Stát inkasuje stovky miliard ze skrytých odvodů. Juchelka otevírá spor o neviditelné peníze z práce
- Česko má druhé nejvyšší sociální odvody v zemích OECD, které tvoří přes 25 procent celkových nákladů na práci.
- Ministerstvo práce pod vedením Alše Juchelky chystá nová pravidla pro digitální platformy a potírání švarcsystému.
- Sociální pojištění je největším příjmem státu a v letošním roce má do rozpočtu přinést rekordních 867 miliard korun.
Práce se v éře technologické revoluce rychle mění. A snaha státu regulovat ji pracovním právem a daňovými zákony za vývojem výrazně zaostává. Na novou dobu napasovává pravidla z doby dávno minulé. Typickým příkladem je věčná česká politická debata o tom, kdo musí být zaměstnanec a kdo může být živnostník. Tradičně se jí říká švarcsystém, tedy snaha vydávat za živnostníky ty, kdo podle představ státu mohou být jen zaměstnanci.
Teď otevírá ministerstvo práce vedené Alešem Juchelkou z ANO další kapitolu nekonečné politické debaty. Záminkou je aplikace evropské směrnice o digitálních platformách typu Uber, Wolt nebo Liftago. Právě přes tyto platformy si v Česku vydělává půl milionu lidí.
Druhá nejvyšší daň z práce v Evropě
Tato debata je u nás už desítky let nesmírně politicky citlivá a fakticky neřešitelná ze dvou důvodů. Za prvé firmy musí platit za zaměstnance velmi vysoké odvody sociálního pojištění. Ty jsou podle aktuálních dat Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) druhé nejvyšší ze všech vyspělých zemí. Dosahují 25,4 procenta celkových nákladů práce. Před námi je jen Francie se 26,7 procenta. Za námi Estonsko s 25,3 procenta a Slovensko s 24,4 procenta. Pro srovnání: v sousedním Německu je tento odvod jen 16,8 procenta. Průměr zemí OECD je 13,4 procenta. Například v nejbohatším Švýcarsku se odvádí jen šest procent.
Tato částka je skrytá. Zaměstnanec ji nevidí. Není ani v pracovní smlouvě, ani ve vyúčtování platu a odvodů. Nemá ji ve svém daňovém přiznání. Ani se o ní nevyjednává při diskusi o výši mezd. Je to skrytá daň a platí ji přímo firma. Samotný odvod sociálního pojištění zaměstnance je násobně nižší. U nás jen 8,4 procenta. V Německu ale naopak 17,3 procenta.
Dominantní zdroj rozpočtu
Tato částka z odvodů zaměstnavatelů za sociální pojištění za zaměstnance je vůbec nejvyšším příjmem státního rozpočtu. Celkově stát letos vybere na sociálním pojištění kolem 867 miliard korun. To je 41 procent ze všech příjmů státního rozpočtu. Pro srovnání: na daních z příjmů od zaměstnanců i živnostníků dohromady stát vybere 227 miliard korun, přičemž od firem na tuto sumu jde 196 miliard.
Proto je pro stát mimořádně výhodné, aby systém nastavil tak, že bude nutit co nejvíc lidí být zaměstnanci. Skrytě z nich vybere obrovské sumy. Ty částky lidé nevidí, nedráždí je a nejsou tedy politickým tématem.
Druhým důvodem, proč je toto diktování, kdo musí být zaměstnanec a kdo může být živnostník, tak zásadní, je velmi tuhé pracovní právo. To nedovoluje dát zaměstnanci výpověď bez udání důvodu. Musí se různě fingovat restrukturalizace a reorganizace a s nimi rušit pracovní místa. To motivuje k volnějším kontraktům pro OSVČ.
Přesně z těchto důvodů je u nás debata o takzvaném švarcsystému výrazně vyhrocenější než jinde. Jeho vyhledávání, prověřování a vyhodnocování zaměstnává úřady práce, finanční úřady i správní soudy.
Nová doba, staré pořádky
Dnešní době, kdy má práce úplně jinou podobu, dramaticky se mění a ještě víc měnit bude, by nejvíce odpovídalo, kdyby si každý podle svých preferencí mohl bez ohledu na profesi vybrat. Na jedné straně zaměstnanecký poměr, který má více jistot v podobě výpovědních lhůt a ochrany, ale i vyšší odvody do státní kasy. Na straně druhé volnější živnostenský kontrakt, kde není ochrana a jistota téměř žádná, ale odvody jsou výrazně nižší. Každý má jiné priority. Někdo chce víc volnosti, jiný víc jistoty. Stát by mohl ušetřit peníze na represi.
Jenže ty obrovské peníze, které plynou ze skrytých daní z práce do státní kasy, tuto politickou debatu zabíjejí.
Ani ODS, která se v minulosti tvářila, že je stranou podporující svobodu volby a trh, si netroufla uvolnit pracovní právo a dát lidem šanci si vybrat, jestli chtějí být zaměstnanci, nebo živnostníky. Naopak živnostníkům zvedla odvody pojistného. A když teď kabinet Andreje Babiše ve sněmovně prosadil jejich snížení, expremiér Petr Fiala jako jediný z celého stranického klubu hlasoval proti. A současný předseda Martin Kupka se k hlasování vůbec nepřihlásil.
VIDEO: Lidem se vyplatí být OSVČ. Švarcsystém je i v Poslanecké sněmovně, tvrdí Žítková z NeoTax v pořadu FLOW.
