Robert Vlach: Freelancing je nejjednodušší způsob podnikání | E15.cz

Vše o miliardářích

Vše o miliardářích Vstoupit do speciálu

Robert Vlach: Freelancing je nejjednodušší způsob podnikání

Robert Vlach: Freelancing je nejjednodušší způsob podnikání
Robert Vlach
• 
ZDROJ: Robert Vlach

Jana Poncarová

Podnikatelský poradce Robert Vlach míří s anglickým překladem bestselleru Na volné noze do světa. O své knize The Freelance Way říká, že freelancerům z méně rozvinutých trhů může pomoci k lepšímu živobytí. Freelancing je podle něj jednodušší než jiné přístupy k podnikání: „Nemusíte budovat značku a nepotřebujete zásadní investici,“ vysvětluje v rozhovoru.

V České republice můžeme svobodně podnikat už téměř 30 let. Liší se český freelancing ve srovnání s evropským, potažmo světovým podnikáním na volné noze? 

Základní know-how pro podnikání na volné noze je univerzální. Není české, americké nebo třeba německé. Například rukopis mé knihy The Freelance Way oponovali profesionálové z různých části světa a ty důležité věci vnímáme všichni stejně. Étos svobodných profesí a řemesel má dlouhé historické kořeny, které v západním světě sahají až do antiky. Čerpáme z nich i my v Česku. Máme ale specifikum polistopadového vývoje. V devadesátých letech bylo podnikání doménou firem a na volnou nohu šli špičkoví profesionálové primárně jen v těch oborech, které k tomu inklinují, jako je třeba překladatelství. Obecně tehdy panovalo přesvědčení, že firma dodá vyšší kvalitu než soukromník. Na přelomu tisíciletí dospívala další generace lidí, kteří už dávali volné noze občas přednost — protože třeba jako já u svých rodičů viděli, jak může být budování firmy náročné. Navíc startovala internetová ekonomika, a ta poháněla rozvoj freelancingu všude na světě. Největší změna nastala po krizovém roce 2008, kdy hospodářská recese přiměla firmy i korporace k tomu, aby více spoléhaly na externí nezávislé profesionály a tento trend pokračuje dodnes. Český freelancing tak dospěl od bodu nula, v porevolučních letech, až po plně rozvinutý trh. Dnes se můžeme směle srovnávat s freelance ekonomikou USA a západoevropských zemí.

Čím se vyspělý trh, na němž se daří nezávislým profesionálům, vyznačuje?

Ve vyspělých freelance ekonomikách je více profesionálů, kteří jsou úspěšní jako odborníci i podnikatelé. Mají velmi zajímavé výdělky, vysokou společenskou prestiž a vliv. Ochotně také spolupracují na větších projektech s ostatními freelancery, které vnímají spíš jako kolegy než jako konkurenci. Své zkušenosti ochotně sdílejí a ti nejlepší zvládnout odřídit a v týmu realizovat i poměrně velké projekty. Týká se to i Česka. Komunita nezávislých profesionálů zde funguje skvěle a zavedení odborníci se obvykle necítí být nějak znevýhodněni oproti kolegům v agenturách či firmách. Český freelancing je tedy vyspělý, ale stejně jako jinde jsou i zde freelanceři, kterým schází žádaná odbornost či důležité podnikatelské dovednosti a tomu odpovídá i jejich příjem. A samozřejmě i zavedený odborník se musí hodně snažit, aby si svůj příjem a životní úroveň udržel.

Dá se říci, kdo je typický freelancer?

Jednoduchá a docela výstižná odpověď by mohla znít, že typický nezávislý profesionál je člověk, který působí na volném trhu, pod svým jménem a s nějakou jasně deklarovanou odborností, řemeslem či profesí, kvůli které si jej klienti najímají. Stručně řečeno je to tedy odborník podnikající sám na sebe na volném trhu. Různých definic freelancingu je ale hodně a do těch nejširších se vejdou i drobné přivýdělky. Na volné noze tak může být člověk, který dělá méně kvalifikovanou a hůře placenou práci na zavolanou (například přes agenturu nebo nějakou aplikaci), zrovna jako špičkový odborník se statisícovými příjmy, nebo oborová celebrita (známý moderátor, herec, šéfkuchař a podobně). Obrovská diverzita a pestrost je pro freelancing typická. Profesně vzato jsou typickými freelancery IT experti a vývojáři, marketéři, překladatelé a tlumočníci, lektoři, grafici a designéři, kreativci či umělci, konzultanti, účetní, asistenti a další profíci v oblasti podpory podnikání či osobních služeb. Spadají sem ovšem okrajově i řemesla, nebo třeba lidé, kteří pronajímají svůj majetek. Podstatné je, že jde tak či onak o nezávislé aktéry, profesionály či odborníky na volném trhu.

