Česká bankovní asociace každoročně měří index finanční gramotnosti. Tentokrát Češi dosáhli průměrného výsledku 56 bodů ze 100. Alespoň jeden příznivý poznatek je ten, že oproti minulým letům si více odkládáme stranou. Finanční rezervu si tak tvoří skoro tři čtvrtě z nich. Třetina lidí si ale není moc jistá, jak dlouho by se svými odloženými penězi vydržela. Padesát procent Čechů dále neví, kolik by měli mít naspořeno na důchod. V tuto chvíli nemá přes třetinu Čechů naspořeno nic.
Z dlouhodobého hlediska se podle indexu finanční gramotnosti ČBA naše finanční gramotnost nezlepšuje. Oproti loňskému roku došlo ke zvýšení pouze o 1 bod. Zajímavé je, že znalosti mladších respondentů (18-29 let a 30-44) jsou horší, než tomu je u starší generace. Nejohroženější skupinou jsou pochopitelně lidé se základním vzděláním nebo s výučním listem. Znalostmi dosáhli přesného průměru, tedy na 50 bodů ze 100 možných.
Výuka finanční gramotnosti probíhá už několik let
Na středních školách probíhá výuka finanční gramotnosti na středních školách od roku 2009, do rámcových programů základního vzdělávání byla zařazena od roku 2013. Ale ve výsledcích indexu finanční gramotnosti to zatím není odraženo. „Stále platí, že nejlepším učitelem je sám život, navíc těm úplně zásadním postojům a návykům se tak jako tak učíme ve své rodině. I v případě finančního vzdělávání může škola poskytnout jen omezený, byť samozřejmě velmi cenný základ, a je jen na nás, zda ho budeme později ve svém rozhodování využívat,“ upozorňuje Helena Brychová, gestorka pro finanční vzdělávání ČBA.
Nemáme praktické základy
Dlouhodobě máme problémy s praktickými otázkami, jako je například výhodnost sazby počítané ročně (p.a.), oproti sazbě počítané měsíčně (p.m.). Tuto otázku správně zodpoví jen 36 procent dotázaných. Dále příliš nevíme o peer-to-peer půjčkách. 56 procent respondentů neví, že jejich vklady u těchto poskytovatelů půjček nejsou nijak pojištěny.
„Peer-to-peer půjčky jsou trendy, ale bezpečnost takových vkladů nelze porovnávat s bankami, u nichž jsou vklady na běžném účtu pojištěny do výše 100 tisíc EUR, resp. ekvivalentu této částky v českých korunách. Finanční prostředky vložené do systému peer-to-peer půjček však nejsou vkladem, nýbrž investicí,“ říká Helena Brychová.
Češi a důchod – představy se liší od reality
Představa Čechů je taková, že na důchod by chtěli mít naspořeno asi 1,5 milionu korun. Skutečnost je ale úplně jiná. 39 procent dotázaných peníze na stáří neřeší, naspořeno nemá nic. Toto číslo zahrnuje i generaci, která má těsně před důchodem nebo se jim důchod blíží. 45 procent oslovených lidí, má naspořeno maximálně 300 tisíc. 50 procent Čechů nemá ani tušení, kolik by naspořeno měli mít.
„Určit jednoznačnou výši, která by platila pro každého, není možné. Měli bychom ale mít určitou představu o tom, jak dlouhá doba nás může čekat a jaké bychom mohli mít ve stáří výdaje. Musíme počítat s tím, že důchod poskytovaný státem pokryje jen to nejnutnější, na vše ostatní si musíme naspořit sami,“ upozorňuje Helena Brychová.
