Výpočet dovolené: Jaké jsou podmínky a kdy vzniká nárok na volno v práci

Dovolená u moře (ilustrační foto)

Dovolená u moře (ilustrační foto) Zdroj: Profimedia

Velká novela zákoníku práce s účinností od 1. ledna 2021 změnila pravidla pro výpočet nároku na dovolenou i započítávání zameškaných dob jako odpracovaných. Jak se dnes dovolená počítá?

Základní výměra dovolená je v zákoníku práce vyjádřena v týdnech. Ze zákona mají zaměstnanci v podnikatelské sféře nárok na čtyři týdny dovolené, zaměstnanci v tzv. sféře odměňované platem (například zaměstnanci státu či územního samosprávního celku) na pět týdnů dovolené a pedagogičtí a akademičtí pracovníci vysokých škol potom osm týdnů dovolené.

Dovolená za kalendářní rok a její poměrná část

Zákoník práce nadále upravuje dovolenou za kalendářní rok a její poměrnou část. Dovolená za odpracované dny byla novelou zrušena jako nespravedlivá k zaměstnancům pracujícím na částečné úvazky a s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou.

Podle důvodové zprávy tak došlo nejen k přesnějšímu, ale především spravedlivějšímu určení dovolené, která je namísto dnů vyjadřována v hodinách. „V důsledku toho by se v ní měly odrazit i snížené úvazky, například v rámci sdíleného pracovního místa,“ připomíná Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Nárok na dovolenou konkrétního zaměstnance se tak počítá v hodinách, a to podle odpracovaných týdenních směn.

Výpočet dovolené se řídí třemi následujícími pravidly:

  1. Zaměstnanci přísluší dovolená za kalendářní rok, pokud u zaměstnavatele pracoval celých 52 týdnů.
  2. Nevznikne-li mu nárok na dovolenou za kalendářní rok, ale odpracoval-li alespoň čtyři týdny v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby, přísluší zaměstnanci poměrná část dovolené za kalendářní rok.
  3. Poměrnou část dovolené vypočteme jako jednu dvaapadesátinu stanovené týdenní pracovní doby vynásobenou roční výměrou dovolené.

Svatby, stěhování, návštěva lékaře: Kdy také vzniká nárok na volno v práci >>>

Příklad výpočtu dovolené:

Podnik přiznává zaměstnancům týden dovolené navíc nad rámec zákonné výměry čtyři týdny, celkem tedy roční výměra činní 5 týdnů. Zaměstnankyně pracuje na plný úvazek se stanovenou týdenní pracovní dobou 40 hodin. Pracovní poměr trvá dobu určitou – od 1. ledna 2022 do 10. července 2022. Za rok 2022 má zaměstnankyně nárok na:

1/52 * 27 (odpracované týdny) * 40 (stanovená týdenní pracovní doba) * 5 (roční výměra dovolené v týdnech)

= 103,846154, tj. 104 hodin dovolené.

Nárok na dovolenou se zaokrouhluje na celé hodiny nahoru. Ačkoliv se dovolená vyjadřuje v hodinách, lze ji čerpat nejméně v rozsahu poloviny směny, nikoliv po jednotlivých hodinách.

Podmínkou vzniku nároku na dovolenou ve výše uvedeném rozsahu je to, že zaměstnanec odpracoval alespoň čtyři týdenní směny a nadále vykonával práci, anebo mu ve výkonu práce bránily překážky v práci, které se pro účely výpočtu dovolené za výkon práce považují.

Výpočet dovolené: Co se považuje za výkon práce?

Pro účely výpočtu dovolené zaměstnavatel zaměstnanci započítává skutečně odpracované týdenní směny, stejně tak jako směny zameškané z důvodu považovaných za výkon práce.

Zákon rozlišuje dva případy:

  1. Nepřítomnost je započítána jako výkon práce v plném rozsahu (§ 348 zákoníku práce)
  2. Nepřítomnost je započítána do výše dvacetinásobku stanovené týdenní pracovní doby (§ 216 zákoníku práce)

Podmínkou zápočtu doby jako odpracované je podle § 216 navíc kromě limitu dvacetinásobku týdenní pracovní doby také to, že zaměstnanec odpracoval alespoň dvanáctinásobek stanovené týdenní pracovní doby.

Podle § 348 zákoníku práce se za výkon práce v plném rozsahu považuje doba:

  • kdy zaměstnanec nepracuje pro překážky v práci, s výjimkou volna na žádost zaměstnance (bylo-li předem sjednáno jeho napracování) a doby, kdy byla práce přerušena pro nepříznivé povětrnostní vlivy
  • doba dovolené
  • kdy si zaměstnanec vybírá náhradní volno za práci přesčas nebo ve svátek

Naproti tomu v limitované výši dvacetinásobku stanovené týdenní pracovní doby (nebo kratší týdenní pracovní doby) se považuje za výkon práce doba zameškaná z důvodu

  • dočasné pracovní neschopnosti (s výjimkou pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání – taková pracovní neschopnost se považuje za výkon práce v plném rozsahu)
  • doba karantény
  • čerpání rodičovské
  • jiných důležitých osobních překážek v práci, nevztahuje se však na překážky v práci určené nařízením vlády č. 590/2006 Sb.

Příklad výpočtu dovolené při pracovní neshopnosti

Dovolená je v podniku přiznávána v zákonném rozsahu 4 týdny. Zaměstnanec pracuje na plný úvazek se stanovenou týdenní pracovní dobou 40 hodin. Zaměstnanec nastoupil do zaměstnání k 1. lednu 2022 (jeho první pracovní směna připadla na 3. ledna 2022). Práci vykonával až do 2. května 2022, kdy nastoupil pracovní neschopnost, kterou ukončí k 31. prosinci 2022.

Před započetím pracovní neschopnosti odpracoval zaměstnanec 17 týdnů, pracovní neschopnost je tedy možné započítat jako odpracovanou dobu v limitu do dvacetinásobku stanovené týdenní pracovní doby.

Za rok 2022 bude mít zaměstnanec nárok na dovolenou v rozsahu:

1/52 * 17 (odpracované týdny) + 20 (započitatelné týdny v pracovní neschopnosti) * 40 (stanovená týdenní pracovní doba) * 4 (roční výměra dovolené v týdnech)

= 113,846154, tj. 114 hodin dovolené.

Jelikož byl zaměstnanec v pracovní neschopnosti déle než 20 týdnů, další zameškané týdny se mu jako výkon práce nezapočítávají.

Mateřská a rodičovská dovolená

Žena má nárok na mateřskou dovolenou v rozsahu 28 týdnů, resp. 37 týdnů při narození vícerčat. Mateřská dovolená se započítává v plném rozsahu jako výkon práce.

Na druhou stranu následná rodičovská dovolená je započitatelná pouze v limitu dvacetinásobku stanovené týdenní pracovní doby.

Kalkulačka mateřské 2022 >>>