V roce 2021 čeká spoustu novinek nejen na podnikatele. Vybrali jsme nejdůležitější změny, na které je dobré připravit se už teď.
Paušální daň není pro každého
Jednou z největších změn, kterou uvítají někteří živnostníci neboli osoby samostatně výdělečně činných je zavedení tzv. paušální daně. Paušální daň mohou uplatnit ti, jejichž příjmy za poslední tři roky nepřesáhly 5 mil Kč a nejsou společníci v obchodní korporaci. Zároveň tyto osoby mohou dosahovat pouze příjmy ze závislé činnosti, tedy především zaměstnanecké příjmy.
Paušální daň znamená snížení administrativní zátěže a úsporu desítek tisíc korun ročně. Dokonce se těchto živnostníků nebude týkat daňová kontrola z finančního úřadu. Živnostník zaplatí paušál ve výši 5 469 korun a nikdo nebude zkoumat, zda měl zaplatit víc nebo míň.
Komu se daň nevyplatí?
„Paušální daň se nevyplatí například zemědělcům a řemeslníkům uplatňující osmdesáti procentní výdajový paušál. Sem spadají například profese, jako jsou kadeřnice, zámečníci, truhláři, řezníci, pekaři, pivovarníci, zlatníci, kováři, zedníci, klempíři, hodináři a opraváři silničních vozidel,“ vysvětluje Michal Jelínek, daňový expert a partner V4 Group.
Komu se daň vyplatí?
Podnikatelům se šedesátiprocentním paušálem se vyplatí tato daň jen v případě, že nemají děti ani manželku a jejich měsíční příjem bude zhruba do 83 tisíc korun. Důležité je, aby podnikatelův příjem nepřekročil částku milion korun.
„Naopak se paušální daň vyplatí těm, kteří uplatňují čtyřicetiprocentní paušál. Mezi takové profese spadají tak zvaná svobodná povolání jako jsou advokáti, architekti, lékaři, notáři, odhadci, překladatele, soudní exekutoři, tlumočníci, veterináři a kupříkladu auditoři. Třicetiprocentní paušál se uplatňuje hlavně na příjmy z pronájmu,“ dodává Michal Jelínek.
Uplatnění DPH u pronajímaného bytu se ruší
Od ledna se mění i DPH u pronájmu nemovitých věcí. Majitelé, kteří pronajímají nemovitost k trvalému bydlení, si nebudou moci odečítat DPH. Od nového roku je totiž nově nájem od DPH osvobozen.
„Problém je v tom, že řadě pronajímatelů hrozí povinnost vrátit vysoké částky, které získali uplatněním DPH z pronajímané nemovitosti,“ říká Darina Dolanská daňová expertka.
„Je také potřeba zdůraznit, že neexistují přechodná ustanovení, a tato změna dopadá i na stávající smlouvy o nájmu a podnájmu nemovitostí,“ upřesňuje daňový expert Igor Pantůček z poradenské společnosti BDO.
Změna u odpočtů úroků u hypoték
Spolu se zrušením daně z nabytí nemovitostí vláda schválila i nová pravidla daňových odpočtu úroků z hypotečních úvěrů a z úvěrů od stavebních spořitelen. Hlavní změnou je výše maximálního odpočtu. Do konce roku 2020 je roční limit odpočtů 300 tisíc korun, který však od 1. ledna 2021 poklesne na pouhých 150 tisíc.
Zrušení daně z nabytí nemovitosti i nová pravidla daňových odpočtů z úvěrů na bydlení má za úkol především zjednodušit daňový systém.
Zásilky z Číny podraží až v létě
Kvůli koronavirové situaci, která trápí takřka celý svět, Evropská komise rozhodla, že osvobození od DPH na zásilky z Číny prodlouží o půl roku, a to do 30. června 2021.
„Od příštího léta se celní deklarace bude vztahovat i na menší zásilky. Takže balíček za 1 000 korun vyjde ve výsledku na 1452 korun. Nejvíc se prodraží drobné zásilky za pár korun, kde přirážka bude znatelnější. Takže bude výhodnější objednat více zboží v jednom balíku,“ radí Michal Jelínek, a dodává: „Do konečné ceny se totiž započítává poplatek za službu celní deklarace, který je ve výši dvou set korun, a to bez ohledu na cenu zboží. K tomu se připočítá 21procentní daň.“
EET se odkládá
Třetí a čtvrtá vlna evidence elektronických plateb měla úplně původně startovat od 1. května 2020, nakonec EET posouvá až na konec roku 2022. Do té doby nemá žádný subjekt povinnost odesílat správci daně údaje o tržbách. Týká se to i těch, kteří v rámci první vlny evidenci elektronických tržeb již zahájili. Důvodem odkladu je podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) snaha ulevit podnikatelům v době koronavirové epidemie.
„Posun EET o dva roky je určitě příznivá změna. Pomůže to hlavně drobným živnostníkům, na které měla vládní opatření drtivý dopad. Ideální by však bylo, kdyby za dva roky EET bylo zavedeno v jiné podobě, a to alespoň bez třetí a čtvrté vlny,“ uzavírá Jelínek.
