Krize spojená s pandemií nového typu koronaviru srazila ceny aktiv na finančních trzích v prvním čtvrtletí o desítky procent. Pokles výnosu svých investic tak zaznamenali i ti, kteří si spoří na stáří se státním příspěvkem v penzijních fondech. Dobrá zpráva ale je, že i penzijní fondy se pomalu začínají vracet na své původní hodnoty.
Špatná situace na finančních trzích s příchodem koronavirové krize se v prvním čtvrtletí podepsala i na vývoji hodnoty majetku v penzijních fondech. Dynamické fondy v doplňkovém penzijním spoření v prvním čtvrtletí v průměru ztratily okolo 18 procent, vyvážené zhruba sedm procent.
Avšak již na konci května se podařilo dynamickým fondům v průměru polovinu ztráty odmazat. U vyvážených fondů dokonce tři čtvrtiny. Podle Asociace penzijních společností ČR tak ani nástup krize spojené s pandemií koronaviru důvěru v penzijní spoření nepodlomil. Nových smluv přibývalo stejným tempem jako v loňském roce.
Tip: Jak si vybrat penzijní spoření? Poradíme
Jak si stojí finanční trhy
Podle analytiků, pokud nepřijde další koronavirová vlna, lze předpokládat, že se ještě letos podaří většinu březnového propadu vymazat. Akciové trhy v průměru rostly v dubnu o cca deset procent a stejný trend si udržely i v květnu, kdy v průměru přidaly cca čtyři procenta. Ještě výše se pak dostaly některé technologické akcie. Zastavil se i propad energetických titulů díky postupnému nárůstu cen ropy.
„Hlavním tahounem růstu cen zmíněných aktiv bylo postupné uvolňování preventivních opatření proti šíření nákazy covid-19. K dalším důvodům patří relativně pozitivní zprávy, které přicházejí z farmaceutického průmyslu. Součástí obratu k lepšímu je i masivní doping, které formou podpory do ekonomiky pumpují jednotlivé státy a centrální banky,“ vysvětluje investiční analytik finanční skupiny Partners Martin Mašát.
Podle něj je velká pravděpodobnost, že některé dynamické účastnické fondy budou i přes koronavirovou krizi již v pololetí v plusu a z březnového propadu se stane již jen pouhá krátkodobá historická tržní epizoda.
Podporu centrálních bank přitom pocítily znatelně i dluhopisové, resp. konzervativní penzijní fondy. A to jak snižováním základních úrokových sazeb, tak přímým nákupem dluhopisů ze strany centrálních bank, což táhlo jejich ceny nahoru. Dluhopisové fondy zaměřené na bezpečné dluhopisy tak již v květnu v průměru vydělaly od začátku roku procento a ani v červnu tempo zhodnocování nepolevilo, přičemž kladná výkonnost by v současné situaci měla být pravidlem. Investice zaměřené na rizikovější dluhopisy odmazaly v květnu další cca tři procenta z 13procentního propadu v prvním čtvrtletí.
„Cílem centrálních bank je snížit výnosy a tím uvolnit úvěrový kanál nutný k přežití firem. Novinkou současných opatření je zacílení nákupů i na rizikovější dluhopisy, což se prozatím ještě nikdy nestalo. Reakcí byl samozřejmě růst cen dluhopisů, respektive dluhopisových fondů,“ popisuje, co se děje na dluhopisových trzích, Martin Mašát.
Spoření lze kdykoli přerušit
V prvním čtvrtletí roku 2020 si v penzijních fondech se státním příspěvkem spořilo celkem 4 450 016 účastníků. Oproti konci loňského roku stoupl počet účastníků o 8 587. Celkový objem úspor spravovaných v transformovaných a účastnických fondech vzrostl o 3,625 miliardy na 490,74 miliardy korun.
Odborníci přitom upozorňují, že v případě, že se domácnost dostane do finančních potíží, může kdykoli přerušit zasílání příspěvků do fondů. Za přerušení plateb jim nevzniká žádné penále, smlouva je dál aktivní. Účastník pouze nemá nárok na státní příspěvek a může později kdykoli platby obnovit a opět nárok na státní příspěvek získat. Nejztrátovější varianta je zrušení spoření. Člověk totiž tak nejenže přijde o státní příspěvek, ale i všechna daňová zvýhodnění, která se ke spoření na penzi váží.
