Letošní refinancování hypoték hrozí problémem pro nejednu domácnost. Ještě před pár lety byl běžný hypoúrok ve výši dvou procent, teď činí pět a víc procent. V měsíční splátce to znamená tisíce korun navíc.
Rostoucí náklady na hypotéky kvůli vyšším úrokovým sazbám jasně dokládá opadající zájem o refinancování v prvním čtvrtletí letošního roku. Což potvrzuje i hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. Podle něj je propad hypotečního trhu v letošním prvním čtvrtletí o 50 procent tažen zejména propadem způsobeným refinancovanými hypotékami.
„Skutečně nových hypoték v prvním čtvrtletí letošního roku ubylo jen o 8,6 procenta. Letos nově schválené hypotéky jsou tak dle něj stále o 50 procent vyšší než v roce 2020. Refinancování je v tuto chvíli hlavní příčinou současného propadu,“ říká.
Namístě je pak i otázka, jak se mají připravit a zařídit ty domácnosti, kterým zafixované úroky u hypoték skončí právě v letošním, případně příštím roce. Vycházet musejí z toho, že jim úroková sazba stoupne řádově i o procenta. Reálné úroky na hypotečním trhu se nyní odvisle od parametrů hypotéky pohybují většinou od pěti procent. Analytici očekávají jejich růst až k šesti procentům a možná i výše.
Hypoteční splátka stoupne o tisícikoruny
Skok z 2procentního úroku, který byl u hypoték běžný ještě před několika málo lety, na 5 procent a vyšší úrok značí zvýšení měsíční hypoteční splátky o tisícikoruny. A že nepůjde o vzácné jednotky hypoték, kterých se tato změna dotkne, potvrzuje obchodní ředitel skupiny Partners Jan Brejl.
„V letošním a příštím roce bude končit fixace hypotékám v objemu 250 miliard korun,“ říká s tím, že někteří klienti včas zareagovali a u banky si již sjednali takzvanou dopřednou fixaci. Tím si zajistili významně nižší úrok i u letos refinancovaného úvěru, mnohdy o několik procent.
Pak jsou tady ale klienti, kteří dopředu příliš neplánují, nesledují, a tudíž ani nereagují na vývoj hypotečního trhu. A právě jim se letošní úprava, respektive navýšení úroků u hypotéky zřetelně prodraží. Měsíční nárůst splátky se může dle odborníků pohybovat okolo několika tisíců korun.
„Na průměrné hypotéce ve výši tří milionů korun při srovnání se stejným obdobím, kdy se sazby pohybovaly kolem 2 procent, vzroste měsíční splátka přibližně o pět tisíc korun,“ ilustruje na jednoduchém, s ohledem na vysoké ceny nemovitostí ale nikoli nereálném příkladu Jan Brejl.
Aby bylo na hypotéku tam, kde na ní není, se musí šetřit
Není proto nereálné, že se letos domácnosti zatížené hypotékou, u které navíc končí fixace, dostanou do nečekaných finančních problémů. Totiž: Při splatnosti na 25 let a dřívější úrokové 2procentní sazbě byla splátka cca 4240 korun na milion dluhu. Při 4,5procentní sazbě a stejných parametrech je splátka cca 5560 korun. Pokud by se sazby dostaly na 6 procent, měsíční splátka stoupne na 6440 korun.
„Domácnosti, které hypotéku získaly již na hraně svých příjmů, se do problémů mohou dostat. Na druhou stranu platí, že se domácnosti zpravidla chovají racionálně a v případě ohrožení vlastního bydlení zredukují zbytné náklady,“ říká Jan Brejl.
K prvním krokům takových opatření dle něj patří si zrevidovat veškeré měsíční, případně i čtvrtletní náklady rodinného rozpočtu. Z něj si pak vyškrtat ty položky, bez kterých se domácnost, třeba jen na přechodnou dobu, obejde. Pokud ani to nestačí a domácnost nedokáže ze svých příjmů pokrýt své měsíční výdaje, pak je na řadě zvážit snížení měsíčních splátek prostřednictvím prodloužení splatnosti hypotéky. A to třeba až na původní splatnost.
To potvrzuje i Jakub Seideler z ČBA: „Je tak logické, že s rychlým růstem úrokových sazeb se zvyšuje zájem domácností o prodlužování délky splatnosti hypotéky.“
Přičemž upozorňuje, že doba splatnosti hypotéky by, jak ostatně doporučuje i centrální banka, neměla přesahovat délku ekonomické aktivity žadatele o hypotéku. To znamená obvykle dobu 30 let.
Prodej nemovitosti jako poslední řešení
Pokud ani to nepostačí, při dlouhodobě neudržitelně vysokých splátkách pak podle Jana Brejla nezbývá než přistoupit k prodeji nemovitosti a pořídit si méně nákladné bydlení. Anebo přejít do nájemního bydlení.
„Důležité je reagovat včas a nedostat se do situace, kdy nejsem schopen splácet a zavřu si tak cestu k dalším úvěrovým možnostem,“ upozorňuje Brejl, jakkoli dodává, že rozhodování o tom, jak naložit s hypotékou nad rámec příjmů, není nikdy lehké.
To, že nejde o malování čerta na zeď, dokládá i praxe, kdy již nyní mnoho lidí, aby zvládlo utáhnout své výdaje, včetně hypotéky, běžně pracuje ve vícero pracích, případně mají k hlavní práci ještě nějaký přivýdělek. A zvednout si příjem přibráním další práce už pro ně nepřichází do úvahy. Jednoduše proto, že na to nemají sílu ani čas.
