Zdlouhavé povolovací řízení, nutnost shánět razítka dotčených orgánů státní správy a nedodržování lhůt – to vše jsou problémy, s nimiž se dnes stavebník setkává. Nápravu by měl přinést s účinností od poloviny roku 2023 nový stavební zákon. Co se změní?
Se souhlasem sousedů je proces jednodušší
Před zahájení stavby rodinného domu musíte zpravidla v prvním kroku získat územní rozhodnutí nebo územní souhlas. Teprve následně je možné podle parametrů stavebního záměru žádat o stavební povolení, anebo podat ohlášení stavby.
Jak pro vydání územního rozhodnutí, tak stavebního povolení musí stavebník získat závazná stanoviska dotčených orgánů státní správy a vlastníků infrastruktury a vypracovat příslušnou dokumentaci. V obou typech řízení se mohou ke stavebnímu záměru vyjadřovat jak sousedé, tak obec.
Dnes je možné pro výstavbu rodinného domu, který má pouze jedno podzemní podlaží do hloubky tří metrů a maximálně dvě nadzemní podlaží a podkroví, využít institutu tzv. ohlášení stavby.
„V rámci ohlášení stavby je nejčastějším kamenem úrazu získání souhlasů sousedů s výstavbou,“ přibližuje advokát Lukáš Mikeska z advokátní kanceláře Pikes Legal. Nepodaří-li se souhlas získat, je nutno požádat o stavební povolení.
Po nabytí účinnosti nového stavebního zákona od 1. července 2023 již stavební úřad nepovede dvě řízení – územní a stavební, ale řízení bude jednotné. „Bude vedeno jedno řízení o povolení záměru, ideálně v digitální podobě. U drobných staveb nebude nutné řízení žádné,“ vysvětluje advokát Jan Tomíšek z advokátní kanceláře Rowan Legal.
Tip: Jak postavit dům výhodně s hypotékou? Poradíme
Souhlasí-li se záměrem sousedé, je možné schválení stavebního záměru ve zkráceném řízení. „Pak je povolení vydáno jako první úkon stavebního úřadu v řízení, kdy stavebník doložil všechny potřebné podklady, souhlasy všech účastníků se záměrem a bezvadnou projektovou dokumentaci,“ upřesňuje Tomíšek.
Kdy musí dokumentaci zpracovat projektant?
K žádosti o stavební povolení musí stavebník doložit projektovou dokumentaci vždy, k ohlášení stavby v zákonem stanovených případech. Projektovou dokumentaci zpracovává autorizovaná osoba – projektant.
Nový stavební zákon rozlišuje čtyři typy staveb. Jde o stavby drobné, jednoduché, vyhrazené a ostatní. Drobné stavby nevyžadují povolení stavebního úřadu. Ostatní typy staveb již vydání stavebního povolení vyžadují vždy.
U některých jednoduchých staveb musí být zpracovatelem dokumentace pro povolení záměru projektant (například u staveb pro bydlení). Jindy postačí dokumentace zpracovaná jinou kvalifikovanou osobou, tedy někým, kdo má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru, anebo středoškolské vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a tříletou praxí v projektování staveb. Dokumentaci pro vyhrazené a ostatní stavby bude vypracovávat výhradně projektant.
„Projektová dokumentace stavby sestává z průvodního listu, souhrnné technické zprávy, situačních výkresů a dokumentace stavebního nebo inženýrského objektu,“ uvádí Lukáš Mikeska. „Současně s tím je nezbytné zajistit i dokladovou část, která obsahuje další příslušná vyjádření, stanoviska či jiná rozhodnutí dalších orgánů,“ dodává advokát.
Podle nového stavebního zákona si od roku 2023 vyjádření dotčených orgánů státní správy bude stavební úřad zajišťovat sám. Řada dotčených orgánů bude integrována přímo do stavebního úřadu, kde budou nadále hájit veřejné zájmy. Pro ty neintegrované budou určeny závazné lhůty. „Nevyjádří-li se dotčený orgán ve stanovené lhůtě, nastoupí fikce jeho bezpodmínečného souhlasu,“ uzavírá Tomíšek.
