Aktuálně vysoká inflace v Česku ve srovnání i s dalšími zeměmi EU má původ již ve vývoji ekonomiky před pandemií koronaviru, kdy byl napjatý trh práce v podobě nedostatku pracovních sil a rostoucích mezd. Následně k inflaci přispěla i uvolněná rozpočtová politika vlády během pandemie, díky které se do ekonomiky dostalo poměrně velké množství peněz. Dalším důvodem je pozdější a rychlejší nástup růstu cen energií ve srovnání s jinými státy. Vliv měl i vývoj na trhu nemovitostí. Vyplývá to z vyjádření analytiků oslovených ČTK.
Vedle zvyšování úrokových sazeb by v boji proti inflaci mohlo podle nich krátkodobě pomoci umělé posilování kurzu koruny ze strany České národní banky (ČNB), které by zlevnilo dovážené zboží. Dalším, ale poměrně extrémním opatřením by pak podle oslovených analytiků mohla být změna daní nebo stanovení určitých cenových stropů či regulace.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku je nejvyšší od prosince 1993. Inflace v dubnu zrychlila na 14,2 procenta z březnových 12,7 procenta, informoval Český statistický úřad (ČSÚ).
"Inflační podhoubí u nás bylo výrazné již před pandemií následkem přehřátého trhu práce stejně jako v okolních zemích našeho regionu. Velmi uvolněná fiskální politika v průběhu pandemie tyto inflační tlaky dále rozvířila a přenos vyšších cen na spotřebitele se tak tuzemským firmám činí patrně jednodušeji, protože stále navzdory vyšším cenám zůstává dostatečně silná poptávka," uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.
Zároveň upozornil, že okolní země jako Maďarsko nebo Polsko mají inflaci nižší. "Ale ten rozdíl je patrně tažen různými administrativními vlivy pro zastropování cen, bez kterých by i v těchto zemích byla inflace stejně vysoká, možná i vyšší," dodal.
"Válka na Ukrajině umocnila problémy, které byly v ekonomice kvůli obnovené poptávce po pandemii koronaviru, na kterou dodavatelé nestihli zareagovat a na všeobecné zvyšování cenové hladiny, způsobené tisknutím nových peněz kvůli odvrácení šoku v začátku roku 2020," uvedl analytik Portu Filip Louženský.
Navíc se v Česku podle hlavní ekonoma Creditas Petra Dufka nakumulovalo zvyšování cen energií do kratší doby, protože začalo později než v jiných zemích. "Máme tu navíc dva specifické inflační faktory – a sice rychlý růst cen oblečení a obuvi, který nevidíme v žádné jiné zemi EU, a vedle toho prudké zdražování v oblasti gastronomie a ubytování (HORECA). Ani to není srovnatelné v rámci ostatních zemí EU," uvedl.
Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy v Česku nastala poměrně specifická situace přehřátí trhu práce a nemovitostního trhu. "Dlouhodobě nejnižší míra nezaměstnanosti v EU vytváří tlak na růst mezd, který není v jiných zemích EU tak silný. Zároveň pomalá povolovací řízení už léta dusí realitní výstavbu. To rovněž vede k tlaku na růst cen nemovitostí, který v celé EU prakticky nemá obdoby," uvedl.
Dalším řešením může být podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Víta Hradila i drastické zvyšování úrokových sazeb. Nejpodobnější aktuální situaci je totiž podle něho přelom 70. a 80. let minulého století v USA. "To, zda se i tentokrát budeme nakonec nuceni uchýlit k šokové terapii brutálním zvýšením sazeb – a tedy i nevyhnutelné ekonomické krizi – bude záviset hlavně právě na inflačních očekáváních obyvatel. Ta se nyní povážlivě zvyšují, což vede k ´zabetonování´ původně dočasné inflace ve společnosti na delší dobu," upozornil.
