Pokud si zaměstnavatel a zaměstnanec sjednají zkušební dobu, je během této doby možné pracovní poměr ukončit z obou stran, a to i bez uvedení důvodu. Co když během pracovní doby zaměstnanec onemocní?
Jak stanoví zákoník práce, je-li zkušební doba sjednána, nesmí být u řadových zaměstnanců delší než tři měsíce, u vedoucích zaměstnanců nemůže být delší než šest měsíců. Zároveň je délka zkušební doby omezena polovinou sjednané doby trvání pracovního poměru.
Prodloužení zkušební doby o dobu celodenních překážek v práci
Zkušební doba však vůbec sjednána být nemusí. Pokud si ji strany sjednají, není možné ji dodatečně prodlužovat. Výjimkou je automatické prodloužení zkušební doby o dobu celodenních překážek v práci. To se týká i překážek na straně zaměstnavatele z důvodu provozů uzavřených při epidemii, anebo dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance.
„Prodloužení zkušební doby je v těchto případech logické. Pokud zaměstnanec nekoná práci z důvodu překážek v práci, nedochází k naplnění účelu zkušební doby, tj. k oboustrannému ověření, zda výkon práce ve sjednaném pracovním poměru stranám vyhovuje,“ připomíná advokátka Petra Pavlištová z advokátní kanceláře Pikes Legal.
Co když se zaměstnanec stane během zkušební doby práce neschopným
Zákon zaměstnance v pracovní neschopnosti chrání před zrušením pracovního poměru ve zkušební době v prvních čtrnácti kalendářních dnech pracovní neschopnosti. V prvních čtrnácti dnech totiž poskytuje náhradu mzdy nebo platu zaměstnanci jeho zaměstnavatel.
Domnívá-li se zaměstnanec, že ho pracovní neschopnost ve zkušební době uchrání před ukončením pracovního poměru ze strany zaměstnavatele, může být nemile překvapen. Po uplynutí čtrnácti dnů je totiž možné pracovní poměr se zaměstnancem zrušit. A to dokonce i v případě, kdy je pracovní neschopnost způsobena pracovním úrazem.
„Písemné zrušení pracovního poměru ve zkušební době musí být druhé straně řádně doručeno. Zaměstnavatel ani zaměstnanec přitom nemusí uvádět žádný důvod pro zrušení pracovního poměru,“ upozorňuje Pavlištová. Způsoby doručování stanoví zákoník práce, který preferuje osobní předání na pracovišti. „Písemnost je doručena i v případě, že ji zaměstnanec odmítne převzít,“ dodává advokátka.
Důsledky chybného počítání prodloužené zkušební doby
Podle zákoníku práce se zkušební doba automaticky prodlužuje o dobu celodenních překážek v práci a o dobu celodenní dovolené. Velmi důležité je přitom správně spočítat nové datum ukončení zkušební doby.
„Zkušební doba se prodlužuje pouze o dny, které by pro zaměstnance byly pracovní,“ míní Petra Pavlištová. V případě chybného výpočtu může být zrušení pracovního poměru soudem prohlášeno za neplatné. Má-li zaměstnanec za to, že je zrušení neplatné, musí bezodkladně oznámit svému zaměstnavateli, že trvá na další zaměstnávání. Toto oznámení musí mít písemnou formu. Druhým krokem je žaloba na neplatnost rozvázání pracovního poměru. Tuto žalobu je možno podat nejpozději ve lhůtě dvou měsíců od okamžiku, kdy měl pracovní poměr skončit.
„V případě, že nedošlo k určení neplatnosti pravomocným rozhodnutím soudu, skončil pracovní poměr, i kdyby bylo jednání vedoucí k rozvázání pracovního poměru postiženo vadou, která způsobuje jeho neplatnost. Dodatečné posuzování neplatnosti je totiž nepřípustné,“ uzavírá Petra Pavlištová.