Tajemný český boháč v Americe. Přečtěte si profil šéfa firmy Gaia Jiřího Ryšavého

Ve své nové knize The Freelance Way píšete, že freelancing je nejjednodušší možnost, jak podnikat na svobodném trhu. Proč?

Podnikání freelancerů je ve většině ohledů omezené na rozumné minimum. Typický freelancer například nemusí budovat značku, protože vystupuje pod svým jménem. Dalším plusem je kapitálová nenáročnost. Na volné noze převažuje osobní a znalostní kapitál (znalosti, dovednosti, certifikace, ale i kontakty, dobré jméno a tak dále) a pro rozjezd podnikání většinou není nutná zásadní investice. Spousta freelancerů si do začátku vystačí s počítačem, mobilem, domácí kanceláří či autem a menší rezervou na účtě. A do práce na volné noze lze vklouznout jednoduše, dokonce i mimoděk. Vyslechl jsem mnoho příběhů nezávislých profesionálů, kteří sem tam vzali nějakou bokovku a jak zakázek přibývalo, najednou si uvědomili, že v podstatě podnikají. Málokterý freelancer vychází z nějakého předem promyšleného podnikatelského záměru. Rozjezd na volné noze může být velmi pozvolný a vzhledem ke kapitálové nenáročnosti i prostý větších rizik. Rizika přicházejí až časem, když profesionál potřebuje dostát zvyšujícím se nárokům zákazníků, musí být organizovaný, připravit se na případné výpadky a zvládat desítky dílčích činností. Sice tedy platí, že freelancing je relativně nejjednodušším přístupem k podnikání, ale to bohužel neznamená, že by byl zcela snadný. I to nejjednodušší podnikání je poměrně náročné.

Když jste zmínil rizika, tak jaké jsou nejčastější důvody konce podnikání na volné noze?

To se opravdu velmi různí. Důvodů je mnoho, často i vyloženě emočních. Pocitové faktory ostatně v průzkumech dominují na straně výhod i nevýhod freelancingu. Někoho třeba práce na sebe nebaví, jiný se může po čase cítit vyčerpaný, nebo si nezvykne na finanční výkyvy a nejistotu, kterou s sebou podnikání obvykle přináší. Člověk může jeden měsíc fakturovat šedesát tisíc a druhý třeba jen patnáct. Různí se i výdaje, někdy je třeba doplatit daně nebo koupit drahý software a ne každý to dokáže finančně ukočírovat. Jedním z nejčastějších důvodů konce podnikání na volné noze jsou proto celkem logicky i finance. Freelanceři, kteří svými příjmy nedokážou pokrýt své potřeby, s volnou nohou končí a buď se nechají zaměstnat, nebo třeba přejdou pod jednoho klienta jako kontraktoři. Podnikat se ztrátou se nedá dlouho a stejně tak nedává smysl neperspektivní činnost dotovat z úspor či rodinného rozpočtu. To už je lepší to po čase zkusit znovu a líp, třeba v příbuzném oboru.

Čelit nejistotě určitě není pro každého. Jak se s tím umí vypořádat například nově nastupující generace mileniálů, která přece jen vnáší na pracovní trh jiné požadavky?

Podle průzkumů, jako byl třeba Deloitte Millenial Survey 2017, se zdá, že mladí lidé ve vyspělých zemích preferují jistotu stálého příjmu a zaměstnání, ale ideálně v kombinaci s flexibilitou ne nepodobnou té v práci na volné noze. To může znamenat například pružnější pracovní dobu, možnost práce odkudkoli, volbu smysluplného projektu v rámci firmy a podobně. Této potřebě spojení jistoty a větší flexibility vychází dnes vstříc stále více firem. Je tedy vidět, že světy podnikání na volné noze a zaměstnání se postupně sbližují.

