Vyšší daně budou platit firmy, živnostníci a částečně i zaměstnanci, kteří přijdou o řadu daňových slev. Vláda Petra Fialy (ODS) představila ve čtvrtek svůj konsolidační balíček, díky kterému chce v rozpočtu najít v příštím roce 94,1 miliardy korun, během dvou let až 147,5 miliardy korun. Největší část chce stát ušetřit na národních dotacích pro firmy a podnikatele, a to téměř 55 miliard korun. Dotkne se to zejména průmyslu a zemědělství.
„Tempo zadlužování České republiky je hrozivé. Kdybychom nyní nedokázali šlápnout na brzdu, situace by se už za několik málo let vymkla z ruky a odnesly by to naše děti a naši vnuci,“ řekl Fiala. Vláda si podle něj uvědomuje, že ji za škrty veřejnost nebude chválit, a je připravena konsolidační balíček i důchodovou reformu vysvětlovat.
Kabinet proto zahájí kampaň Česko ve formě, která bude změny komunikovat směrem k veřejnosti. Balíček je podle premiéra těžkým kompromisem. Ve sněmovně a Senátu už nechce připustit větší změny. „Samozřejmě, že ta opatření, škrty jsou nepříjemné, bolí. My jsme si ovšem jisti, že jde o naprosto přijatelnou cenu za to, že naše země bude ve formě,“ dodal Fiala.
Změny dopadnou na firmy a podnikatele
Konsolidační balíček pro příští rok se ze třetiny skládá z nových příjmů, ve zbytku jde o úspory. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) je čas na konec dotačního byznysu. „Zapomněli jsme na původní význam dotací, ty mají pomáhat snižovat a vyrovnávat rozdíly mezi regiony. Ne dát vzniknout novému dotačnímu průmyslu," řekl Stanjura. Na dotacích chce stát během dvou let ušetřit 54,4 miliardy korun, zejména v průmyslu a zemědělství.
Firmy budou muset kromě toho platit vyšší daň z příjmu, která se zvyšuje z 19 na 21 procent, což státu přinese 22 miliard korun. Zvýší se také odvody živnostníků, což státu přinese tři miliardy korun. Vláda také znovu zavede nemocenské pojištění zaměstnanců, sazba bude 0,6 procenta vynese státu dodatečných 11,9 miliardy korun.
Vyšší daň z příjmu 23 procent budou také platit zaměstnanci, s příjmem převyšující trojnásobek průměrné mzdy. To dnes odpovídá zhruba 121 tisícům korun měsíčně.
Ostatním zaměstnancům zůstává současná 15procentní příjmová daň, řady z nich se ovšem dotkne zrušení daňových výjimek. Vláda se rozhodla skoncovat s 22 výjimkami, například slevy na pracující manželku či manžela. „Tím se výrazně zkrátí daňové přiznání,“ řekl Fiala. Ruší se výjimky u školkovného, benefitů pro zaměstnance, platu prezidenta, dani na studenta, hazardu či u některých energetických daní. Dohromady to má státu přinést osm miliard korun.
Budou dvě sazby DPH
Místo tří sazeb DPH zůstanou dvě, tedy 12 a 21 procent. V nižší sazbě budou veškeré potraviny, léky, zdravotnické prostředky, stavební práce pro bydlení, vodné, stočné, ubytovací a stravovací služby, doprava cestujících, vstupenky na sportovní a kulturní akce, časopisy, dětské sedačky a pohřby. Na knihy bude nulová daň. Do vyšší sazby se naopak posune točené pivo, kadeřnické služby, opravy obuvi, úklidové práce nebo noviny.
Snížení počtu sazeb DPH nepřinese státu více peněz, naopak rozpočet přijde o více než šest miliard korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) bylo cílem zejména systém zjednodušit, ne z něj získat více peněz. Více se zdaní neřesti: zvýší spotřební daň na alkohol, tabák a hazard. Výjimku má tiché víno, u něhož se daň nemění.
Zdraží dálniční známka
Vláda zvýší a valorizuje daň z nemovitostí na dvojnásobek, která má státu přinést devět miliard korun. Zároveň se sníží státní podpora stavebního spoření ze dvou tisíc na jeden tisíc korun. Také zdraží dálniční známka o 800 korun na 2300 korun, v dalších letech se bude její cena valorizovat podle inflace.
Na provozu státu chce ušetřit přes šest miliard korun, na platech ve státní správě dalších deset miliard. „Neznamená to snižování platů a mezd. Jde například o zrušení přebytečných agend," vysvětlil Fiala. „Neexistuje model snižování deficitu, který by byl populární a nedotkl se občanů nebo firem,“ uzavřel Stanjura, podle kterého je ovšem nutné zvrátit trend rychlého zadlužování státu.
Některé firmy opatření vítají, jiné kritizují
Reakce byznysu nejsou zcela jednotné, vláda některým daně zvýšila, jiné zase zvýhodnila. Všech se každopádně dotkne vyšší daň z příjmu právnických osob. „Konsolidační balíček vznikl bez diskuze s byznysem. Odnesou jej firmy a jejich konkurenceschopnost," domnívá se prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.
„Návrh obsahuje opatření, proti kterým se musíme vymezit, jako například zvýšení daně z příjmů právnických osob o dva procentní body, zrušení nepeněžních zaměstnaneckých benefitů či nedostatečně razantní opatření na straně efektivity státu," poukázal Hanák, podle kterého je také potřeba škrtat v národních dotacích s rozmyslem. Proti návrhu se ozvaly například firmy, které se zabývají poskytováním zaměstnaneckých benefitů.
Naopak si oddychli podnikatelé s tichými víny, knihami nebo hoteliéři a restauratéři, kterým se daně nakonec nezvýšily. „Dnes zveřejněný návrh dvouprocentního nárůstu sazby u ubytovacích a stravovacích služeb není nijak zásadní a lze jej akceptovat v zájmu ozdravení veřejných financí a zjednodušení daňového systému,“ říká za Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek.
Příjemně překvapeni jsou nakladatelé, knihkupci či podnikatelé v papírenském průmyslu. Na knihy bude totiž platit nulová daň. „Polygrafický průmysl teď zažíval kvůli drahým energiím, drahému papíru a fluktuaci v poptávce velmi těžké období, nové vládní opatření tak vyvolává naději, že se zlevněním přijde vyšší poptávka po knihách a oživení polygrafického trhu," řekl výkonný ředitel Papíren Brno Miroslav Konečný.
