Kvalifikovaní i nekvalifikovaní pracovníci ze zahraničí jsou v mnoha oborech nezastupitelní. V tuto chvíli na našem pracovním trhu velmi chybí.
Podle asociace ABSL tvoří zahraniční experti 48 procent pracovníků ve výrobních oborech, stavebnictví a v podnikových a zákaznických službách. Protože v roce 2021 v oboru vznikne 10 tisíc nových pracovních míst, je jasné, že zahraniční uchazeči budou velmi žádaní.
To samé platí i pro ty nekvalifikované uchazeče. „Jsou zde stále obory a zaměstnání, která nejsou pro české zaměstnance atraktivní, nebo nám na daná místa chybí vyučení specialisté. Jde jak o technické, IT či ekonomické profese s nutností znalosti cizích jazyků, tak i o řemeslníky se specializací na elektro, lakýrníky, svářeče či výrobní dělníky,“ vysvětluje Martin Malo, ředitel Grafton Recruitment a GI Group.
V roce 2019 byl podíl zaměstnaných cizinců v naší republice 13 procent. Každý osmý zaměstnanec byl cizinec. Během jarní vlny pandemie jich ale 200 tisíc odjelo. To je problém pro spoustu zaměstnavatelů.
Je jasné, že situace se jen tak nezlepší. Současný stav pandemie je pro nábor nových cizinců velmi problematický. „V současnosti je složitý zejména příjezd zaměstnanců, který bývá často komplikovaný jak pravidly tranzitu v jednotlivých zemích Evropské unie, tak nutností testovat zaměstnance na Covid-19. V některých lokalitách je totiž mnohdy velmi obtížné získat termín na test,“ vysvětluje Martin Malo.
Díky velmi špatné pandemické situaci u nás přestává být Česká republika v očích cizinců bezpečnou zemí. Na pozice u nás se nyní hlásí o třetinu méně uchazečů z ciziny než v době před pandemií.
V ohrožení jsou i čeští pracovníci
Kvůli nedostatku pracovních sil některé společnosti přemýšlí, zda nepřesunout své výroby či jejich části do východní Evropy. To by ovšem znamenalo ohrožení pracovních míst pro české zaměstnance. Mnoho firem pak řeší problém s nedostatkem lidí i investicemi do výrobních procesů.
„Jarní komplikace, kdy nebylo možné zaměstnávat pracovníky na schengenská víza, zapříčinily zrychlení investic do digitalizace, průmyslu 4.0 nebo umělé inteligence. To bude mít za následek nahrazení některých pracovních míst novými technologiemi,“ říká na závěr Martin Malo.
