Evropská směrnice, která zakotvuje právní ochranu oznamovatelů protiprávního jednání, má být do našeho právního řádu implementována do 17. prosince letošního roku. Je zřejmé, že lhůtu nestihneme. Proč je ochrana oznamovatelů tak důležitá a s čím mohou firmy začít již dnes?
Právní ochrana whistleblowerů
Návrh zákona o ochraně oznamovatelů předložila vláda Sněmovně v únoru letošního roku. Poslanci však návrh nestihli schválit do podzimních voleb. Na povinnosti České republiky směrnici včlenit do našeho právního řádu se nic nemění, v určitých případech ale bude možné domáhat se přímého účinku směrnice.
Jak zdůrazňuje advokát Michal Nulíček z advokátní kanceláře Rowan Legal, ochrana whistleblowerů podle směrnice se vztahuje pouze na porušení práva Evropské unie. Přímý účinek tedy nastává pouze v tomto rozsahu, týkat se bude oblastí, jako je zadávání veřejných zakázek, ochrana osobních údajů, ochrana životního prostředí nebo bezpečnosti potravin a výrobků.
„I přímý účinek se tak vztahuje jen na oznámení z těchto oblastí a nikoliv dalších, které upravuje český návrh zákona. Ten byl připraven tak, že nad rámec uvedených umožňoval podávání oznámení ohledně prakticky všech porušení práva – všech přestupků a trestných činů,“ vysvětluje Michal Nulíček.
Směrnice zavazuje členské státy zajistit ochranu oznamovatelů před odvetnými opatřeními. Především zaměstnanci se totiž mohou obávat hrozby výpovědi, nepřiznání odměn nebo jiné nežádoucí reakce ze strany zaměstnavatele.
Klíčový termín pro veřejný sektor: 18. prosince 2021
K datu 18. prosince letošního roku mají organizace z veřejného sektoru povinnost zřídit interní oznamovací systém. Zároveň je stát povinen do téhož data zřídit externí systém, prostřednictvím něhož se zaměstnanci veřejného sektoru budou moci obracet se svými ohlášeními přímo na stát.
„Vůči organizacím z veřejného sektoru se oznamovatelé mohou v důsledku přímého účinku směrnice domáhat v zásadě všech hlavních práv, která jim směrnice dává,“ připomíná Nulíček. Zřízení externího kanálu přitom má mít obrovský dopad i na soukromý sektor – zaměstnanci totiž budou moci externího systému zřejmě také využít. „Druhý dopad pro soukromé společnosti vidím potenciálně v tom, že i na ně dopadne zákaz odvetných opatření – pokud totiž k oznámení dojde a oznamovatel by byl následně vystaven odvetě, lze očekávat, že v případném soudním sporu by se uplatnil nepřímý účinek směrnice, který zjednodušeně znamená, že existující národní právní předpisy je třeba vykládat ve světle platné evropské legislativy,“ dodává advokát.
Proč by firmy měly chránit whistleblowery?
Jak ukazují výsledky globální studie Asociace certifikovaných vyšetřovatelů podvodů, díky oznámení bylo v roce 2020 odhaleno 43 procent podvodného jednání, naproti tomu interní audit jich odhalil 15 procent. Důvodem, proč lidé protiprávní jednání neoznámí, mohou být jednak obavy z odplaty zaměstnavatele či kolegů, ale i takzvaný efekt přihlížejícího. Zkrátka se spoléhají, že oznámení provede někdo jiný.
„Management mívá vnitřní strach zavádět systém pro podporu něčeho, co je v tuzemsku bráno jako udavačství ze strany zaměstnanců. Pravděpodobně to souvisí s naší historií a bývalým režimem, protože například v anglosaských zemích je whistleblowing naprostou samozřejmostí firemní kultury,“ připomíná Jan Sláma z iniciativy Nenech to být (NNTB).
Návrh zákona obsahuje i pojistky proti zneužití. Za vědomě nepravdivé oznámení bude lidem hrozit pokuta, povinnost k náhradě škody a také nebudou chráněni před odvetnými opatřeními.
Průzkumy ukazují, že ochrana whistleblowerů může firmám přinést značné úspory, ale také zlepšit atmosféru ve firmě. „Například podle průzkumu společnosti NAVEX GLOBAL a analýzy amerických univerzit v Utahu a Washingtonu firmy se zavedeným a funkčním systémem pro oznamování neetického chování řeší o 7 procent méně soudních sporů, mají o 20 procent nižší náklady na vyrovnání se zaměstnanci a bývá o nich o 46 procent méně negativních zmínek v médiích,“ uvádí NNTB.
Podoba interního oznamovacího systému
Český návrh počítal s tím, že oznamovací systém budou muset do konce března 2022 zavést i soukromé firmy s více než 25 zaměstnanci (směrnice však nastavuje hranici až 50 zaměstnanců). V tomto ohledu může finální podoba zákona ještě doznat změn. Firmy přitom s přípravou interních kanálů mohou začít už dnes.
Interní oznamovací systém může mít podobu fyzické schránky důvěry, online formuláře nebo telefonní linky. Telefonáty mohou lidi znervóznit, a tak pouhé zavedení linky nemusí přinést kýžený efekt. V organizaci bude muset být určena osoba odpovědná za přijímání a vyřizování oznámení.
„Online schránku důvěry si můžete představit jako webovou či mobilní aplikaci, do které oznamovatel nasdílí své oznámení včetně příloh. V ní pak s řešitelem vzájemně komunikuje při plném zachování anonymity a má neustálý přehled o tom, jak se případ vyvíjí. Taková schránka navíc může být přístupná i zákazníkům, dodavatelům či uchazečům o práci, díky čemuž tento kanál splňuje veškeré podmínky blížícího se zákona o ochraně oznamovatelů,“ uzavírá David Špunar, spoluzakladatel NNTB.
