V posledních šesti měsících své zaměstnání změnilo 21,7 procenta Čechů. 6,7 procenta si novou práci aktivně hledá, 18,3 procenta se po příležitostech alespoň poohlíží. To jsou údaje průzkumu personálně poradenské společnosti Randstad. Práci měnili nejčastěji v zaměstnanci v zemědělství, chemickém průmyslu a ve veřejné správě.
Během posledního půl roku změnilo zaměstnání 21,7 procenta lidí, což je o 4,7 procenta více než v předchozí vlně průzkumu. Nejvíce měnili práci lidé ve věkové kategorii 25 až 34 let. Nejčastějším důvodem pro změnu zaměstnání bylo získání lepších pracovních podmínek (33 procent), kvůli nespokojenosti se zaměstnavatelem (27 procent) a na třetím místě byla potřeba změny (23 procent). „Fluktuace v zemědělství či lesnictví je v letních měsících tradičně silná, zajímavé jsou však intenzivnější pohyby ve veřejné správě. Zaměstnanci úřadů jsou obvykle loajální pracovníci, nicméně je vidět, že bohatá nabídka pozic v komerční sféře je i navzdory růstu platů ve státní a veřejné správě lákavá,“ komentuje Alžběta Honsová, marketingová manažerka české pobočky společnosti Randstad.
Novou práci hledá 6,7 procenta lidí
Ve hledání nového pracovního místa jsou lehce aktivnější ženy než muži. Novou práci si aktivně hledá 7,7 procenta žen a 5,6 procenta mužů. „Zástupci mladší generace spadají spíš do kategorie pasivních kandidátů, předpokládají, že si je najde jejich potenciální zaměstnavatel sám. Očekáváme, že s úbytkem pracovních nabídek, který se již nyní začíná v řadě regionů objevovat, počet pasivních uchazečů klesne. Kdo bude chtít získat novou a atraktivní práci, bude se o to muset osobně zasadit,“ vysvětluje Alžběta Honsová.
Tip: Spočítejte si čistou mzdu pomocí naší kalkulačky
Oproti předchozímu čtvrtletí lehce stoupl počet lidí, kteří se velmi bojí o své místo (6,2 procenta). Více se obávají muži než ženy. Nejčastěji jde o věkovou kategorii mezi 25 a 44 lety. Největší obavy mají lidé pracující ve výrobě, lesnictví a rybolovu, tradičně v oblasti hotelnictví a stravování. Zajímavé ale je, že i v oblasti IT a podnikových služeb.
Můžou za touhu po změně i špatné benefity?
Průzkum společnosti UP Česká republika pak ukázal, že 60 procent zaměstnanců není v práci spokojeno s benefity. Čtvrtina lidí od svých zaměstnavatelů pak nedostává benefity vůbec žádné. I když by o to stáli.
Zaměstnavatelé se ale díky rekordní zaměstnanosti dostávají na hranice mzdových možností. Ani to je ale nedonutilo k efektivnímu hledání cest, jak si zaměstnance nejen získat, ale i udržet. „Vhodně zvolené benefity mohou být právě jednou z takových cest,“ říká Petra Prchlíková, ředitelka prodeje společnosti Up Česká republika.
30 procent zaměstnanců je bez benefitů úplně
Čtvrtina Čechů benefity nedostává vůbec, i když by o to měli zájem. Přitom dle současných zkušeností personalistů je zřejmé, že nabídka benefitů se může stát pro zaměstnance jedním z kritérií při zvažování svých možností na pracovním trhu. Pokud se zaměstnanci cítí nedoceněni, nemají v současné době problém odejít jinam.
O jaké benefity stojíme
Celých 70 procent účastníků průzkumu uvedlo, že benefity dostává, více než polovina z nich s nimi ale není spokojena. Pětině se nelíbí množství benefitů a 16 procentům nevyhovuje jejich skladba. „Aby benefity mohly plnit svou funkci, musí odpovídat poptávce různých skupin, které figurují na trhu práce. Svou roli přitom hraje nejen profese či pozice, ale také generace zaměstnanců. Naprosto jiné požadavky na benefity mají dnešní šedesátníci či čtyřicátníci a třeba tzv. generace Z, tedy lidé narozeni po roce 1996, pro které je nutné vyvíjet úplně nové typy benefitů,“ dodává Petra Prchlíková.
