Cena cihel se během zimy zvýšila v návaznosti na růst cen energií, především plynu. Plyn totiž tvoří podstatnou část nákladů na výrobu cihel. Cihly budou pravděpodobně nadále zdražovat také v souvislosti s ekonomickými sankcemi uvalenými na ruskou ekonomiku
Základní vstupní surovinou pro výrobu cihel je jíl a příměsi jako třeba dřevěné piliny, které zlepšují termoizolační vlastnosti. Jejich cena však na vstupních nákladech pro výrobu cihel netvoří majoritní podíl. Hlavní složkou výrobních nákladů jsou totiž energie.
„Běžně se k pálení cihel používá plyn, který tvořil donedávna zhruba 50–60 procent výrobních nákladů. Se zvyšující se cenou plynu jde ruku v ruce i růst cen za tento stavební materiál. V důsledku aktuální situace nepředpokládáme, že by cena za plyn, tedy ani za cihly v dohledné době klesala, ba právě naopak,“ uvádí Rostislav Koritar, projektový manažer společnosti NeoBauTrade.
Plyn se při výrobě cihel používá pro jejich sušení a samotné pálení. Další energetickou složkou nutnou pro jejich výrobu je elektrická energie, která pohání výrobní stroje a zajišťuje provoz cihelny. Spotřeba elektrické energie je nicméně oproti nákladům na plyn zanedbatelná.
Velkou výhodu mají dnes výrobci, kteří si buďto zafixovali cenu plynu na dlouhou dobu dopředu nebo mají lokalizované výrobní závody mimo Evropskou unii v zemích, které nejsou tolik zasaženy růstem spotových cen plynu na evropských trzích.
„Vidíme to konkrétně na spolupráci s největší srbskou cihelnou, která i přes značný nárůst cen plynu na trzích nezvýšila své ceny a pokračuje v dodávkách za původně dohodnutých podmínek,“ dodává Koritar.
Dalším problémem ovlivňujícím cenu cihel je výrobní kapacita, která nezvládá pokrýt tuto poptávku. Navíc s příchodem hezkého počasí a rozjezdem stavební činnosti se zájem o cihly bude zvyšovat. Největší výrobci hlásí plné kapacity a stavební firmy dnes objednávají cihly někdy i s ročním předstihem. Objednat větší objem cihel například s požadovanou dodávkou za dva měsíce je dnes prakticky nemožné.
Velkou otázkou je, jak se bude situace vyvíjet s ohledem na sankce uvalené na ruskou ekonomiku. Pokud by došlo k zastavení dodávek plynu do Evropy, dopadne to zejména na průmyslové firmy. Vlády budou preferovat použití dostupného plynu pro vytápění domácností a jako první od jeho dodávek odstřihnou výrobní společnosti.
