Při sjednání pojištění domácnosti či nemovitosti Češi stále často chybují. Často je přitom na vině záměna obou produktů. Jenže pojištění domácnosti rozhodně není to samé jako pojištění nemovitosti.
Jedna z velmi rozšířených je například domněnka, že pojištění nemovitosti lze uzavřít pouze pro domy a pojištění domácnosti naopak jen pro byty. Obě pojistky je ale přitom možné sjednat pro oba druhy nemovitostí. I jako majitelé klasického panelákového bytu můžete uzavřít jak pojištění domácnosti, tak nemovitosti.
„Pojištění nemovitosti kryje škody způsobené na nemovitosti jako takové. Jde tedy o zdi, podlahu, stropy, zárubně a další věci, které jsou k ní napevno přidělané. Naproti tomu pojištění domácnosti kryje její vybavení. Jednoduše řečeno, kdybychom byt nebo dům obrátili vzhůru nohama, tak vše, co vypadne, patří do této skupiny,“ říká Zbyněk Kočiš, finanční specialista společnosti Poutko.
Toto pravidlo ovšem nefunguje bez výjimky a můžete narazit na pojišťovny, které zařazují například podlahy do pojištění domácnosti a mnohé mobilní předměty zase do pojištění nemovitosti. Typicky spornými položkami bývají kuchyňské linky, vestavné spotřebiče, vestavěný nábytek nebo nejrůznější typy závěsných skříněk.
Co vám hrozí?
Při nastavování pojistné smlouvy je dobré se zamyslet nad možnými riziky. V případě domu na kopci, asi není nutné zahrnout i pojištění proti povodni. Co se týká rozsahu krytí, ten pojišťovny často nabízejí v podobě balíčků, resp. v základní a rozšířené variantě.
Základní varianta obvykle zahrnuje živelní rizika (často se můžete setkat se zkratkou FLEXA sdružující požár, blesk, výbuch a pád letadla), škody způsobené vodou vytékající z vodovodního zařízení, povodeň nebo záplavu, vichřici nebo krupobití, loupež či krádež vloupáním.
Do rozšířené varianty pak pojišťovny obyčejně zařazují například:
- škody způsobené vodou unikající z odpadního potrubí
- pád stromů
- pád stožárů či jiných předmětů na nemovitost
- zatečení atmosférických srážek
- přepětí v elektrické síti či zkrat
- vandalismus či rozbití skel z jiné příčiny než pojištěným rizikem (all-risk)
Zařazení a také cena jednotlivých rizik však vždy záleží na konkrétní pojišťovně. Zatímco jedna může mít dané riziko již v základní variantě, u druhé si připlatíte za vylepšený balíček a třetí jej může úplně odmítat pojistit. Ujistěte se proto předem, že rizika, která pokládáte za nejpodstatnější, nejsou uvedena ve výlukách z pojištění, a tedy že vám je dokáží patřičně pojistit.
Pojistné částky
Pro komplexně ochráněný byt či dům je třeba zkombinovat pojištění stavby a pojištění domácnosti. Důležitá je ale i výše pojistných částek. Ta se v obou případech odvíjí od hodnoty majetku, která u nemovitostí a domácností časem zpravidla stoupá.
U nemovitostí se zvedá rekonstrukcí, u pojištění domácnosti pak zejména pořízením nového vybavení. Je tak užitečné občas pobočku pojišťovny navštívit a pojistnou částku upravit. Doporučuje se to zhruba jednou za pět let, v případě rozsáhlejších investic do vybavení nebo větší rekonstrukce je ale žádoucí změnu oznámit hned.
Odhad hodnoty majetku obecně je ale to, v čem lidé také často chybují. V horším případě majetek záměrně podhodnocují, aby dosáhli nižší částky pojistného. „Hodnotu majetku je potřeba pečlivě propočítat a uvést skutečně vše, co se v domácnosti nachází s ohledem na stáří jednotlivých věcí, míru opotřebení i uměleckou hodnotu.
Jinak se zbytečně vystavujete riziku, že pojišťovna při škodní události vyplatí nižší pojistné plnění. Za záměrné ponížení hodnoty majetku může být navíc vyměřena i penalizace,“ říká Michal Šrubař, zakladatel a lektor finančního vzdělávání z EFAcademy.
Méně častým jevem je takzvané přepojištění, tedy nadhodnocení majetku. Pojistit si domácnost na vyšší částku, než je ta skutečná, se ale stejně jako u podpojištění nevyplatí. „Na papíře sice lidé vidí vyšší pojistné plnění, pojišťovna jim ho však v případě pojistné události nevyplatí. Nejen, že na této praktice v podstatě nelze vydělat, majitel domácnosti navíc na pojištění zaplatí více, než by musel,“ upozorňuje Kočiš.
Kdy se pojištění vyplatí?
Ze statistik pojišťoven vyplývá, že nejčastější příčinou pojistných událostí na našich domovech jsou vodovodní škody a škody vzniklé přepětím či zkratem. U vodovodních škod jde jednak o samotnou škodu na bytovém vybavení, kterou voda způsobí, ve velké míře ale také o refundaci částky za proteklou vodu, která se snadno vyšplhá do desetitisíců.
Užitečným připojištěním v rámci pojištění domácnosti pak může být pojištění odpovědnosti v běžném občanském životě. „Vztahuje na škody na zdraví, majetku a zvířatech, ale také na škody finanční, nemajetkové i regresní nároky pojišťoven,“ říká Ivana Buriánková z České pojišťovny. Pojištění jsou přitom všichni členové společné domácnosti včetně drobných zvířat.
Co kryje...
- Pojištění domácnosti: patří sem nábytek, elektronika, koberce, svítidla či věci osobní potřeby
- Pojištění nemovitosti: například radiátory, obklady, dveřní zárubně, podlahové krytiny či zateplovací materiály ve stropech a podlahách
