Krizové ošetřovné kvůli koronaviru začne od listopadu. Kolik bude jeho výše a co OSVČ?

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Shutterstock

Dvouleté děti ve školkách
Bohatství, ilustrační foto
Lidé si mohou brát placené ošetřovatelské volno (Ilustrační foto).
Ilustrační foto
5
Fotogalerie

Vláda oznámila, že znovu zavede krizové ošetřovné ve výši 80ti procent základu výdělku. A to se zpětnou splatností od letošního prvního listopadu. Krizové ošetřovné ale musí ještě schválit Sněmovna, Senát a podepsat prezident.

Krizové ošetřovné, které zvyšovalo denní vyměřovací základ dávky ze standardních 60 % na 80 % od března 2021, skončilo k 30. 6. 2021. To znamená, že od letošního září už se ošetřovné při péči o dítě, a to i v případě nařízené karantény, izolace či uzavření školního zařízení, vyplácelo a do doby, než projde znovuzavedení krizového ošetřovného legislativním procesem, bude i dál vyplácet za stejných podmínek, jako tomu bylo před pandemií covidu-19. Tedy ve výši 60 procent vyměřovacího základu po dobu maximálně devíti dnů. S výjimkou samoživitelů, kteří jej čerpají až do 16 let věku po dobu šestnácti dnů, pokud si dítě plní povinnou školní docházku.

„Rodiče tak při nařízení karantény dítěti nebo uzavření školského zařízení musí postupovat podle běžné právní úpravy,“ upozorňuje ve svých pokynech Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Není tu ale jen krizové ošetřovné pro zaměstnance, mimořádné ošetřovné chybí i drobným živnostníkům. V době covidu ho vyhlašovalo a spravovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO).

„Poslední výzva k ošetřovnému pro živnostníky za duben a květen 2021 skočila stejně jako u krizového ošetřovného letos 30. června,“ potvrzuje finanční poradkyně skupiny Partners Lucie Baslová.

Krizové ošetřovné rodičům pomáhá

Uzavřených tříd i celých základních a mateřských škol po Česku každý den přibývá. Školáci i děti v mateřských školách odcházejí z hodiny na hodinu do povinné karantény. A rodiče těch mladších z nich opět řeší, kdo jim je ohlídá. Anebo z čeho zaplatí účty, pokud s dětmi zůstanou doma oni. To potvrzuje i jedna z klientek Lucie Baslové, jejíž syn byl od začátku školního roku v karanténě již podruhé.

„Včera v půl jedenácté večer mi volala třídní učitelka syna v první třídě, že jde celá třída do karantény. Minulý pátek je prý měla učitelka, u které se potvrdil covid-19,“ vypráví 26letá Nikola z Prahy, která je profesí kadeřnice.

Tentýž den jí její zákaznice vyprávěla, jak dostali od vedení školy mailem zprávu o okamžitém rušení veškerých kroužků při družině a školním klubu, a to až do odvolání.

Malý školák doma značí výpadek z práce

V souvislosti s ošetřovným pak Lucie Baslová upozorňuje, že v ještě složitější situaci jsou nyní v době opětovného šíření nákazy právě živnostníci. Většina z nich si totiž nemocenské pojištění, které pro ně na rozdíl od zaměstnanců není povinné, neplatí.

„Živnostníci tak při ošetřování dítěte nebo i vlastní karanténě zůstávají ve většině případů prakticky bez příjmů od prvního až do posledního dne,“ potvrzuje finanční poradkyně.

Dodává, že zaměstnanci stejně jako živnostníci by se měli postupně tvořit takovou rezervu, která jim dovolí pokrýt výpadek příjmu na dobu minimálně třech měsíců. U živnostníků pak doporučuje ještě vyšší rezervu, nejlépe pak na dobu alespoň šesti měsíců. A k tomu si pokrýt rizika dlouhodobé nemoci, invalidity a smrti soukromým životním pojištěním a při stanovení výše pojistného plnění vždy zohlednit výši aktuálních závazků.