Výše odškodnění u pracovních úrazů podle zákoníku práce by měla být spravedlivější, rozhodl Ústavní soud. Nález zvyšuje šance na vyšší kompenzace při pracovních úrazech.
Jaké nároky má zaměstnanec při pracovním úrazu?
Škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou úrazem je zaměstnavatel podle zákoníku práce povinen zaměstnanci nahradit, jestliže tato vznikla buď při plnění pracovních úkolů, anebo v přímé souvislosti s ním. Existují i situace, kdy se zaměstnavatel plně či částečně povinnosti k náhradě škody zprostí (například způsobil-li si zaměstnanec pracovní úraz v opilosti).
„Každý zaměstnavatel, který zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance, musí být pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání ze zákona pojištěn. Případné odškodnění za pracovní úraz či nemoc z povolání pak pojišťovny proplácí zaměstnavateli, nikoliv přímo zaměstnanci,“ připomíná na svých webových stránkách Státní úřad inspekce práce. Toto povinné pojištění mohou u nás poskytovat pouze dvě pojišťovny. Jsou jimi Generali Česká pojišťovna a Kooperativa pojišťovna.
Odpovídá-li zaměstnavatel za pracovní úraz zaměstnance, má zaměstnanec právo na náhradu za ztrátu výdělku po dobu pracovní neschopnosti, náhradu za ztrátu výdělku po skončení pracovní neschopnosti, náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění, dále také na náhradu nákladů účelně vynaložených na léčbu a náhradu věcné škody. Manžel, partner, děti, rodiče a další osoby mají při zvlášť závažném ublížení na zdraví zaměstnance právo na jednorázovou náhradu nemajetkové újmy.
Nespravedlivé ocenění bodů
Jak uvádí Tomáš Beck, expert na odškodnění ze společnosti Vindicia, v odškodňování dlouhodobě platí nerovnost. Vyplývá z metody výpočtu kompenzací. Pokud zaměstnanec utrpí pracovní úraz, dostane nižší odškodnění než u téhož zranění způsobeného dopravní nehodou.
Výše odškodnění vychází z bodového ohodnocení lékaře v lékařském posudku, kde je jak bolestné, tak ztížení společenského uplatnění hodnoceno body. Za každý bod pak zaměstnanci náleží odškodnění v souladu s nařízením vlády.
„Nerovné ale bylo nacenění jednoho bodu na základě příčiny úrazu. U dopravních nehod se jedná o částku, která je každý rok navyšována tak, aby odpovídala zvyšujícím se mzdám. Ve 3. čtvrtletí 2021 činila průměrná mzda 37 499 korun, hodnota jednoho bodu pro rok 2022 je tak 374,99 koruny. Naopak u pracovních úrazů se hodnota bodu trvale drží na 250 korunách,“ vysvětluje Tomáš Beck.
Přelomový nález: Odškodnění by mělo být na stejné úrovni
Nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2925/20-1 z listopadu loňského roku poukazuje na nespravedlnost v ocenění bodů. V daném případě podal ústavní stížnost zaměstnanec, který se zranil při dopravní nehodě na pracovní cestě, když cestoval jako spolujezdec se svým kolegou. Následkem nehody utrpěl zaměstnanec zranění, která vedla k trvalé invaliditě prvního stupně a snížení společenského uplatnění.
Zaměstnanec se domáhal odškodnění, u soudu uplatnil bolestné podle občanského zákoníku. „Chtěl, aby bylo odškodnění vypočteno metodou, která je pro něj výhodnější a reálněji finančně odráží dopady úrazu,“ říká Beck. Soudy však vyhodnotili, že se jednalo o pracovní úraz – zaměstnanec byl v době nehody na pracovní cestě – a odškodnění by tak mělo být počítáno podle metodiky pro pracovní úrazy.
Muže se zastal až Ústavní soud. Ten vyslovil, že principy rovnosti vyžadují takový výklad zákoníku práce, podle kterého se poškozenému dostane odškodnění alespoň na úrovni, které by se jinému poškozenému dostalo v občanskoprávním vztahu za obdobných okolností.
„Rozhodnutí soudu v podstatě otevřelo prostor pro spravedlivější řešení odškodnění, a to především u závažných případů. Lidé tak nebudou finančně biti za to, že k úrazu došlo v práci, nikoliv ve volném čase. Následky zranění jsou identické, není proto důvod, aby byl úraz v práci odškodňován nižší částkou,“ vysvětluje Tomáš Beck ze společnosti Vindicia. „Místo úrazu by nemělo hrát roli, nemusí tak být ve spojitosti s dopravou,“ uzavírá Beck.
