Silová elektřina na energetických burzách zdražuje. Domácnosti i firmy by se měly připravit na vyšší účty za energie. Zlevňování je podle analytiků v nedohlednu.
Cena silové elektřiny, kterou budou dodavatelé zákazníkům prodávat v roce 2019, už překročila svá maxima ze závěru loňského roku a přiblížila se hranici 40 euro za megawatthodinu. „Ještě před dvěma lety, počátkem roku 2016, byla cena pouze těsně nad 20 eury za megawatthodinu,“ připomíná Jan Gavor, analytik a výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií.
Zatímco v roce 2016 pořizovali dodavatelé megawatthodinu v přepočtu za necelých 700 korun, v roce 2017 to bylo už kolem 800 korun. Průměrné ceny od začátku roku 2018 opět narostly, aktuálně megawatthodina stojí kolem 1 000 korun.
Zatím se zdražuje jen mírně
„Tak velký nárůst se ale v cenách elektřiny pro koncové spotřebitele neprojevil. Dodavatelé zvyšují ceny jen u některých produktů a velmi opatrně,“ dodává Božena Herodesová, tisková mluvčí společnosti E.ON. Dodavatelé drží ceny energií na uzdě s ohledem na dříve nakoupenou elektřinu. Roli sehrává také konkurenční tlak i očekávání, že by velkoobchodní ceny mohly v průběhu roku opět poklesnout.
Jednou ze společností, která letos oznámila zdražení elektřiny, je ČEZ. Dominantní dodavatel navýší ceny elektřiny od začátku června většině svých zákazníků. Faktura za elektřinu naroste domácnostem, které nemají zafixované ceny v průměru o 4 procenta. Hlavním důvodem je růst velkoobchodních cen na energetických burzách. „Pro většinu zákazníků bude mít tento krok jen velmi malý dopad, půjde o méně než 20 korun měsíčně,“ říká Roman Gazdík, tiskový mluvčí společnosti ČEZ.
Drahé uhlí i odstávky elektráren
Do ceny elektřiny promlouvá celá řada faktorů. „Do určité míry je ovlivňována cenou dalších energetických komodit, například ropy, uhlí nebo plynu, které zdražovaly, a cenou emisních povolenek,“ konstatuje Jan Maňas ze společnosti Amper Market. Zvýšení nákladních vstupů pro výrobu potom logicky zdražuje elektrický proud.
Spotřebu elektřiny a tedy poptávku po ní ovlivňuje také počasí. Například vysoké letní teploty navyšují spotřebu klimatizací. Místně se může projevit i nedostatek technologické vody, jako se to stalo před několika lety v Polsku. Významnou měrou do trhu s elektřinou promlouvají rovněž kumulované odstávky významných zdrojů, například nedávná odstávka jaderných bloků ve Francii.
Fixovat, nebo ne?
„Po dlouhém období, kdy nabídka převyšovala poptávku, se situace mění. Ještě, že posilující koruna působí na konečné ceny elektřiny pro zákazníky velmi blahodárně. Tlumí jejich růst,“ uvádí Jan Gavor. Podle analytika to vypadá, že rychlý růst cen nebude pokračovat, celkově ale pro příští roky očekává spíš zdražování burzovní elektřiny.
Společně se zdražováním dodavatelé lákají na fixaci ceny elektřiny. „Fixace cen je v situaci rostoucího trhu obecně výhodná. Nese to ale ztrátu možnosti volby levnější nabídky. A já osobně nejsem přívržencem situace, kdy si spotřebitel musí dávat do diáře, že za dva roky lze změnit dodavatele bez sankce, jinak se mu smlouva automaticky prodlužuje. A to už třeba nemusí být tak zdaleka výhodné,“ uzavírá Jan Gavor.
