Jo Jorgensenová. Žena, která tak trochu porazila Trumpa
Psycholožka, zastánkyně absolutní svobody a politička Libertariánské strany, která za ni kandidovala na prestižní volené funkce už od počátku devadesátých let. Kdo je Jo Jorgensenová - žena, která oloupila Donalda Trumpa o cenné hlasy v Georgii, Pensylvánii a Arizoně? A kdo jsou libertariáni, které zastupuje, kteří jsou otevřenější než demokraté a víc laissez faire než republikáni?
Prohra Donalda Trumpa ve volbách jde částečně na vrub obecně takřka neznámé psycholožce Jo Jorgensenové. Tu si pro prezidentskou volbu v roce 2020 zvolila za svou kandidátku Libertariánská strana a ačkoli v celkovém součtu hlasů tmavovlasá šedesátnice získala nula nula nic (celkem 1,7 milionu hlasů, zhruba procento), Donaldu Trumpovi přesto prohrála volby.
V klíčových státech, tedy Georgii, Pensylvánii a Arizoně totiž právě kandidátka Libertariánské strany získala desítky tisíc hlasů. Možná si řeknete, že se jedná o spekulace, že by všechny její hlasy připadly právě Trumpovi, ale až si přiblížíme její stanoviska k určitým otázkám, zjistíme, že pro její voliče by druhá volba logicky byla právě obhájce postu amerického prezidenta.
Psychologie ruku v ruce s technologií
Jo Jorgensenová se pro kandidaturu na prezidentku za libertariány snad narodila. Jak jinak si vysvětlit to, že se narodila ve městě Libertyville ve státě Illinois. Její profesní kariéra byla úspěšná. Bakalářský titul získala v oboru psychologie, v magisterském studiu se již věnovala byznysu a ekonomii. Obojí pak propojila, když v roce 1980 po absolutoriu nastoupila do IBM a věnovala se počítačovým systémům. Poté založila vlastní společnost Digitech, kterou také vedla z pozice prezidentky. Nadále se věnovala rovněž akademické dráze, kterou uzavřela v roce 2002 ziskem titulu PhD. (opět v oboru propojujícím psychologii a digitální technologie).
To již ale měla za sebou deset let trvající politickou dráhu. V roce 1992 poprvé kandidovala na veřejnou volenou funkci, když se za Libertariánskou stranu pokoušela dostat do Sněmovny reprezentantů za Jižní Karolínu. Získala 2,2 procenta, což však pro zástupce z alternativní strany politického spektra (tedy mimo duopol demokratů a republikánů) nebyl špatný výsledek.
To si uvědomilo i vedení libertariánů, kteří ji již o čtyři roky později vyslali do klání jako kandidátku na viceprezidentku po boku legendárního Harryho Brownea. Společně získali téměř půl milionu hlasů, což byl pro Libertariánskou stranu nejlepší výsledek v prezidentských volbách od roku 1980. Přesto to trvalo ještě 24 let, než Jo Jorgensenová dostala šanci stát se kandidátkou své strany na nejvyšší úřad americké exekutivy.
Věrná libertariánka
Její kampaň oficiálně odstartovala v listopadu 2019 a strana její kandidaturu potvrdila v elektronických primárkách v květnu letošního roku. Mimochodem není bez zajímavosti, že Jo Jorgensenová se pro letošek stala jedinou ženou, která usilovala o zisk 270 volitelů. Pro pořádek - kromě Bidena s Trumpem kandidovalo ještě několik dalších skupin, které vyslali svého kandidáta do souboje o Bílý dům. Kromě libertariánů stojí za zmínku ještě Zelení s Howie Hawkinsem (přes 350 tisíc hlasů, 0,2 procenta).
Zkušená politička se do boje o prezidentský post pustila s vervou sobě vlastní. Základem kampaně se stal velmi jasně artikulovaný a prezentovaný program, který cele vychází z tezí prosazovaných Libertariánskou stranou. Pojďme na chvíli připomenout toto politické hnutí, jež má i u nás řadu stoupenců.
Libertariánská strana vznikla v sedmdesátých letech v americkém Coloradu, především jako reakce na Nixonovu vládu a intervenci ve Vietnamu. Její stoupenci nesouhlasili (a dodnes nesouhlasí) s mezinárodním vměšováním USA. Další politické teze libertariánů skvěle naznačuje bonmot, že „libertariáni jsou v kulturních otázkách otevřenější než demokraté a v ekonomických zase přísnější než republikáni“. Tento myšlenkový i politický směr má v USA stovky tisíc stoupenců, kterým vyhovuje libertariánský „laissez-faire“ přístup, tedy nechat si každého dělat, co uzná za vhodné. A to ve všech směrech lidského chování.
Ostatně zpět k aktuální libertariánské kandidátce na americkou prezidentku, jejíž program ukazuje konkretizované libertariánství pro Ameriku 21. století.
Jo Jorgensenová svůj program vystavěla na dvanácti otázkách současnosti. Jsou jimi: COVID-19, Ekonomika & pracovní příležitosti, Zdravotní péče, Reforma soudnictví, Životní prostředí, Neutralita & mír, Sociální systém, Daně, Státní výdaje, Vzdělání, Chudoba a konečně Obchod & migrace.
