Důchody se mimořádně zvednou i v příštím roce. K růstu je tlačí inflace
Penzisté uvidí v příštím roce na svých kontech nebo na složence, se kterou půjdou na poštu, zase o něco vyšší částku. V posledních měsících rostou důchody rekordním tempem. Jejich další zvyšování nastane v lednu 2023, kdy proběhne řádná valorizace důchodů. Vzrostou v průměru o 825 korun. Stále vysoká inflace ale může v příštím roce spustit další mimořádnou valorizaci. Hrubé odhady mluví o tom, že nastane v polovině roku.
Vláda musí podle zákona přidat na penzích v mimořádném termínu, pokud ceny vzrostou během pěti měsíců o více než pět procent. Takový moment je kvůli vysoké inflaci takřka na spadnutí. „Prolomení hranice, přes kterou musí spotřebitelské ceny přerůst, aby spustily mimořádnou valorizaci, podle mého odhadu nastane v únoru 2023. K samotnému zvýšení důchodů pak dojde v červenci 2023,“ odhaduje hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil.
Podobně to vidí ekonom Filip Pertold z think-tanku IDEA při CERGE-EI, který spolupracuje s ministerstvem práce a sociálních věcí na důchodové reformě. „K mimořádné valorizaci může dojít i dřív než v červnu,“ řekl.
Mimořádná valorizace v roce 2023
Samotné ministerstvo je ve sdílení odhadů opatrnější, byť šéf rezortu Marian Jurečka v oborových médiích zmínil možnost mimořádné valorizace penzí i v příštím roce. Jen v letošním roce se důchody zvedaly třikrát a kopírovaly tak růst inflace, která v září dosáhla 18 procent. Problémem ovšem je – a upozornila na něj i Národní ekonomická rada vlády –, že se důchody zvedají nerovnoměrně. Mimořádná valorizace se vypočítává odlišně od té lednové řádné.
Kalkulačka: Výpočet důchodu 2022 >>>
O inflaci roste jen zásluhový díl penze, který odráží odpracované roky a výši příjmů. V důsledku to vede k tomu, že si mnohem více polepší penzisté s vysokými důchody, zatímco ti nízkopříjmoví jen málo. Drahé energie a potraviny přitom doléhají na všechny stejně.
Jak se valorizovaly důchody v září:
„Stávající systém evidentně nepočítal s tak svižnou inflací, jaká aktuálně panuje, a některým lidem s nízkými důchody tak hrozí existenční problémy,“ upozornil ekonom Hradil. „Bylo by ovšem žádoucí od politiků požadovat, aby změny skutečně pouze ochránily zranitelnou skupinu důchodců, nikoliv dále prohloubily neufinancovatelnost celého důchodového systému prostým přidáváním,“ dodal.
Jurečka přislíbil předložit zákon, který by výpočet upravil tak, aby byl spravedlivější. Do další mimořádné valorizace to ale spíše nestihne. „Úprava valorizačního mechanismu bude součástí druhého balíčku změn v rámci důchodové reformy, který se nyní začíná připravovat. Počítáme s tím, že by měl vstoupit do legislativního procesu ve druhé polovině roku 2023,“ uvedla mluvčí ministerstva Eva Davidová.
Zatím není jasné, jak by měla úprava vypadat. Nabízí se třeba varianta, aby se vedle zásluhové složky valorizovala i základní solidární výměra, kterou mají penzisté stejně vysokou. Opoziční hnutí ANO navrhuje posílení základní výměry na úkor zásluhové části penze. „V tento okamžik nejsem schopen říct konkrétní parametry. Je možné zvýšit základní výměru. Je možné se bavit o její valorizaci v průběhu roku. To jsou možné scénáře,“ uvedl Jurečka.
Výchovné k důchodu začíná v lednu
Prozatím se mohou ale důchodci – zejména ženy – zahojit na takzvaném výchovném. Od ledna získají penzisté 500 korun navíc za každé vychované dítě. „Seniorky, které mají v průměru o tři tisíce korun měsíčně nižší důchody než muži, často doplácejí na to, že se část svého života místo práce věnovaly výchově dětí,“ dodala Davidová. V průměru by důchody měly po lednové valorizaci i s příspěvkem na dítě vystoupat na 19 tisíc korun.
