Ve třetím pilíři systému penzí letos přibylo 6000 lidí

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Profimedia.cz

Ilustrační foto.
2
Fotogalerie

Na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři penzijního systému si na konci prvního pololetí spořilo 4,457 milionu lidí. Bylo to o 6000 více než na konci loňského roku. Vyplývá to z aktuálních statistik ministerstva financí.

V transformovaných fondech, kam už lidé nemohou vstupovat, bylo 3,41 milionu lidí. To bylo o 85 000 méně než na konci roku 2018. Doplňkové penzijní spoření, které penzijní připojištění od roku 2013 nahradilo, má 1,048 milionu lidí, o 91 000 více než loni v prosinci.

"Z aktuálních čísel MF jasně vyplývá, že Češi si na penzi spořit chtějí," uvedl manažer poradenské společnosti ChytryHonza.cz Petr Kutáč. Lidé, kteří stihli uzavřít penzijní připojištění do roku 2012, mají výhodu garance vkladů. Výhodou účastnického fondu je ale podle něj určení strategie klientem a její případná změna v průběhu let. Čísla však hovoří jasně, účastnické fondy mají vyšší míru zhodnocení než fondy transformované, dodal.

Za první pololetí 2019 činil objem vyplácených státních příspěvků na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření 3,6 miliardy korun. Průměrný měsíční státní příspěvek vzrostl proti konci roku 2018 o čtyři koruny na 138 korun. Průměrný měsíční státní příspěvek vyplacený na penzijní připojištění činil 131 korun (nárůst o tři koruny) a na doplňkové penzijní spoření 160 korun, stejně jako koncem roku 2018.

Objem příspěvků účastníků penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření dosáhl 18,4 miliardy korun. Průměrný měsíční příspěvek účastníka stoupl proti konci roku 2018 o osm korun na 710 korun. Průměrný měsíční příspěvek účastníka penzijního připojištění vzrostl o osm korun na 688 korun, u účastníka doplňkového penzijního spoření klesl o osm korun na 782 korun.

Nové smlouvy o penzijním připojištění bylo možné uzavírat do 30. listopadu 2012. Od ledna 2013 je možné uzavírat pouze smlouvy o doplňkovém penzijním spoření. To je jiné především v nutnosti výběru investiční strategie. Nové fondy už neručí za to, že případná ztráta nesníží úspory klienta, a nebudou ani vyplácet polovinu naspořených peněz po 15 letech. Naopak nabízí možné vyšší zhodnocení. Lidé se mohou prostřednictvím penzijních fondů připojistit za finančního přispění státu od roku 1994. Z původních 44 fondů jich zbylo devět.