Přijetí eura - vyplatí se Česku? | E15.cz

Analýza: Má Česko přijmout euro? Příspěvek na cizí dluhy by Česko stál desítky miliard korun

Aleš Pospíšil

Vláda Andreje Babiše rozhodla, že vstup do eurozóny není na pořadu dne. Přestože Česko je ekonomicky se státy eurozóny těšně provázáno a vlastní připravenost ČR na přijetí eura se v posledních letech zlepšila, nebylo by pro republiku členství v eurozóně výhodné. Při zavedení eura by země musela poslat do Bruselu desítky miliard korun a další stovky miliard korun přislíbit.

S rezervou plní ČR kritéria stavu veřejných financí i konvergence úrokových sazeb. Plnění kritéria cenové stability není v letošním roce zaručené, neboť prognózovaná inflace, setrvávající v horní polovině tolerančního pásma cíle ČNB, je na hranici kritéria. Kritérium týkající se směnného kurzu ČR neplní, protože se zatím tohoto mechanismu neúčastní.

Nepřijímat euro doporučila vládě ČNB ve shodě s Ministerstvem financí (MF) s odůvodněním, že problémy spojené s dopady evropské dluhové krize jsou tak závažné, že by nás zavedení eura přišlo hodně draho.

Jeden obrázek za tisíc slov. Stále jsme jen chudí příbuzní Západu

Navíc vznikly či stále vznikají nové evropské instituce, které zásadním způsobem upravují podmínky a závazky plynoucí z případného členství ČR v eurozóně.

Jinak řečeno, situace se oproti vstupu ČR do EU výrazně změnila a dnešní podmínky jsou jiné, než v roce 2004. 

32 miliard hned, dalších 250 na požádání

Pokud je pro vás výše uvedené příliš abstraktní, pak vězte, že ČR by vstupem do eurozóny musela poslat ihned přes 30 miliard korun do tzv. Evropského stabilizačního mechamismu (ESM) a přislíbit kapitál na vyžádání ve výši dalších cca 250 miliard korun.

Po dvanácti letech od vstupu do ESM by konečný závazek ČR (splacený a přislíbený kapitál) mohl dosáhnout v úhrnu cca 350 miliardy korun.

Samozřejmě to není konečný účet, přechod na používání eura v české ekonomice by si od podnikového sektoru vyžádal vynaložení nemalých jednorázových nákladů. Konkrétně: úprava nejrůznějších informačních systémů, přecenění zboží, vydání nových cenových katalogů, školení zaměstnanců a mnoho dalšího.

Výše uvedené platilo v roce 2012, náklady spojené se zavedením eura lze dohledat na webu zavedenieura.cz, který spadá pod MF.

Státní pokladna zůstane letos „skoro prázdná“. Pomáhá spotřeba, neřesti a zaměstnanci

ESM byl vytvořen k financování těch států eurozóny, které se dostanou do problémů, například z něj byly poskytnuty „půjčky“ Řecku a dalším státům, konkrétně Portugalsku, Španělsku a Irsku. Uvozovky jsou zde použity proto, jelikož minimálně v případě Řecka nikdo nepředpokládá, že by byly někdy splaceny. U ostatních států je splatnost půjček nestavena za osm až třináct let. Prozatím...

Do té doby se může stát, že se do problémů dostanou další státy, horkým adeptem je s dluhem přesahujícím 130 procent HDP, Itálie.

Český Big Mac index je svařené víno červené. S průměrnou mzdou si ho nejvíc dopřejete v Brně

O nákladech spojených se zavedením eura se v Česku příliš nemluví, přitom bychom se sami mohli snadno dostat do stejné situace jako Slováci, kteří jako člen eurozóny museli na Řecko prostřednictvím ESM rovněž přispět. Aniž by tedy tyto peníze měli, takže se je museli sami půjčit. 

Prezidentští kandidáti se na zavedení eura v Česku neshodnou
K přijetí eura nemůžeme nikoho nutit, osočil Junckera předseda euroskupiny Dijsselbloem

 

Mzdová kalkulačka

Články odjinud