Dlužné mzdové nároky zaměstnance může v určitých případech uspokojit krajská pobočka Úřadu práce. Jaká je aktuální výše dlužné mzdy, kterou zaměstnanec od státu dostane?
Rozhodné období
Podmínkou pro výplatu je, aby mzdové nároky vznikly v rozhodném období. „Rozhodným obdobím je kalendářní měsíc, ve kterém bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení nebo ve kterém byl podán insolvenční návrh, jakož i 3 kalendářní měsíce předcházející tomuto měsíci a 3 kalendářní měsíce následující po tomto měsíci,“ stojí v § 3 a) zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele.
Z výše uvedeného vyplývá další podmínka – na zaměstnavatele musí být u příslušného soudu podán insolvenční návrh. Insolvenční návrh může podat sám zaměstnanec, případně jiný z věřitelů zaměstnavatele.
Maximální výše mzdových nároků vyplácená Úřadem práce
Výše proplacených mzdových nároků nesmí za jeden měsíc překročit jeden a půl násobek tzv. rozhodné částky. Celkem úřady zaměstnancům vyplatí dlužné mzdy pouze za tři měsíce.
Rozhodnou částku stanoví Ministerstvo práce a sociálních věcí vždy na dvanáctiměsíční období, a to od 1. května do 30. dubna. Sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí č. 104/2022 Sb. z dubna letošního roku byla s účinností od 1. května 2022 do 30. dubna 2023 rozhodná částka stanovena ve výši 37 839 korun. Jeden a půl násobkem je potom 56 759 korun – to je tedy maximální výše dlužné mzdy, kterou za jeden kalendářní měsíc úřady práce proplatí.
Proplácí se mzdové nároky, tedy mzda či plat nebo odměny z DPP (založila-li účast na nemocenském pojištění), odměny z DPČ a náhrady mzdy či odstupné. Naproti tomu se neproplácejí jiné peněžité nároky, například cestovní náhrady.
„Mzdové nároky může zaměstnanec uplatnit nejvýše v rozsahu odpovídajícím splatným mzdovým nárokům za 3 kalendářní měsíce rozhodného období. Zaměstnanec si může sám zvolit, za které měsíce rozhodného období mzdové nároky uplatní. Pokud zaměstnanci vznikl nárok na odstupné nebo náhradu mzdy, nejedná se o samostatný mzdový nárok, ale tento mzdový nárok se zahrnuje do měsíce (společně se mzdou), ve kterém jsou splatné,“ připomíná Úřad práce ČR.
Lhůta a postup k uplatnění nároků u Úřadu práce
V okamžiku, kdy insolvenční soud zahájí insolvenční řízení, oznámí zahájení řízení úřadu práce, v jehož obvodu má zaměstnavatel sídlo nebo místo podnikání. V návaznosti na to uveřejňuje Úřad práce na své úřední desce informace o vyhlášeném moratoriu nebo zahájeném insolvenčním řízení spolu s uvedením rozhodného období a konce lhůty pro uplatnění nároků.
Jakmile své mzdové nároky u Úřadu práce uplatní jeden ze zaměstnanců, vyzve úřad zaměstnavatele, aby předložil písemný seznam dlužných mzdových nároků všech svých zaměstnanců. Byl-li ustaven insolvenční správce, vyžádá úřad informaci od insolvenčního správce.
Pokud výše mzdového nároku nevyplyne ze seznamu od zaměstnavatele, musí zaměstnanec sám prokázat, že mu mzda skutečně vyplacena nebyla. V opačném případě Úřad práce přizná mzdové nároky jen do výše minimální mzdy.
Mzdové nároky může zaměstnanec uplatnit nejpozději do 5 měsíců a 15 kalendářního dnů po dni uveřejnění informací na úřední desce Úřadu práce. „Zaměstnanec může uplatnit mzdové nároky u kteréhokoliv Úřadu práce. Mzdové nároky uplatňuje zaměstnanec písemně. Při uplatnění mzdových nároků je zaměstnanec povinen prokázat dobu trvání pracovního poměru nebo dohody o provedení práce, příp. dohody o pracovní činnosti,“ píše na svém webu Úřad práce ČR.
