Studenti, absolventni a pojistné. Kdy je třeba začít platit? | E15.cz

Studenti, absolventni a pojistné. Kdy je třeba začít platit?

Aleš Pospíšil

Možná právě vy máte doma absolventa střední, vyšší či vysoké školy, který zatím nikde napracuje a ani nepodniká. Odpověď na otázku, od kdy má začít platit není univerzální, v článku najdete nejčastější scénáře...

Pokud student či absolvent nenastoupí do zaměstnání či nezačne podnikat, odvádět pojistné na sociální zabezpečení nemusí. Doba studia v období od ledna 2010 ale není dobou důchodového pojištění ani tzv. dobou náhradní a nezapočítává se pro budoucí starobní důchod.

Samotným ukončením studia tedy povinnost odvádět pojistné na sociální zabezpečení nevzniká. Rozhodujícím mezníkem pro odvod pojistného na sociální zabezpečení je podle zákona zahájení výdělečné činnosti, která založí účast na pojištění.

Důchodové pojištění si studenti mohou platit od 18 let dobrovolně. Měsíční pojistné u osoby dobrovolně důchodově pojištěné činí pro letošní rok minimálně 2 099 korun. Za období studia je možné si dobrovolné důchodové pojištění doplatit zpětně i kdykoliv v budoucnu.

Škobrtnout při splácení mikropůjčky může být osudné, varuje analýza. Poplatky jsou extrémní

V této chvíli má absolvent „vystaráno“, jelikož povinnosti peněžité i nepeněžité povahy vůči ČSSZ má nyní na bedrech zaměstnavatel. Ovšem pozor na neplnohodnotné pracovní úvazky, tak výše uvedené zpravidla neplatí.

Pokud jde o tzv. zaměstnání malého rozsahu (do 2 500 korun měsíčně) nebo činnost vykonávanou na základě dohody o provedení práce (do 10 000 korun měsíčně), zaměstnavatel pojistné neplatí. Nic se vám nezapočítá do doby potřebné pro důchod a zaměstnanec není ani účasten nemocenského pojištění.

V případě zahájení podnikání je třeba tuto skutečnost oznámit příslušné OSSZ (podle místa bydliště). V případě hlavní činnosti je placení záloh na důchodové pojištění povinné již v prvním roce podnikání, měsíční záloha pro rok 2018 je stanovena na 2 189 korun.

Stoná vám příbuzný? Nově lze žádat o dlouhodobé ošetřovné

V případě vedlejší činnosti (při zaměstnání či rodičovské) záleží na příjmech. Takzvaná „rozhodná“ částka podmiňující povinnost platit pojistné na důchodové pojištění je proměnlivá a v roce 2018 činí 71 950 Kč při výkonu samostatné výdělečné činnosti po celý kalendářní rok.

Studenti, kteří po ukončení studia v ČR vycestují do zahraničí, kde např. absolvují stáž či dále studují, taktéž pojistné na sociální zabezpečení neplatí. V případě práce platí v rámci EU pro sociální zabezpečení pravidla, která určují, do kterého systému sociálního zabezpečení se bude platit. Obvykle se platí do systému toho státu, kde je práce vykonávána.

Pokud absolvent zůstane po ukončení studia nezaměstnaný, bez ohledu na to, zda se zaeviduje či nezaeviduje na úřadu práce, pojistné na sociální zabezpečení odvádět nemusí.

Euro by se vyplatilo jen podnikům, ostatní by jeho zavedení stálo stovky miliard, uvádí analýza ČMKOS

Nezaměňujte sociální a zdravotní pojištění

V praxi může nastat situace, že občan nemá povinnost odvádět pojistné na sociální zabezpečení, zatímco zdravotní pojištění ano.

Povinnost platit nemá tzv. nezaopatřené dítě, tedy dítě maximálně do 26 let věku, pokud se soustavně připravuje na budoucí povolání. Za něj platí stát.

Po dobu školních prázdnin, které navazují na skončení posledního roku povinné školní docházky, se dítě považuje za nezaopatřené, jestliže bude bezprostředně po prázdninách pokračovat ve studiu. Pokud ne, je v období těchto školních prázdnin nezaopatřeným dítětem pouze v případě, že nevykonává po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost.

dTest varuje: Nepůjčujte si na dovolenou

Pokud na období po ukončení studia na střední škole bezprostředně nenavazuje další studium, platí stát „zdravotní“ do konce školního roku, tj. do 30. června příslušného roku, a v době bezprostředně navazujících posledních školních prázdnin.

Absolvent střední školy, který nepokračuje ve studiu a po ukončení školy nenastoupí ihned po prázdninách do zaměstnání nebo nezačne podnikat, nepřihlásí se mezi uchazeče o zaměstnání, patří do kategorie osob bez zdanitelných příjmů. Musí to oznámit své zdravotní pojišťovně a začít si platit sám pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů.

Minimální měsíční pojistné na zdravotní pojištění pro osoby bez zdanitelných příjmů v roce 2018 činí 1 647 korun. Rada je v takovém případě jasná, přihlaste se do evidence úřadu práce, pak platí zdravotní stát, a to po dobu, kdy jste v evidenci jako uchazeč o zaměstnání.

Účtenky lze do Účtenkovky nově načíst pomocí QR kódů

Po ukončení vysoké školy se za soustavnou přípravu na budoucí povolání považuje i kalendářní měsíc, v němž student ukončil řádně studium na vysoké škole, bez ohledu na skutečnost, je-li v té době výdělečně činný, a také kalendářní měsíc po něm následující, pokud nevykonává po celý tento měsíc výdělečnou činnost. Podstatné přitom je, v kterém měsíci byla složena poslední závěrečná zkouška, není důležité datum promoce.

Pro absolventa VŠ je několik možností. V případě nástupu do zaměstnání hradí pojistné prostřednictvím zaměstnavatele, případně začne podnikat a platí pojistné jako OSVČ (minimálně 2 024 korun měsíčně). Pokud se přihlásí na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, hradí za pojistné stát. Pokud ne, musí si hradit pojistné sám jako osoba bez zdanitelných příjmů, viz výše.

Cashback je nyní atraktivnější: až 3 000 korun při jakémkoli nákupu

V případě dotazů na specifické situace, které život sem tam přináší, vám jistě pomohou na příslušných místech. Řešte je raději dříve, než později. Ušetříte si starosti i peníze.

 

Články odjinud

Mzdová kalkulačka