Závěrečná debata prezidentských kandidátů byla do značné míry kopií té první, s rozdílem, že tentokrát bylo rozumět tomu, co Donald Trump a Joe Biden říkají. Jejich šancemi na vítězství však tento večer nejspíš výrazněji nezahýbe. Který z kandidátů dokázal svými argumenty lépe přesvědčit více voličů se dozvíme 3. listopadu.
Všechny připravované prezidentské debaty budou trvat 90 minut a začnou vždy ve 3 hodiny ráno středoevropského času. Nebudou je přerušovat žádné reklamy.
První televizní debata
První debata prezidentských kandidátů by se dala shrnout jedním slovem - chaos. Současný vůdce USA Trump, který za svým soupeřem zaostává v předvolebních průzkumech o sedm procent, vsadil v premiérové konfrontaci s Bidenem na agresivitu. Ustavičně skákal Bidenovi do řeči a zejména v úvodu diskuze se mu několikrát povedlo protivníka zaskočit. Demokratický kandidát působil zpočátku nervózněji a občas nebyl vinou Trumpových výpadů schopen dokončit odpověď na předloženou otázku. Jak debata pokračovala, Biden začal Trumpovi urážky oplácet, až se diskuze několikrát zvrhla v nesrozumitelné pokřikování.
Druhá televizní debata
Druhá televizní debata se měla odehrát 15. října. Kvůli onemocnění prezidenta Donalda Trumpa koronavirem ji však organizátoři chtěli uspořádat pouze v on-line formě bez fyzické přítomnosti kandidátů. Trump za takových podmínek debatovat odmítl. Komise pro prezidentské debaty vzápětí oznámila, že diskuzi ruší úplně. Prezidentův tým rozhodnutí kritizoval. Trump je prý zdravotně v pořádku. Kandidáti se však nakonec přeci jen utkali na dálku. Oba samostatně diskutovali s voliči, Biden ve Filadelfii a Trump v Miami. Debaty živě přenášely televize NBC a ABC. Zatímco Biden především zkritizoval současnou hlavu USA za nezvládnutí pandemie, Trump budil pozornost svými vyhýbavými odpověďmi, například na otázku, zda odmítá konspirační teorii QAnon, kterou šíří pravicoví extrémisté.
Třetí televizní debata
Podle komentátorů se Trump v poslední předvolební diskuzi „nerozpálil, ale lhal jako Pinocchio“. Faktem je, že během večera prohlásil hned několik nepravdivých nebo minimálně zavádějících výroků. Řekl například, že američtí vědci již mají hotovou vakcínu proti COVIDU-19. Celkově tato debata působila výrazně kultivovanějším dojmem než ta první. Pár ostrých osobních výpadů si přesto Trump, ani Biden neodpustili. Trump připomněl Bidenův podíl na schválení kontroverzního kriminálního zákona z roku 1994. Biden uznal, že prosazení tohoto zákona bylo chybou, kterou hodlá jako prezident napravit.
Debata viceprezidentů
Snad žádná viceprezidentská debata v historii se netěšila takovému očekávání jako právě duel mezi Mikem Pencem a Kamalou Harrisovou. Po ukřičené první diskuzi mezi Trumpem a Bidenem, plné osobních útoků, diváci konečně dostali civilizovanější a hlavně věcnější debatu. Ani tato konfrontace se nicméně neobešla bez ostřejších momentů. Hodně slovních přestřelek se točilo kolem afér prezidenta Trumpa. Současný viceprezident diskuzi za cenu porušování pravidel patrně o prsa vyhrál. Harrisová si nicméně také řekla svoje a na rozhodování voličů tato debata nebude mít podle amerických komentátorů příliš velký vliv.
Trumpův neoblíbený moderátor
Klíčová první debata bude rozdělena do šesti bloků po 15 minutách. Každý blok bude zahájen otázkou a oba kandidáti dostanou dvouminutový prostor na ni odpovědět. Témata k diskuzi vybere moderátor. Tábor prezidenta Donalda Trumpa si už dopředu stěžoval na skutečnost, že jím bude Wallace. Zkušený novinář, jenž je zároveň členem Demokratické strany, moderoval v roce 2016 finální debatu mezi Trumpem a Hillary Clintonovou a za svůj výkon si tehdy vysloužil pochvalu od obou táborů. S Trumpem se nicméně v pozdějším období dostal do několika slovních konfliktů.
„Debaty beru velmi vážně, protože pomáhají milionům lidí rozhodnout se, koho zvolí příštím prezidentem,“ prohlásil Chris Wallace. Mluvčí Joea Bidena Andrew Bates vzkázal, že Biden se „těší na účast v debatách, bez ohledu na to, kdo jsou nezávisle vybraní moderátoři“. Druhá debata se od té první bude zásadně lišit. Bude na ní přítomné živé publikum, tvořené občany státu Florida a ti budou moci klást prezidentským kandidátům dotazy. Třetí debata pak bude hodně připomínat první.
Sledovanost prezidentských debat v poměru k ostatním televizním programům v posledních letech poklesla. I tak nicméně stále dokáže přitáhnout k obrazovkám desítky milionů diváků. V roce 2016 měla jednoznačně nejvyšší sledovanost první debata mezi Trumpem a Hillary Clintonovou. Dívalo se na ni 84 milionů diváků. Druhou sledovalo už jen 66,5 milionu a třetí 71,6 milionu. Sledovanost diskuzí viceprezidentů zpravidla bývá o něco nižší. V roce 2016 byla téměř poloviční.
Historie televizních debat
Televizní debaty mezi kandidáty na prezidenta mají v USA hlubokou tradici. Nejstarší se odehrála 26. září roku 1960 mezi Johnem F. Kennedym a Richardem Nixonem a hned sehrála naprosto zásadní roli v prezidentské volbě. Přestože Nixon byl před debatou považován za favorita, jeho neznalost televizního prostředí ho zradila. Nixon si například odmítl nechat nanést make-up a barva jeho obleku splývala s pozadím ve studiu. V důsledku toho Kennedy debatu jasně vyhrál a později triumfoval i v samotných volbách.
Prezidentské volby USA 2020 >>>
Pravidelně se prezidentské televizní debaty v přímém přenosu začaly pořádat od roku 1976 a viceprezidentské od roku 1984. O jejich vítězi často nerozhoduje ani tak síla argumentů, jako spíše drobné přešlapy a nesprávná volba slov. Své o tom ví například republikánský kandidát Mitt Romney, jenž se v roce 2012 utkal s Barackem Obamou.
Přešlap prezidentského kandidáta
Obama a Romney vedli poměrně vyrovnanou diskuzi, dokud jedna mladá žena nepoložila republikánskému kandidátovi otázku, jak plánuje řešit nerovnost pohlaví. Romney odpověděl vzpomínkou na časy, kdy jako guvernér vedl stát Massachusetts a jak ho znepokojilo, že všichni uchazeči do tamního kabinetu byli muži. „Šel jsem do několika ženských organizací a zeptal se jich, můžete nám pomoci najít nějaké lidi? A přinesli nám celé pořadače plné žen,“ řekl Romney. Právě spojení „pořadače plné žen“ následně vyvolalo bouřlivou kritiku ze strany feministek a diváků na sociálních sítích. Další slova už nebyla nutná. Obama debatu vyhrál.
Ne vždy ale mají debaty rozhodující efekt na výsledek voleb. Třeba v divokých diskuzích mezi Hillary Clintonovou a Donaldem Trumpem, které zahrnovaly spousty osobních urážek i vyhrožování vězením, tahal současný prezident podle odborníků většinou za kratší konec provazu. Ve volbách přesto zvítězil.
