Kdy je možné odstoupení od konkurenční doložky

Práce

Práce Zdroj: Pexels

Konkurenční doložka zavazuje zaměstnance, aby určitou dobu po ukončení zaměstnání nevykonával činnost konkurující bývalému zaměstnavateli. Za to mu náleží finanční kompenzace. Z rozhodnutí Ústavního soudu však vyplývá, že za určitých okolností může zaměstnavatel od konkurenční doložky odstoupit. 

Na rozdíl od zákazu konkurence, který po dobu trvání pracovněprávního vztahu platí pro všechny zaměstnance ze zákona, konkurenční doložku by si zaměstnavatel musel se zaměstnancem výslovně sjednat. Častá je v některých oborech, u obchodníků nebo manažerů.

„Konkurenční doložku může zaměstnavatel se zaměstnancem sjednat, jestliže je to možné od zaměstnance spravedlivě požadovat s ohledem na povahu informací, poznatků, znalostí pracovních a technických postupů, které získal v zaměstnání u zaměstnavatele a jejichž využití (…) by mohlo zaměstnavateli závažným způsobem ztížit jeho činnost,“ stojí v ustanovení § 310 odst. 2 zákoníku práce.

Konkurenční doložku lze sjednat buď přímo v pracovní smlouvě, anebo v separátním ujednání. Účelem doložky je ochránit zaměstnavatele, aby zaměstnanec po odchodu ze zaměstnání nevyužil informace či know how zaměstnavatele u konkurence. Zavazuje se nevykonávat výdělečnou činnost, která by měla vůči zaměstnavateli soutěžní povahu – tedy nejen činnost shodnou v předmětu, ale například i nabízení alternativních produktů.

Konkurenční doložkou lze zaměstnance zavázat maximálně na dobu jednoho roku po ukončení vztahu s původním zaměstnavatelem a zaměstnanci za dodržování náleží peněžitá kompenzace. Peněžité vyrovnání nesmí být nižší než polovina průměrného měsíčního výdělku za každý měsíc trvání konkurenční doložky.

Možnost odstoupení od konkurenční doložky

V loňském nálezu vyslovil Ústavní soud ČR názor na to, zda může zaměstnavatel odstoupit od konkurenční doložky. Ve zkoumaném případě si smluvní strany sjednali konkurenční doložku, jíž měl být bývalý zaměstnanec vázán šest měsíců od ukončení pracovního poměru. Zaměstnanec se měl pod sankcí smluvní pokuty zdržet výdělečné činnosti, které by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo měla vůči němu soutěžní povahu.

Mezi stranami bylo též ujednáno, že zaměstnavatel může od konkurenční doložky odstoupit v písemné formě kdykoliv po dobu trvání pracovního poměru, a to bez udání důvodu. Poté, co zaměstnanec podal výpověď, zaměstnavatel bez uvedení důvodu během výpovědní doby od konkurenční doložky odstoupil.

Konkurenční doložka chrání primárně zaměstnavatele

Soud prvního stupně, odvolací soud i Nejvyšší soud ČR vyhověly žalobě zaměstnance. Ačkoliv byla v dohodě zakotvena možnost odstoupit od konkurenční doložky i bez udání důvodu, považovaly soudy toto odstoupení v rozporu se zásadou zvláštní zákonné ochrany zaměstnance jako slabší smluvní strany.

Ústavní soud však vyslovil, že konkurenční doložka slouží primárně k ochraně práv a zájmů zaměstnavatele. „Naopak v zájmu zaměstnance zásadně je, aby konkurenční doložkou vázán nebyl. Konkurenční doložka je totiž právním institutem, který zaměstnance po skončení pracovního poměru omezuje v dalším pracovním uplatnění, omezuje využitelnost jeho speciálních a z pohledu pracovního trhu cenných vědomostí, zručností nebo schopností, v jistém smyslu ‚snižuje jeho cenu‘ na trhu práce (…),“ uvádí Ústavní soud v nálezu sp. Zn. II. ÚS 1889/19 ze dne 21. května 2021.

Dává tak za pravdu zaměstnavateli, který ve svém podání zdůraznil, že finanční kompenzace za dodržování konkurenční doložky nemá tentýž účel jako odchodné nebo odstupné. Proti výpadku příjmů je zaměstnanec chráněn jinými právními instituty.

Podle Ústavního soudu tak zaměstnavatel skutečně může odstoupit od konkurenční doložky před ukončením pracovního poměru, a to i bez udání důvodu, byla-li tato možno v konkurenční doložce výslovně zakotvena.

Přitom však dodává, že tak nesmí činit svévolně a zneužívat svého práva na úkor zaměstnance. Obecné soudy jsou povinny vzít v úvahu všechny okolnosti případu – dobu, kdy k odstoupení došlo, proč zaměstnavatel považoval vázanost konkurenční doložkou za nepřiměřenou a další skutečnosti.