Do jaké míry ovlivňuje úroveň freelancingu politický, ekonomický a společenský systém? A jak se podle vás žije českým freelancerům?

Podle mě je Česká republika jednou ze zemí, kde se žije i podniká velice dobře, podobně jako v jiných vyspělých zemích. (Velmi přesvědčivě to dokládá kniha Faktomluva, která vyšla nedávno.) Nepatřím tedy k lidem, kteří by si stěžovali na poměry, a domnívám se, že se dnes máme líp než kdy dřív. Na druhou stranu jsem si vědom, že tím, že podnikám, mám i určitou odpovědnost za to, že tato svoboda zůstane zachována i pro budoucí generace. Každý do jisté míry spoluutváříme systém, ve kterém žijeme, čili i proto se snažím o podnikání psát, přednášet, přibližovat jej budoucím freelancerům či podnikatelům a šířit osvědčené know-how. Věřím, že to přispívá k tomu, aby se podnikání udrželo jako svoboda i ctnost.

Jak důležitý je pro růst byznysu osobní rozvoj? A jak populární je mezi freelancery?

Osobní rozvoj a důraz na (sebe)vzdělávání je pro freelancery zásadní. Nezávislí profesionálové mají velkou potřebu investovat do svého rozvoje, což je logické, protože oni sami jsou hybateli svého úspěchu. Většina si také dříve či později uvědomí, že je důležité, aby byli zdraví a starali se o sebe. S tím souvisí strava, pohyb, spánek, schopnost svůj život vybalancovat tak, aby bylo podnikání udržitelné. Další oblíbenou oblastí pro zlepšování je osobní produktivita či sebeřízení včetně správy financí. Osobní růst se na volné noze silně promítá do vytvářené hodnoty, a tedy i ceny a příjmů profesionálů. Každý freelancer, který se propracuje k vyšší životní úrovní, má enormní zájem si ji udržet. To jej motivuje na sobě dále pracovat a eliminovat rizika, růst i podávat dlouhodobě stabilní výkon.

Osobní produktivitě věnujete v knize celou jednu kapitolu. Jak ji povzbudit?

Freelancery osobní produktivita jako téma hodně zajímá, protože má opět velký vliv na příjmy. To není žádná novinka. Spíše se časem mění trendy a nástroje, o které se freelanceři opírají. Jedná se o velmi rozsáhlou problematiku, ale když to hodně zjednoduším, obvykle jde o to posílit na volné noze tři základní pilíře produktivity. Prvním je dobrá práce s prioritami — od těch hlubších a trvalých, přes střednědobé až k prioritám každého týdne či dne. Druhý pilíř spočívá v práci s vlastní energií a kondicí. Jsme lidské bytosti a ne stroje, takže náš výkon kolísá v čase. Je dobré vědět, kdy jsem nejvýkonnější a tomu přizpůsobit rozložení práce. Na biorytmus má velký vliv i spánek a vůbec životospráva, dostatek pohybu, rozumná konzumace alkoholu, absence konfliktů a tak dále. V tomto lze freelancing trochu přirovnat k profesionálnímu sportu — aby profesionál podával stabilně dobré výkony, musí být schopen ovlivnit hlavní výkonnostní faktory, životní rytmus, své návyky… Někomu první dva pilíře stačí, ale většina freelancerů se opírá i o ten třetí, a tím jsou nástroje, ať už jde o různé techniky, aplikace či fígle pro posílení produktivity. Ty nám umožňují zvládat pestřejší škálu nejrůznějších situací, koordinovat efektivně práci v týmu a podobně. Každému logicky vyhovují jiné nástroje a je na každém, aby vyzkoušel, co mu nejlíp funguje.

Nelze chtít digitální Česko a nedat na něj z rozpočtu ani korunu, kritizuje Chvojka hnutí ANO

Už jste zmínil, že jedním z rizik podnikání na volné noze jsou finance. Jak moc freelanceři myslí na zadní vrátka? A co doporučujete?

