Práce při extrémních teplotách: Přerušení činnosti i nárok na ochranné nápoje

porada v kanceláři

porada v kanceláři Zdroj: Shutterstock

Česko zachvátily extrémně vysoké teploty. Některé profese jimi trpí více než jiné. Jaká máte vůči zaměstnavateli při práci ve vedru práva?

Kde najít příslušnou právní úpravu?

Zákoník práce uvádí, že „zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímání opatření k předcházení rizikům“.

Co to konkrétně znamená? Bližší úpravu obsahuje nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. To je však pro běžného člověka velmi nesrozumitelné.

Ačkoliv zákon nestanoví, že má mít zaměstnavatel zpracovánu detailní směrnici o ochraně před vedrem, je vhodné tuto otázku ve vnitřních řádech upravit jednoduše a srozumitelně, míní advokát Ondřej Preuss, zakladatel služby Dostupný advokát.

„Zaměstnavatel má povinnost udržovat bezpečnost a zdravé prostředí na pracovišti. Nikdo nemůže být nucen do výkonů, které by mu ničily zdraví. To platí i pro ochranu před horkem,“ vysvětluje Preuss. „Tyto otázky není radno podcenit. Sankce za porušení předpisů se mohou pohybovat v horní hranici až do výše jednoho milionu korun, v některých případech až do dvou milionů korun,“ dodává advokát.

Základní práva: Ochranné nápoje a přerušení práce

Nařízení přiznává zaměstnancům práva podle toho, do které z osmi skupin podle pracovní zátěže zaměstnanec spadá. Jednotlivé skupiny mají upravenu minimální a maximální teplotu na pracovišti. Teplota se měří pomocí speciálního kulového teploměru. Fyzicky nejnáročnější profese pak mají přiznána nejvyšší práva.

„Základním principem je v oblasti ochrany před horkem snaha zabránit ztrátě tekutin. Hygienický limit ztráty tekutin v zátěži teplem je 1,25 litru za osmihodinovou směnu,“ vysvětluje Ondřej Preuss.

Kromě obyčejné vody mají zaměstnanci v extrémním horku právo na tzv. ochranné nápoje – nejčastěji minerálky a iontové nápoje. Jde tedy o nápoje, které mají tělu doplnit minerály, jež při vysoké teplotě ztratilo.

„Ochranný nápoj musí být zdravotně nezávadný a nesmí obsahovat více než 6,5 hmotnostních procent cukru, může však obsahovat látky zvyšující odolnost organizmu. Množství alkoholu v něm nesmí překročit 1 hmotnostní procento,“ stojí v nařízení vlády. Mladiství zaměstnanci však alkoholické ochranné nápoje nesmí dostávat vůbec.

U kancelářských a méně náročných profesí (příloha č. 1 k nařízení je vymezuje jako třídu I až IIIa) postačuje jako ochranný nápoj slabě mineralizovaná voda. Naproti tomu u prací náročnějších (třída IIIb až V) musí zaměstnavatel zaměstnancům poskytnout středně mineralizovanou vodu.

Překročí-li teplota na pracovišti 36 °C, musí být kromě nápojů uplatněn režim střídání práce a bezpečnostní přestávky. Výpočet uvádí příloha č. 1, část B nařízení vlády č. 361/2007 Sb.

Další práva budou vyplývat z konkrétního druhu práce. „Obecně však platí, že pokud je zaměstnanci špatně a nemůže práci dál vykonávat, má možnost práci přerušit, anebo vyhledat lékařskou pomoc,“ doplňuje Ondřej Preuss.

Nařízení stanoví i nastavení klimatizace

V klimatizovaných kancelářích je práce o něco snesitelnější. Nicméně i pro nastavení klimatizace platí určité limity. Ty opět vyplývají ze stanovené třídy práce.

Vykonává-li zaměstnanec práci převážně v sedě (kancelářské práce, laboratorní práce, práce ve velínu), teplota má být nastavena na 24,5 °C s odchylkou maximálně plus 2,5, resp. minus 2 °C Pokud se však potřebuje více soustředit (zpracování odborných stanovisek, překlady), jsou odchylky stanoveny maximálně plus 1, resp. minus 1 °C.

U třídy IIa (práce v sedě spojená s lehkou manuální prací, práce pokladní, řidičů a podobně) smí být klimatizace nastavena na 23 °C. Přípustné odchylky se počítají stejně jako v předchozím případě.