V souvislosti s přijetím zákona o ochraně oznamovatelů, jehož návrh v dubnu schválila Poslanecká sněmovna, dojde k zakotvení nových povinností pro vybrané zaměstnavatele. Nejzazším termínem zavedení interních oznamovacích systémů bude letošní prosinec.
Koho se nové povinnosti týkají?
Vnitřní oznamovací systém budou muset zavést vybraní zaměstnavatelé vymezení v § 8 návrhu zákona o ochraně oznamovatelů. Půjde například o:
- veřejné zadavatele,
- jmenované orgány veřejné moci,
- společnosti zaměstnávající více než padesát zaměstnanců,
- zaměstnavatele působící v oblastech vymezených zákonem o ochraně oznamovatelů.
Uvedené zaměstnavatele čekají tři hlavní úkoly. „Budou muset zavést důvěryhodný a funkční interní sytém pro oznamování stížností a ustanovit pracovníka (tzv. příslušnou osobu), který bude pověřen přijímáním a vyřizování oznámení,“ vysvětluje advokát Michal Nohel z advokátní kanceláře GHS Legal. „A v neposlední řadě budou zaměstnavatelé povinni zajistit, aby osoba, která protiprávní jednání oznámí, nebyla vystavena následnému odvetnému opatření, jako je například výpověď z pracovního poměru, omezení kariérního postupu nebo snížení odměn,“ dodává Nohel.
Oznamování trestních činů i přestupků
Podle Poslaneckou sněmovnou schváleného znění návrhu zákona o ochraně whistleblowerů se zákon vztahuje na oznamování trestných činů i přestupků – avšak pouze těch, za něž lze uložit pokutu, jejíž horní hranice je minimálně sto tisíc korun.
„Doplnění přestupků mezi porušení, která je možná hlásit, vnímám jednoznačně pozitivně. Jedná se o jednání, která i když nejsou trestným činem, mohou být poměrně závažná a nejen stát, ale i jednotlivé společnosti a veřejné instituce by měly mít zájem na jejich včasném odhalení a přijetí nápravy,“ říká Michal Nulíček z advokátní kanceláře Rowan Legal s tím, že však pro oznamovatele může být problematické identifikovat přestupky s horní hranicí pokuty minimálně sto tisíc korun. „Doufejme, že v tomto ohledu nabídne pomocnou informační a osvětovou pomoc Ministerstvo spravedlnosti,“ dodává.
Podle advokáta Davida Borovce z advokátní kanceláře Borovec Legal je problematické i to, že o důvodnosti oznámení rozhoduje zaměstnavatelem určená příslušná osoba. Ta zváží, zda oznámené jednání naplňuje znaky jednání, které je možné oznámit, a jestli v návaznosti na oznámení je třeba činit další kroky. „O tom, zda dané jednání skutečně naplnilo znaky trestného činu, přestupku, nebo zda bylo jednání v souladu s právními předpisy, však autoritativně rozhodují věcně příslušné orgány veřejné správy, resp. soudy,“ upozorňuje Borovec. Příslušná osoba tak u oznámení, které vyhodnotila jako nedůvodné, musí oznamovatele informovat též o právu podat oznámení u orgánu veřejné moci.
Přijímání anonymních oznámení bude na úvaze zaměstnavatele
Směrnice umožňuje členským státům rozhodnout, zda zakotví povinnost přijímat i anonymní oznámení. Zakotvení povinnosti přijímat anonymní oznámení u nás neprošlo. „Půjdeme-li po podstatě směrnice a pokud vezmeme v potaz, že anonymita může být pro oznamovatele klíčová, pak její implementace ve stávající podobě může jít proti duchu a smyslu směrnice,“ myslí si Michal Nohel z GHS Legal.
Úpravu anonymních oznámení přitom řešily tři poslanecké pozměňovací návrhy. Bude na zaměstnavateli, zda anonymní oznámení přijme, anebo nikoliv. Podle Nohela je pravděpodobné, že u řady zaměstnavatelů půjdou taková oznámení rovnou do šanonu.
„Rozumím obavám ze zneužití, nicméně anonymita je poměrně důležitou, a oznamovateli vyhledávanou pojistkou proti odvetným opatřením. Obávám se, že požadavkem na jasnou identifikace oznamovatelů řadu z nich odradíme,“ uvádí Michal Nulíček.
Návrh zákona počítá však i s ochranou těch oznamovatelé, jejichž totožnost vyjde najevo. „Ochrana jim bude poskytnuta ode dne jejich ztotožnění ve vztahu k zaměstnavateli či jiným osobám, které mohou oznamovatele vystavit odvetnému opatření,“ doplňuje David Borovec.
Připomeňme však, že již nyní funguje i externí oznamovací systém Ministerstva spravedlnosti ČR. Zde lze podat i anonymní oznámení, v němž oznamovatel neuvede své jméno či další údaje, na základě kterých by ho šlo identifikovat. „Rovněž v případě anonymního oznámení je účelné sdělit telefon či e-mail, jehož prostřednictvím se lze při zachování anonymity s oznamovatelem spojit. Nemožnost kontaktu s oznamovatelem může negativně ovlivnit prošetření oznámení,“ uvádí na webových stránkách formuláře oznámení Ministerstvo spravedlnosti.)
Schránky důvěry nebo elektronický systém
Při koncipování vnitřního oznamovacího systému musí zaměstnavatel zvážit především to, jaké kanály jsou vhodné s ohledem na konkrétní skladbu zaměstnanců. Podle Borovce lze očekávat, že pro zaměstnance pracující v administrativě bude nejvhodnější oznámení v osobní či elektronické formě.
„Oznamovatelé z řad dělnických profesí mohou namísto elektronických oznámení preferovat oznámení písemná – například doporučeným dopisem, či dopisem vhozeným do ‚schránky důvěry‘,“ přibližuje Borovec. Zaměstnavatelé jsou povinni konstruovat oznamovací systém v souladu se zákonem. Nic jim však nebrání v tom přijímat i další oznámení – například stížnosti na provozní záležitosti.
Při porušení povinností zákona hrozí zaměstnavateli pokuta, jejíž maximální výše bude v jednotlivém případě porušení jeden milion korun. Sankce hrozí i příslušným osobám. Pokud spáchají přestupek podle navrhovaného zákona o ochraně oznamovatelů, hrozí jim zákaz činnosti vykonávat funkci příslušné osoby po dobu pěti let.
Kdy vstoupí zákon o ochraně whistleblowerů v platnost?
Návrh zákona musí ještě projít Senátem a podepsat jej prezident, lze však očekávat, že účinnost nastane během letních prázdnin. „V návrhu je zakomponováno přechodné období pro zaměstnavatele, kteří ke dni nabytí účinnosti zákona zaměstnávají nejméně 50, ale méně než 250 zaměstnanců. Ti budou povinni zavést vnitřní oznamovací systém později – nejpozději do 15. prosince 2023,“ uzavírá David Borovec.