Kromě samotných kroků je tak podle Hradila nyní klíčová i komunikace ČNB směrem k veřejnosti. "ČNB jednoduše potřebuje občany přesvědčit, že se cenový vývoj definitivně nevymyká kontrole. Napomoci by tomu mohly samotné inflační statistiky, které by se měly ve druhé polovině roku začít snižovat čistě mechanicky, jelikož do meziročního srovnání začne vstupovat vyšší loňská srovnávací základna," uvedl. Příliš situaci přitom podle něj nepomáhá názorová rozpolcenost části odborné veřejnosti i samotné bankovní rady.
Vedle zvyšování úrokových sazeb Českou národní bankou je možné podle ekonomů regulovat růst cen krátkodobě posilováním kurzu koruny, což do jisté míry již Česká národní banka (ČNB) činí. Rada ČNB totiž na posledním měnovém jednání rozhodla o navýšení odprodejů výnosů z devizových rezerv. "Stále by však mohla tento kanál využít výrazněji," uvedl Seidler. Kurz přitom ČNB může využívat díky samostatné měnové politice, kdy Česko není mezi zeměmi platícími eurem.
Kovanda v této souvislosti poznamenal, že použití kurzu by ale mohlo vést k přetahované se spekulanty. To by mohlo vést k tomu, že centrální banka by mohla přijít o podstatnou část svých rezerv, aniž by inflaci trvaleji a výrazně snížila.
Dufek zároveň upozornil, že kurz koruny by musel posílit výrazně, což by na druhou stranu mohlo ohrozit exportéry, a tedy i tuzemský průmysl. Podle něj by tak bylo žádoucí také hledat příčiny růstu cen energií. Ty totiž mimo jiné podle něj pramení i ze systému obchodování s elektřinou, plynem a emisními povolenkami. "Jestli pes není zakopaný i na evropském energetickém trhu… Nebo třeba v energetické politice Německa, na kterou doplácíme v podobě rekordních cen elektřiny," uvedl.
Další možností boje proti inflaci jsou podle Seidlera administrativní opatření ze strany vlády, a to buď formou změn daní či určitých cenových stropů či regulace. "Ačkoli plošná daňová řešení nebývají optimální, v případě, kdy některé klíčové ceny rostou násobně, si lze dočasně představit i tuto cestu," vysvětlil.
Využití daní nebo zastropování cen však podle Kovandy inflaci spíše jen odsouvá v čase, a to za cenu dalšího citelného nárůstu veřejného zadlužení.
Dubnová meziroční inflace byla o 0,4 procentního bodu vyšší, než odhadovala ČNB Dubnová meziroční inflace byla o 0,4 procentního bodu vyšší, než odhadovala ČNB v nové květnové prognóze. Důvodem byl především větší než očekávaný růst jádrové inflace, což je inflace očištěná o sezonní vlivy, a regulovaných cen, tedy cen energií. Méně, než očekávala ČNB, rostly ceny potravin. Odhad růstu cen pohonných hmot se v podstatě naplnil. Uvedl to ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Meziroční inflace v Česku v dubnu stoupla na 14,2 procenta. To je nejvyšší hodnota od prosince 1993.
"V jádrové inflaci se projevuje nadále silná dynamika produkčních cen v zahraničí a doznívající znatelné domácí nákladové i poptávkové tlaky. V rámci cenového jádra také dále roste příspěvek nákladů vlastnického bydlení v podobě tzv. imputovaného nájemného. Pokračující znatelné zrychlování růstu regulovaných cen odráží neustávající zvyšování účtů za elektřinu, plyn a teplo pro domácnosti," uvedl Král.
Král dále upozornil, že podle základního scénáře nové květnové prognózy ČNB bude inflace v nejbližších měsících kulminovat kolem 15 procent a inflace zůstane na dvouciferných hodnotách i po zbytek letošního roku. "Ke snížení inflace pod deset procent začátkem příštího roku povede odeznění aktuálních mimořádných cenových tlaků, dosavadní zvyšování úrokových sazeb ze strany ČNB a očekávané posílení kurzu do blízkosti 24 Kč/EUR," uvedl Král. Do blízkosti dvou procent by inflace podle něj měla klesnout v druhé polovině příštího roku.
