I po skončení zaměstnání lze dostávat nemocenskou nebo mateřskou, jestliže jsou splněny zákonné podmínky. Podívejme se na některé praktické příklady.
Na nemocenskou vzniká nárok i v ochranné 7denní lhůtě a na mateřskou ve 180dennní lhůtě po skončení výdělečné činnosti zakládající účast na nemocenském pojištění. Ochranná lhůta však dle zákona o nemocenském pojištění neplyne například ze zaměstnání malého rozsahu, ze zaměstnání zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce nebo z pojištěné činnosti poživatele starobního důchodu nebo invalidního důchodu třetího stupně.
Příklad: Nemocenská v ochranné lhůtě
Zaměstnanec Pavel dostal výpověď od zaměstnavatele pro nadbytečnost, po uplynutí dvouměsíční výpovědní lhůty jeho pracovní poměr skončí. Pan Pavel však tři dny po skončení zaměstnání onemocní. Pan Pavel bude mít nárok na nemocenskou, neboť je dodržena 7denní ochranná lhůta. Nemocenská však náleží až od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti. V prvních dvou týdnech náleží náhrada mzdy, kterou vyplácí zaměstnavatel. Náhrada mzdy přitom náleží pouze za dobu trvání pracovního poměru. Náhradu mzdy tedy nebude zaměstnavatel Pavel od bývalého zaměstnavatele dostávat.
Příklad: Penzista a skončení zaměstnání
Starobní důchodce Roman onemocní čtyři dny po skočení zaměstnání na klasický pracovní poměr. Řádní starobní důchodci mohou pracovat i na plný úvazek na dobu neurčitou, přičemž výše jejich hrubé mzdy není nijak legislativou limitována a mohou mít i nadstandardní hrubou mzdu. Penzista Roman však mohl dostávat nemocenskou pouze za dobu trvání pracovního poměru. Po skončení zaměstnání nemohou starobní důchodci již nemocenskou pobírat, finančně jsou zajištěni pobíráním státního starobního důchodu.
Příklad: Výpověď zaměstnance a nemocenská
Zaměstnankyně Jitka podala výpověď zaměstnavateli. Po uplynutí dvouměsíční výpovědní lhůty měla paní Jitka nastoupit do nového zaměstnání. Bohužel do nového zaměstnání paní Jitka nakonec nenastoupila. Během 7denní ochranné lhůty navíc onemocněla. Paní Jitka má nárok na nemocenskou plynoucí z ochranné lhůty, přestože podala sama výpověď. Na nárok na nemocenskou v ochranné lhůtě nemá vliv, zdali podal výpověď zaměstnanec, výpověď dal zaměstnavatel nebo byl pracovní poměr ukončen vzájemnou dohodou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.
Příklad: Skončení smlouvy na dobu určitou
Paní Denisa pracovala na smlouvu na dobu určitou, která jí skončila 31. 5. 2021. Paní Denise je těhotná. Pracovní poměr na dobu určitou skončil uplynutím sjednané doby, přestože je paní Denisa těhotná. Na mateřskou však paní Denisa nastoupí koncem září tedy v 180denní ochranné lhůtě. Paní Denisa současně splňuje podmínku pojištění v rozsahu 270 kalendářních dní v posledních dvou letech, proto bude mít nárok na mateřskou.
Příklad: Zkrácený úvazek a mateřská
Paní Hana pracovala poslední tři roky na zkrácený úvazek a z hrubé mzdy jí bylo odváděno standardně sociální pojištění. Přestože je nyní paní Hana na úřadu práce, tak bude mít nárok na mateřskou, neboť bude v jejím případě dodržena 180denní ochranná lhůta a splní podmínku minimální doby pojištění.
Příklad: OSVČ bez pojištění
Slečna Jitka vykonávala v posledních třech letech samostatnou výdělečnou činnost, přičemž si neplatila dobrovolné nemocenské pojištění. Aktuálně samostatnou činnost ukončila a je v evidenci na úřadu práce. Slečna Jitka v 7 dnech od ukončení samostatné výdělečné činnosti onemocní, nárok na nemocenskou však mít nebude, protože si neplatila dobrovolné nemocenské pojištění.
