Je to tristní, ale taková je realita. Půjčíte-li si od státu 1,2 milionu na byt, můžete si v hlavním městě při ceně 94 tisíc za metr pořídit leda tak mikrogarsonku.
Státní fond rozvoje bydlení spustil Program pro mladé, v rámci něhož si mohou lidé do 36 let od státu výhodně půjčit na pořízení bydlení. Program s alokací 650 milionů korun však může reálně pomoci maximálně stovkám lidí na venkově nebo ve městech, kde jsou nízké ceny nemovitostí jako je třeba Ústí nad Labem.
Sdružení pro architekturu a rozvoj (SAR), které na nízkou částku úvěru upozorňuje, uvádí, že v metropoli se už vyšplhala průměrná cena nového bytu na 94 tisíc korun za metr čtvereční, což odpovídá právě 12,7 m2, pokud si půjčíte maximálních 1,2 milionu.
Půjčka pro mladé v kostce:
- až 2 miliony na pořízení rodinného domu do 140m2, nejvýše 80 procent kupní ceny sjednané včetně ceny pozemku
- až 1,2 milionu na pořízení bytu do 75m2, nejvýše 80 procent kupní ceny
Ve velkých městech to ale není o moc lepší, půjčka zdaleka nepostačí ani obyvatelům dalších velkých měst jako je Brno, Hradec Králové, Pardubice či Liberec. Koneckonců, má přece jít o podporu mladých rodin a těm maličkatý byt nestačí.
Dnes začne Státní fond rozvoje bydlení přijímat žádosti o půjčku pro mladé rodiny do 36 let na modernizaci či pořízení nového bydlení. Půjčka může být až 2 mil. Kč, úroková sazba bude 1 % až na 20 let. Při podání žádosti je nutné rovnou předložit (budoucí) kupní smlouvu.
— LubomírValík (@LubosValik) 15. srpna 2018
Právě v těchto městech ale zvyšování platů nestíhá tempo, kterým rostou ceny bytů a pronájmů. Státní úvěr lze navíc jen obtížně kombinovat s komerční hypotékou, protože jeho podmínkou je zástavní právo k nemovitosti jako první v pořadí, takže nepomůže ani těm, kteří by si chtěli vzít další úvěr na bydlení od bank. Zároveň od října zavedou banky na doporučení ČNB přísnější regulace poskytování hypoték.
Pokud si chce mladý člověk mezi 20 až 29 lety koupit nový byt 1+kk za průměrnou cenu, potřebuje v Praze podle údajů největšího tuzemského developera Central Group 3,5 milionu korun. Kromě 20procentní hotovosti (úspory 718 tisíc korun) bude podle nových regulí ČNB potřebovat od října čistý příjem 26 609 korun (DTI9).
Pokud by si chtěl Pražan pořídit nový byt 2+kk – průměrná cena 5,1 milionu korun – bude o října potřebovat čistý příjem 37 835 tisíc korun a ten podle ČSÚ nedosahuje ani mezi 30 a 39 rokem.
Řešení je přitom zdánlivě prosté: vyšší nabídka bytů. Nedostatek nových bytů je totiž jedním z hlavních důvodů, proč jejich ceny závratně rostou. Přitom v Praze stavební úřady za první půlrok povolily jen 1141 bytů, z toho téměř osm stovek v jednom projektu.
Minimální množství nových bytů je přitom i podle strategických dokumentů města někde kolem šesti tisíc za rok. Pokud tedy politici chtějí usnadnit lidem přístup k bydlení, měli by se především zaměřit na odšpuntování nabídky.
Mínus 50 tisíc bytů za 10 let?
„V Praze by se muselo povolovat více než 10 tisíc bytů ročně, abychom byli na stejné úrovni přístupu k povolování, jako mají srovnatelná města jako třeba Vídeň nebo Mnichov. Zrychlení povolování není samospasitelné, trh je pod tlakem velmi silné poptávky, ale je to jedno z opatření, které by pomohlo,“ uvádí analytici z KPMG.
Dle SAR bude v roce 2030 chybět v metropoli minimálně 50 tisíc bytů, pokud se tempo povolování bytů nezrychlí. Jako jedno z dílčích opatření by se prý dal zřídit jeden centralizovaný stavební úřad pro velké projekty. Ten by metodicky vedl malé úřady a úředníci by se pak dle SAR nebáli rozhodovat.
