Lidé pendlují mezi pojišťovnami a praktiky. Zlepšení je v nedohlednu

Někdy i měsíce trvající zajišťování dokumentů pro potřeby šetření pojistné události po úrazu nebo nemoci netěší ani zákazníky pojišťovny.

Někdy i měsíce trvající zajišťování dokumentů pro potřeby šetření pojistné události po úrazu nebo nemoci netěší ani zákazníky pojišťovny.

Dovolat se k praktickému lékaři bývá nadlidský výkon, obdobné je to se sháněním praktika. A dlouhodobým problémem pro pojišťovny je sjednat s praktikem životní pojištění pro jejich klienta podobně jako vyřídit pojistnou událost.

Příčinou je přetížení, stárnutí a úbytek praktiků spolu s nedostatečnou digitalizací zdravotnictví. I proto ředitel pojišťovny Simplea Martin Švec za nejslabší článek v procesu sjednávání životního pojištění stejně jako při vyřizování pojistného plnění považuje komunikaci mezi lékaři a pojišťovnami.

„Když lékařům napíšeme o výpis ze zdravotnické dokumentace, někdy to trvá týdny i měsíce, než nám ho pošlou. A bohužel někdy ani nezareagují, a to ani na urgenci klienta,“ říká.

Pojišťovna se proto snaží různě zrychlovat vyřízení povinné administrativy. Lékařům například posílá žádosti e-mailem, v komunikaci používá cloudové řešení, do kterého mohou lékaři pohodlně nahrávat dokumenty, nebo využívá datových schránek.

„Dokumentace nám i tak chodí ve většině případů stále papírovou poštou, což celý proces prodlužuje. Na druhou stranu chápu, že jsou prostě přetížení a nemají moc času na administrativu,“ dodává Martin Švec, podle kterého české zdravotnictví potřebuje digitalizaci jako sůl.

Pacienti pendlují mezi lékařem a pojišťovnou

Někdy i měsíce trvající zajišťování dokumentů pro potřeby šetření pojistné události po úrazu nebo nemoci netěší ani zákazníky pojišťovny. Ti totiž ve vztahu lékař–pojišťovna fungují jako prostředníci. Osobně předávají formuláře od pojišťovny do ordinace a zpět. Už i širší veřejnost proto dnes rozumí nutnosti využití moderních komunikačních technologií, a to i v případě přenosu informací mezi pojišťovnami a lékaři.

To dokládají i výsledky průzkumu České Insurtech Asociace provedeného agenturou Ipsos. Podle něj by 73 procent respondentů se sjednaným úrazovým pojištěním uvítalo digitální a plně automatizovanou komunikaci mezi lékaři a soukromými pojišťovnami. Odpadla by nutnost dokládat papírová potvrzení od lékařů ať už finančním poradcům, přímo do pojišťovny, anebo odesílání poštou. Což se k překvapení mnohých stále děje.

„Pacienti, respektive zákazníci pojišťoven již nechtějí v 21. století běhat s papírovým formulářem sem a tam a ocenili by, kdyby komunikace probíhala digitálně a plně automatizovaně,“ uvádí Jiří Vataha z České Insurtech Asociace.

Průzkum ukázal, že jen třináct procent dotazovaných by kvůli vyplnění formuláře pro pojišťovnu zašlo za lékařem raději osobně. A čtrnáct procent by dalo přednost komunikaci e-mailem, kdy formulář od pojišťovny přepošlou lékaři a vyplněný jej pak přepošlou pojišťovně.

„Výsledky průzkumu tak jasně naznačují, že poptávka po digitálních řešeních ze strany pacientů, respektive zákazníků existuje a je preferována,“ říká Jiří Vataha.

Pomohla by digitalizace

Efektivnějším přístupem může být zpřístupnění části dat pacientů soukromým pojišťovnám podobně, jako to už třetím rokem bez problémů funguje u eNeschopenky, kdy lékař pomocí softwaru nebo ePortálu ČSSZ odesílá data o pracovní neschopnosti pacienta správě sociálního zabezpečení a zaměstnavateli.

„Nejde o žádný exces, v podstatě je to změna formy přenosu dat na plně automatický a zcela digitalizovaný přenos od lékaře do soukromé pojišťovny,“ vysvětluje Jiří Vataha.

Právě lékař totiž uchovává informace o stavu a léčbě pacienta od doby první návštěvy kvůli úrazu nebo nemoci, v jejichž důsledku se dostal například do pracovní neschopnosti, případně invalidity. A jak upozorňuje Vataha, tyto informace se od lékaře do pojišťovny při šetření pojistné události tak jako tak již dnes dostanou.

„V současné době ale jde o časově a finančně nákladnou formu komunikace,“ vysvětluje.

Proces by podle něj zrychlilo napojení pojišťoven na stávající softwarová řešení, případně vytvoření jiného komunikačního modulu, díky kterému by si za předpokladu souhlasu pacienta a při zabezpečení a šifrování dat automaticky vyměňovali lékaři se soukromými pojišťovnami informace o pacientovi, které jsou nutné jak pro vstup do pojištění, tak hlavně pro šetření pojistné události a případnou výplatu pojistného plnění.