"Výnosy spořicích účtů se dnes nepočítají v procentech, ale v desetinách procent. Vzhledem k vývoji inflace v letošním roce, která je aktuálně 3,4 procenta, nelze spořicí účty nyní považovat za produkt, který slouží k pokrytí inflace," řekl konzultant společnosti 4fin Jiří Ušjak. Alternativou podle něj mohou být státní dluhopisy, které však mají výnosy vyšší sotva o pár desetin, navíc s výrazně horší likviditou.
"Inflace bude i tento rok vyšší než úroky na běžném a spořícím účtu, přesáhne i výnos na termínovaných vkladech. Je to tak již pátý rok v řadě," doplnil analytik společnosti Portu Vratislav Zámiš. Průměrné sazby na vkladech s dohodnutou dobou splatnosti do dvou let se během tohoto období pohybovaly v rozpětí 0,75 až 1,32 procenta. U běžných a spořících účtů, tedy jednodenních vkladů, šlo o 0,10 až 0,19 procenta. Růst cen byl v letech 2017 až 2020 od 2,0 do 3,3 procenta.
Z bankovních spořicích účtů jsou nejlépe úročeny vklady u menších a nových bank, které se snaží konkurovat tradičním bankám, uvedl analytik EMA Data Petr Zámečník. Aktuálně tak nabízí nejvyšší úročení Hello bank! (0,6 procenta), ale jen do vkladu 200 000 korun, a Trinity bank (0,58 procenta) bez omezení. Na 0,5 procenta se drží při splnění několika podmínek ještě Moneta Money Bank,. Stejný úrok má Creditas, ta ale jen do 350 000 korun.
Nejvyšší zhodnocení či přesněji při současné míře inflace nejnižší znehodnocení vkladů na spořicích účtech aktuálně nabízí družstevní záložna Artesa (1,7 procenta), upozornil Zámečník. Ovšem u kampeliček musí střadatel vložit desetinu vkladu do základního jmění záložny, aby jeho vklad byl úročený. Tím podstupuje vyšší riziko než u bank, protože v případě krachu kampeličky může o tuto část peněz přijít.
Lidé měli v polovině roku uloženo v bankách a stavebních spořitelnách 3,225 bilionu korun. Z toho je 1,821 bilionu na běžných účtech a 896 miliard na netermínovaných spořicích účtech. Na běžných účtech jsou podle České národní banky vklady úročeny v průměru sazbou 0,05 procenta a na spořicích účtech 0,16 procenta.
V eurozóně jsou úrokové sazby spořicích účtů ještě nižší než v ČR. Například na Slovensku nabízí nejvyšší úročení na spořicím účtu bez výpovědní lhůty a bez poplatků Prvá stavebná sporitelňa, a to 0,3 procenta. Následuje Privatbanka s úročením 0,2 procenta do 30 000 eur, ovšem ta si nechá platit za odchozí platby. Ostatní mají úrokové sazby v řádu setin procenta. V dalších zemích eurozóny není situace lepší, podotkl Zámečník.
Pokud se lidé chtějí ochránit proti inflaci, nezbývá jim nic jiného, než opustit 'bezpečí' bank zajišťujících jistou reálnou ztrátu hodnoty vkladů a přijmout investiční riziko. Pro konzervativní střadatele se nabízí možnost nákupu protiinflačních státních dluhopisů pro občany, které náklady inflace pokryjí, ale nepřinesou žádný dodatečný výnos. Mají ovšem omezené možnosti zpětného odkupu, a tedy sníženou likviditu.
Zejména pro uložení peněz na delší čas je vhodné zvážit investici do vyvážených či dynamických podílových fondů, případně burzovně obchodovaných fondů, tzv. ETF, míní Zámečník. Samozřejmě lze nakupovat i samotné akcie a firemní dluhopisy, to ale vyžaduje mnohem více zkušeností i peněz. Zámečník by byl obezřetný ohledně investice do nemovitostí, neboť současné vysoké ceny již naráží na kupní sílu obyvatel, a neočekává proto další silný růst jejich cen.