Finanční výkyvy podle všech průzkumů kralují nevýhodám práce na volné noze. Lidé často vnímají i krátkodobé výkyvy dost negativně. Bohužel je to podepřeno i tím, že freelanceři sami nevěnují této oblasti dost pozornosti a své finance řídí více méně intuitivně. Například podle průzkumu Freelancing in America 2018 rozumí svým financím jen dvě pětiny amerických freelancerů! To je alarmující a podle mých zkušeností to ani jinde není o moc lepší. Finanční sebeřízení se dá naštěstí výrazně zlepšit. Co doporučuji, je nějaké graduální zvyšování kontroly nad vlastními penězi. V knize to přirovnávám ke konvenčnímu vzdělávání: Zakládka (evidence obratů) je povinnost. Střední škola (finanční přehled s rezervou) a maturita (sledování a analýza cashflow) je v podstatě nutnost. Vysoká škola (finanční plán) umožní poznat svou finanční budoucnost, například když si chce člověk vzít hypotéku. No a pomyslný doktorát jsou chytré investice vydělaných a přebytečných peněz s výhledem na stáří a udržení majetku. Rád o finančním sebeřízení hovořím jednoduše a přístupně, protože spousta freelancerů má k němu skutečně velký odpor. Začít s málem a postupně si zvyšovat náročnost je tedy lepší než se snažit proniknout do složité problematiky správy peněz naráz.

K vyšším příjmům může pomoci i práce pro zahraniční klienty. Jak mohou freelanceři vykročit za hranice a pracovat třeba na mezinárodních zakázkách?

To dost závisí na oboru. Vývojář to bude mít vždy s prací pro zahraniční klienty jednodušší než třeba masér, který působí hlavně lokálně. Základem je pochopitelně zvládnutí jazyka, typicky angličtiny. Co funguje, jsou rozumné, jednoduché kroky: dobře vyplněný profil na LinkedIn nebo zajímavé sociální profily, osobní web, blog či portfolio v angličtině, případně kontraktorská práce pro jediného zahraničního klienta takříkajíc na zkušenou. Doporučil bych také sledovat nebo přímo oslovit freelancery, kteří mají s přeshraničními zakázkami zkušenosti. Snadno na ně narazíte třeba ve větších coworkingových centrech v Praze, Brně či Ostravě. Když se na to zaměříte a řeknete o svém záměru kolegům, je velmi pravděpodobné, že se brzy k nějaké příležitosti dostanete. Důležité je postupovat krok za krokem a nespřádat hned plány na dobytí světa z jedné české volné nohy. Postupné zlepšování je většinou lepší než sofistikované strategie bez opory v realitě.

Pro vás může být vstupenkou na zahraniční trh právě vaše nová kniha The Freelance Way. Jaké s ní máte plány?

The Freelance Way vyšla teprve koncem června, ale už nyní je v omezeném nákladu dostupná globálně jako kniha i ekniha, odkazy najdete na webu FreelanceWay.eu. Naším hlavním cílem je nicméně navázání partnerství s vydavateli po celém světě, jimž chceme nabídnout překladatelská práva, nebo místní vydání, pokud jde o anglicky mluvící země. V předvýběru máme asi 40 zemí včetně těch méně rozvinutých, kde může má kniha pomoci freelancerům k výrazně lepšímu živobytí, třeba právě prostřednictvím zakázek na větším globálním trhu. Na anglické vydání máme vynikající ohlasy — v současnosti je to nejucelenější kniha pro freelancery na světě, navíc vysoce hodnocená (například přes 4,5 z 5 na Goodreads). Ve světě mě budou jako agentura zastupovat mí čeští vydavatelé, Jan Melvil Publishing z Brna. Bude to nejspíš dlouhá cesta do neznáma, ale neskutečně nás to baví a hlavně věříme, že ta kniha může pomoci mnoha lidem k lepšímu životu.

Robert Vlach je český podnikatel, poradce a popularizátor podnikání na volné noze. Je zakladatelem největší české freelance komunity navolnenoze.cz i autorem vůbec první knihy pro nezávislý profesionály v češtině Na volné noze. Letos vydal knihu The Freelance Way, která je vůbec nejucelenějším titulem pro freelancery v angličtině.

Autor: Jana Poncarová
 

Mzdová kalkulačka