Lidé řeší s dodavateli nejrůznější potíže, nejčastěji při přestupu k jiné společnosti nebo při fakturaci. Počet stížností, které na dodavatele podali, loni vzrostl o 6 procent. Nekalému jednání energetických šmejdů by měla zamezit nová legislativa. Bude stačit?
Celkem 14 259 spotřebitelských podnětů přijal v roce 2019 Energetický regulační úřad. Ve 38 procentech se lidé dostali do potíží při změně dodavatele, téměř 20 procent případů se týkalo zprostředkovatelů, aukčních společností a poradců, ve 14 procentech pak lidé s dodavatelem řešili fakturaci nebo platební podmínky. Zbytek připadl na potíže s odstoupením nebo výpovědí smlouvy a na smluvní sankce.
Situaci komplikují zprostředkovatelé „Jako čím dál problematičtější se v energetice ukazují zprostředkovatelé, konkrétně energetické aukce. Stačí se podívat na data. Ještě v roce 2018 jim patřilo každé desáté spotřebitelské podání na Energetickém regulačním úřadě, loni už to bylo každé páté podání,“ komentuje statistiku Rostislav Krejcar, člen Rady ERÚ.
Skutečný podíl zprostředkovatelů na počtu podání přitom může být ještě vyšší. Za řadou problémů evidovaných v dalších skupinách, zejména v kategorii změna dodavatele, totiž podle zkušeností ERÚ stál také zprostředkovatel. Zatímco na dodavatele si regulátor může alespoň částečně došlápnout a v extrémních případech například odebrat obchodníkovi licenci, na zprostředkovatele a aukční společnosti je nyní krátký.
V současné době zprostředkovatelé spadají pod dozor České obchodní inspekce, což pochopitelně vytváří zmatky. „Spotřebitelé nedokážou rozlišit, zda se mají se svým problémem obrátit na Energetický regulační úřad, nebo na Českou obchodní inspekci. Zdůrazňujeme proto, že novela musí přinést takovou úpravu, aby byla ohledně dodávek energií vždy dána pravomoc Energetickému regulačnímu úřadu, jelikož spotřebitel může ztratit mnoho času i prostředků již tím, že zjišťuje, kam se má obrátit,“ konstatuje Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest.
Licence i pro aukční firmy Zatímco dodavatelé energie musí mít pro svou činnost licenci a podléhají dozoru ERÚ, zprostředkovatelům stačí živnostenský list, smlouva nebo dohoda a dohled mají pouze obecný. Změnit by to měla novela energetického zákona, kterou připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu. „Je potřeba najít rychlé a účinné řešení, tedy upravit energetický zákon a činnost zprostředkovatelů podřídit přinejmenším stejným pravidlům, jaká platí pro dodavatele,“ dodává Ladislav Havel, člen Rady ERÚ.
Novela by měla například zavést nutnost získání licence k provozování obchodní činnosti při prodeji energií. Ta by se neudělovala automaticky, ale po splnění určitých podmínek. Podle novely by také každý zprostředkovatel musel splňovat podmínky vzdělání, praxe i bezúhonnosti. Novela rovněž zavádí právo spotřebitele kdykoliv bez postihu odstoupit od smlouvy o zprostředkování, což by vyřešilo problém vysokých smluvních pokut, které jsou v současné době za odvolání plné moci po spotřebitelích požadovány.
Potíží v energetice je více Spotřebitelé ale řeší i další potíže, které nemusí nutně souviset s činností energetických zprostředkovatelů, ale přímo dodavatelů. „Mnohdy jsou od podomních prodejců dotlačeni k podpisu dokumentu prezentovaného jako pouhý doklad o návštěvě nebo sjednání služby hlídání cen energií. Zvláště senioři proto netuší, že tím udělili plnou moc ke změně dodavatele energií a že jim hrozí smluvní pokuta ve výši několika tisíc korun, jestliže budou chtít svůj závazek zrušit,“ říká Eduarda Hekšová a dodává, že nejvyšší pokuta, kterou spotřebitelská organizace eviduje, byla 14 tisíc korun.
Jindy zase lidé nevědomky uzavřou smlouvu o obstarání nového dodavatele telefonicky, kdy po sérii dotazů na potvrzení svého jména, bydliště, věku a dalších zřejmých údajů odpoví „ano“ i na úmyslně zmatečně formulovanou otázku, zda souhlasí s uzavřením smlouvy.
Posvítit si na triky energetických šmejdů Připravovaná novela energetického zákona přináší řadu změn reagujících na praktiky a triky těchto energetických šmejdů, proti kterým jsou často spotřebitelé bezbranní. Ovšem podle odborníků by se mělo posílit postavení odběratele energií i v dalších situacích. Někteří dodavatelé totiž například nepovažují za důvod k ukončení smlouvy stěhování odběratele. Podle připravované novely by v tomto případě mohl spotřebitel smlouvu vypovědět bez sankce.
„Rovněž by mělo být možné snadněji zabránit automatickému prodloužení smlouvy, které v některých případech brání ukončení smlouvy o dodávkách energií. Navíc smlouva na dobu určitou by měla trvat maximálně 36 měsíců, poté by se změnila na smlouvu s dobou neurčitou, tedy na takovou, kterou lze snadněji a bez smluvní pokuty vypovědět,“ uzavírá Eduarda Hekšová.