„Pandemie COVID-19 nám ukázala pohádku o dvou Amerikách: první je o lidech, kteří jsou připraveni řešit urychleně naše problémy, druhá o federálních byrokratech, jejichž neschopnost zbrzdila dostupnost co nejmasovějšího testování,“ uvádí libertariánská kandidátka k (ne)zvládnutí první vlny ze strany státu. A pokračuje: „Jak vstupujeme do nejhlubší hospodářské krize od té z třicátých let, federální zákonodárci rozhazují biliony dolarů korporacím. V dlouhodobé perspektivě to bude průměrného daňového poplatníka stát mnohem víc, než co získá v krátkodobých subvencích,“ podotýká Jorgensenová.
Zlegalizujte drogy
Jaký by byl její lék na současnou krizi? Samozřejmě odstavit od rozhodování zkostnatělý státní aparát, zbořit veškeré restrikce a nechat byznys a volný trh, aby si poradily. S tím přirozeně souvisejí další položky v jejím programu: federální daně by se měly zrušit, výdaje státu minimalizovat s tím, že většina peněz by měla zůstat každému občanovi v kapse. Postupně by se mělo snížit zadlužení státu. „Jako prezidentka bych využila svou ústavní možnost a osobně bych bránila dalšímu zadlužování,“ píše ve svém programu.
Právě v ekonomických otázkách libertariánka přirozeně soupeří s republikánským kandidátem (aktuálně Trumpem), ačkoli ti se již v oválné pracovně mnohokrát přesvědčili, že nic není tak jednoduché, jak se v teoretických příručkách zdá. George W. Bush mladší by mohl vyprávět a Donald Trump s navyšováním výdajového stropu má také své zkušenosti.
V dalších částech programu již libertariáni jdou trochu za rámec republikánských fantazií. Například v otázce bezpečnosti jde Jorgensenové o značné osekání pravomocí policie. Například by podle ní policie neměla mít možnost vniknout na pozemek člověka, jemuž není prokázán trestný čin. Snad nejvíc šokující položka politického programu - ale pro znalce libertariánské teorie zcela pochopitelná - se týká drog. Jorgensenová vyzývá, že by se měly zrušit veškeré restrikce ohledně prodeje omamných látek a dokonce zpětně udělit amnestie za všechny nenásilné trestné činy spojené s výrobou, distribucí i konzumací drog.
Kontroverzní? Rozhodně, ale pro řadu amerických voličů je daleko méně představitelné, že by pro ni hlasovali kvůli něčemu jinému: libertariáni jsou totiž velcí příznivci manželství lidí stejného pohlaví. A to je pro řadu republikánů, především z nábožensky vyhraněných komunit, zcela nepřijatelné.
Žádná bitva s Čínou ani EU
A těžko stravitelnou může být třiašedesátiletá dáma pro zase jiný typ republikánských voličů kvůli svým názorům na migraci a obchodní cla. Obě témata přitom byla pro Donalda Trumpa při jeho čtyřletém úřadování v Bílém domě zcela stěžejní. A vlastně již dřív, když formuloval své předvolební slogany America First a Make America Great Again. Obě fráze odkazovaly na to, že americkým zaměstnancům (především v průmyslu) v globální konkurenci ujíždí vlak a nestíhají brutální konkurenci především z Číny, ale v určitých segmentech také z Evropské unie.
Trumpovými nástroji se stala cla, kterými rozpoutal obchodní válku právě s nejlidnatější zemí světa a částečně i se starým kontinentem. Co k obchodním restrikcím říká Trumpova konkurentka z Libertariánské strany? Celkem očekávatelně by veškerá obchodní omezení okamžitě zrušila. „Svoboda obchodovat a cestovat je pro člověka zcela základní. Jako Američané máme mít možnost cestovat kamkoliv po světě, máme mít možnost cokoliv koupit od kohokoliv a prodat cokoliv komukoliv,“ uvádí její politický program.
A následuje pasáž, která se vyjadřuje k Trumpově politice vůči přistěhovalcům. „Ráda bych viděla, jak Spojené státy americké přijímají nové občany stejně jako činili naši prarodiče před sto lety.“
Ví, o čem mluví, ostatně sama je potomkem dánských přistěhovalců a vidí v imigraci šanci vylepšit podmínky pro všechny, nejen pro ty, kteří přicházejí do „země zaslíbené“. Podle libertariánky má migrace pozitivní dopad i na přijímající zemi.
Inu, zkrátka Jo Jorgensenová je libertariánkou tělem i duší a je zcela autentickou kandidátkou své strany. Zda podobný přístup bude někdy v budoucnu lákat ještě víc příznivců, toť otázka. Současný rekord Libertariánské strany je čtyři roky starý, tehdy 4 489 233 hlasů, 3,27 procenta. Jorgensenová tedy nenavázala, móda libertariánství má možná vlnu za sebou? Každopádně trochu podrazila nohy Trumpovi. Tím by se jí a jejímu hnutí mohlo dostat nové pozornosti.
