Češi se podle průzkumu letos přestali bát měnit zaměstnání | E15.cz

Češi se podle průzkumu letos přestali bát měnit zaměstnání

Úřad práce, ilustrační foto
Úřad práce, ilustrační foto
• 
ZDROJ: ČTK/Fotobanka ČTK/Ramík Drahoslav

ČTK

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Češi se přestali bát měnit zaměstnání. Zatímco v druhé polovině loňského roku změnilo práci 13 procent lidí, letos na jaře se počet lidí, kteří si jinou práci buď aktivně hledají nebo se po zajímavých pracovních příležitostech u jiného zaměstnavatele poohlíží, dostal na čtvrtinu. Tradičně se přesuny na trhu práce v době před pandemií pohybovaly kolem dvaceti procent. Vyplývá to z průzkumu personální agentury Randstad mezi 4750 respondenty.

"Během podzimní druhé vlny pandemie zejména z důvodu striktních opatření nastal výrazný útlum a lidé zůstávali u svých zaměstnavatelů a před hledáním nových pracovních příležitostí preferovali spíše jistotu stávajícího zaměstnání. Během letošního jara už se ale díky všeobecnému rozvolňování a restartu ekonomiky trh práce opět dostal do pohybu a počet lidí, kteří hledají lepší nebo zajímavé pracovní příležitosti se vrací na předpandemické hodnoty, a dokonce je překonává," uvedl ředitel české pobočky Randstadu Jacek Kowalak.

Nejčastějšími důvody pro změnu zaměstnavatele byly letos na jaře získání lepších pracovních podmínek (32 procent), organizační důvody (26 procent), osobní důvody (16 procent) a touha po změně (11 procent). Lidé práci mění stále spíše z praktických důvodů, a ne z vlastního rozmaru.

"Způsob, jakým zaměstnavatelé v ČR podpořili své lidi a řešili krizi spojenou s pandemií, měl pozitivní dopad na loajalitu zaměstnanců. Větší polovina respondentů potvrdila, že jejich loajalita k zaměstnavateli za uplynulý rok vzrostla. Méně loajální jsou jen ti pracovníci, jejichž pracovní situace se vlivem pandemie změnila. Jejich tendence měnit práci je téměř dvojnásobná, než kolik činí národní průměr," upozornil Kowalak.

Větší polovina českých zaměstnanců se aktuálně nebojí ztráty práce. Pětina se nicméně obává, že k tomu dojde, a to již v roce 2021. O něco větší strach pociťují lidé v nejmladší věkové skupině, tedy ve věku od 18 do 24 let. Odpovídá to skutečnosti, že právě tito lidé museli v době pandemie častěji čelit propouštění, podotkl Kowalak.

Obavy o ztrátu zaměstnání jsou největší v oblasti Prahy a Liberce a nejnižší na Vysočině. V případě hlavního města se projevuje zkušenost z pandemie, která tvrdě zasáhla obory, které tu dominovaly. Na Liberecku zase pracovní příležitosti zásadně ovlivňuje velký počet subdodavatelů v automobilovém průmyslu, který byl a stále je utlumen.

Nového zaměstnavatele lidé nejčastěji nalézají prostřednictvím pracovních portálů (43 procent) a osobních kontaktů (39 procent). Mladí ve věku 18 až 24 let zase mnohem častěji nacházejí práci prostřednictvím sociálních sítí. Rozdíl panuje i v tom, kdesi novou práci hledají tzv. modré a bílé límečky. Zatímco ti první ve stejné míře spoléhají na své osobní kontakty, ale také hledání na internetu a sociálních sítích, lidé se středním vzděláním daleko více spoléhají na své známé. Vysokoškoláci proti tomu cíleně navštěvují kariérní stránky konkrétních firem.

Autor: ČTK

Mzdová kalkulačka