Penzijní spoření je nečastější nástroj pro ukládání peněz nás Čechů. Využívá jej více než polovina dotázaných průzkumu Poštovní spořitelny. Mnohdy nám ale dochází, jak je důležité mít rezervu na důchod až ve chvíli, kdy je na nás péče o naše rodiče. Tato nutná péče totiž dost zatěžuje náš rodinný rozpočet. Z toho plyne paradox, že na penzi začínáme šetřit ve chvíli, kdy na tom nejsme finančně nejlépe.
Penzijní spoření konkrétně využívá 53 procent lidí v České republice ve věku 18 až 65 let. Nejčastěji jde ale o lidi ve věku od 35 do 44 let a především od 45 do 54 let. V této skupině využívá tento produkt 69 procent lidí. Konkrétně věková kategorie 45 až 54 let je nejvíce nespokojená se svým životem.
Mnohdy jsou na vině právě finance. „Lidé kolem padesátky nejobtížněji vycházejí se svými příjmy, vysvětlením může být životní situace, kdy jsou rozpočty domácností těchto lidí často zatíženy současně výdaji spojenými s dětmi i s péčí o rodiče. Zástupci takzvané sendvičové generace se tak neocitají jen v časové, ale často i ve finanční tísni. Z hlediska spoření na penzi je samozřejmě nejlepší začít co nejdříve, ale nakonec jak se říká, je lepší začít pozdě, než vůbec nikdy,“ komentovala výsledky průzkumu ředitelka ČSOB Penzijní společnosti Marie Zemanová.
Pětina z nás na budoucnost nemyslí vůbec
Více než pětina dotázaných, konkrétně 22 procent, nevyužívá žádný spořicí nebo investiční produkt. Pro 58 procent z nich je problematické spořit, protože na to prostě nemají peníze na víc, další pětina vůbec zhodnocení svých úspor neřeší, prostě se o to nezajímají a zbylá desetina nemá důvěru v instituce. Nejčastěji si vůbec nespoří právě padesátníci.
