Vláda ve středu 23. listopadu schválila návrh zákona o ochraně oznamovatelů protiprávního jednání. Povinnost začlenit tuto ochranu vyplývá z evropské směrnice. K přijetí příslušných opatření budou povinni zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají minimálně 50 zaměstnanců.
Negativní postoj vůči oznamovatelům
Vůči osobám, které oznamují své podezření na protiprávní jednání, přetrvává podle Ministerstva spravedlnosti v České republice negativní postoj. Oznamovatelé pak „čelí nejen rozporuplným reakcím svého okolí, ale často i postihům pracovněprávního nebo služebního charakteru ze strany zaměstnavatelů“. To je však z pohledu celospolečenského nežádoucí.
Firmám může zavedení vnitřních oznamovacích systémů naopak pomoci ochránit reputaci a ušetřit náklady. Přitom právě zaměstnanci a nejbližší spolupracovníci mají často nejvíce indikací či důkazů o tom, že je páchána protiprávní činnost. „Zkušenost jednoznačně ukazuje, že zapojení státních orgánů nemusí být jediným efektivním řešením. Společnosti si s mnohými prohřešky dokážou poradit samy,“ uvádí Petr Hrnčíř z advokátní kanceláře Noerr.
Zákon zavede dva tzv. oznamovací kanály – jeden interní a jeden externí. Interní kanál musí vybudovat sám zaměstnavatel, oznámení bude přijímat pověřená osoba. Externí kanál vede Ministerstvo spravedlnosti. „Funkčnost interního oznamovacího systému bude v mnoha případech záviset na tom, kdo bude pověřenou osobou přijímající oznámení. Neméně důležité je nastavení systému tak, aby oznamovatelé věřili v dostatečně důkladné prověření svého podnětu a nemohli být postihováni,“ vysvětluje Lenka Sklenářová z Noerru.
Nikdo nechce být za udavače
Advokát Michal Nulíček z advokátní kanceláře Rowan Legal upozorňuje, že v legislativním procesu by bylo vhodné dořešit problematiku anonymních oznámení. „Nyní musí oznamovatel uvést své identifikační údaje, jako je jméno, příjmení a datum narození, případně i další identifikační údaje. Tato podmínka se do budoucna může stát překážkou a může odradit řadu oznamovatelů,“ říká Nulíček. Návrh totiž neřeší, jak postupovat v případě podání anonymního oznámení. Bude tedy na zaměstnavateli, jak s takovým návrhem naloží.
„Nikdo nechce být označen za ‚práskače‘, řešit mobbing na pracovišti a dále případné špatné pracovní reference limitující další uplatnění na trhu práce,“ uvádí Hrnčíř s tím, že ze zkušeností v okolních zemích vyplývá, že jsou pak takové systémy využívány spíše sporadicky. „Je otázkou, jak bude whistleblowing přijat u nás – zda lidé raději zůstanou u anonymních podání přímo příslušným úřadům nebo se osvědčí nový systém,“ dodává advokát.
Směrnici Evropského parlamentu a Rady o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie, měla být do našeho právního řádu transponována již v prosinci loňského roku.
„Po uplynutí transpoziční lhůty dne 17. 12. 2021 se směrnice stala pro členské státy po právní stránce závazná, a je proto nutné zajistit její co nejrychlejší implementaci. Jinak hrozí České republice uložení citelné finanční sankce,“ říká ministr spravedlnost Pavel Blažek. Nyní dostane návrh k projednání Poslanecká sněmovna, legislativní proces bude tedy ještě nějakou dobu trvat. Účinnost zákona se předpokládá přibližně v polovině příštího roku.
