Lidé by neměli utrácet za hlouposti, říká poradkyně | E15.cz

Lidé by neměli utrácet za hlouposti, říká poradkyně

Dan Tácha

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Není výjimka, když průměrnou českou domácnost překvapí roční vyúčtování za plyn či elektřinu s několikatisícovým doplatkem. Nebo když doslouží pračka, porouchá se auto a nejsou peníze na opravu. Praxe totiž ukazuje, že Češi stále podceňují správu rodinného rozpočtu a vydávají peníze za nesmysly.

A co více, Češi si dokáží pojistit kdejakou maličkost na úkor nesrovnatelně vyšších a vážnějších rizik či tvorby průběžné rezervy, která by dokázala řešit nečekané výdaje, jako je třeba pořízení si nové pračky.

„Lidé platí klidně stovky korun měsíčně za doplňkové pojistky na ztrátu platební karty, peněženky, kabelky. Velmi často a zbytečně si pojišťují ztrátu či zničení chytrého telefonu,“ popisuje své zkušenosti finanční poradkyně skupiny Partners Lucie Baslová.

Upozorňuje, že o kvalitní pojistné krytí na invaliditu či dlouhodobou nemoc už se ale příliš nezajímají. „Češi si zkrátka rádi pojišťují věci,“ říká a vysvětluje: „Je to i proto, že riziko rozbitého telefonu si lidé umějí představit. Vážnou nemoc nebo úraz, což může končit invaliditou, si nepřipouští. Přitom v Česku pobírá invalidní důchod 420 000 lidí.“

Klient platil za pojištění telefonu tolik, co stojí nový telefon

Její slova dokládá příklad klienta, který se na ni obrátil o pomoc při vyřizování hypotečního úvěru. V souvislosti s tím ale společně přišli na zbytečné měsíční výdaje, které nedávaly příliš smyslu.

„Při nákupu mobilního telefonu mu nabídli slevu za uzavření pojištění proti náhodnému poškození, odcizení a zneužití za cenu 349 korun měsíčně,“ říká finanční poradkyně.

Upřesňuje, že z ceny telefonu za necelých 12 tisíc korun mu pak slevili devět procent z prodejní ceny, což bylo kolem 1080 korun. Za 12 měsíců přitom za pojištění vydá v součtu 4188 korun.

„Porušení smluvních podmínek by ho navíc stálo dalších deset tisíc korun, a tak mu nezbývalo než to ten rok platit,“ dodává poradkyně s dovětkem, že za ty peníze by si v pohodě pořídil telefon nový. A nejen to.  

„Za 340 korun měsíčně by se mohl zajistit pro případnou invaliditu třetího stupně. Pojišťovna by mu při pojistné události plnila osm tisíc korun každý měsíc,“ dodává finanční poradkyně.

Upozorňuje přitom i na to, že měsíční příjem klienta se pohybuje kolem 35 tisíc korun. V případě přiznání invalidního důchodu třetího stupně by mu správa sociálního zabezpečení měsíčně vyplatila nejvýše 16 tisíc korun. Což je pokles o 40 procent.

Není jistota jako jistota

Namísto nahodilých nečekaných výdajů za věci, které již stejně mají a dobře jim slouží, by měli podle odborníků lidé více přemýšlet nad tím, jestli mají dostatečnou rezervu na svém bankovním účtu. A pokud ano, pak je třeba začít přemýšlet nad dlouhodobější úsporou pro větší výdaj v budoucnosti. K takovým účelům podle Baslové dobře poslouží například stavební spoření pro konzervativní klienty, ale především investování do podílových fondů.

„Dlouhodobou rezervu tvoříme například na rekonstrukci bytu, pořízení nového automobilu nebo k podpoře dětí při řešení jejich vzdělání nebo bydlení,“ uzavírá s dovětkem, že lidé často nahrazují pocit jistoty z vlastní finanční rezervy momentální radostí ze zakoupené věci, kterou vlastně ani nepotřebují.

Autor: Dan Tácha

Mzdová kalkulačka