Zrušení daně z nabytí nemovitosti. Co změny přinesou v praxi?

Daň z nabytí nemovitých věcí (ilustrační foto)

Daň z nabytí nemovitých věcí (ilustrační foto) Zdroj: profimedia.cz

Kamila Ondráčková

Sněmovna schválila zrušení daně z nabytí nemovitostí, od něhož si slibuje rozpohybování trhu s nemovitostmi a z dlouhodobého hlediska také zlepšení dostupnosti vlastního bydlení. 

Nečekaně rychle se nyní mimo jiných opatření ohledně zmírnění dopadů spojených s nouzovým stavem a koronavirem dostalo i na zrušení jedné z hojně diskutovaných daní – daně z nabytí nemovitých věcí. Co může tato změna v praxi přinést v oblasti financování bydlení?

Výše daně z nabytí nemovitých věcí v současné době činí čtyři procenta a je splatná do třech měsíců od nabytí nemovitosti. Pro kupující se jedná o významnou částku v řádu desítek až nižších stovek tisíc korun. Zrušení daně platné i zpětně pro všechny, kteří nabyli nemovitost do vlastnictví v prosinci 2019 a později. Kdo daň již zaplatil, může si požádat o vrácení přeplatku, který mu takto vznikne.

Může zrušení daně z nabytí nemovistosti rozhýbat trh?

Trh s nemovitostmi kvůli pandemii Covid-19 dramaticky zpomalil a zrušení daně z nabytí nemovitosti může mít jistě pozitivní vliv na jeho opětovné rozpohybování. Otázkou ovšem je, jak rychlý a jak velký celkový efekt bude.

„Nesmíme zapomínat, že nemovitosti si lidé pořizovali ve výrazné většině případů za pomoci hypoték, nikoliv kompletní úhradou z vlastních zdrojů. A získat hypotéku nebude pro určitou část zájemců jednoduché. Problémy budou mít především ti, kteří pracují či podnikají v ohrožených odvětvích. Už teď se začíná zvyšovat nezaměstnanost a banky jsou a budou dál obezřetné v poskytování hypoték,“ míní Roman Bečička, úvěrový analytik společnosti Broker Trust.

Hypoteční kalkulačka 2020: výpočet splátky a úroků >>>

Daň versus odečet

Zrušení daně bylo původně spojeno se zrušením možnosti uplatňovat si úroky zaplacené z úvěrů na bydlení jako nezdanitelnou část základu daně.

Proti původnímu vládnímu návrhu a přes nesouhlas ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) se však zachovala možnost odpočtů zaplacených úroků z úvěrů na bydlení od základu daně z příjmů. Vláda chtěla tuto možnost od roku 2022 zrušit.

„Celkově se mohlo jednat o vyšší částky, než kolik činí daň z nabytí nemovitostí. Například při koupi nemovitosti za 2,5 milionu kupující ušetří okamžitě 100 tisíc na dani z nabytí, v průběhu následujících 30 let splácení ale ušetří dalších cca 155 tisíc na dani z příjmu,“ uvádí Václav Šimek, specialista na financování bydlení Freedom Financial Services. 

Schválený zákon

Schválený návrh prošel nejtěsnější možnou většinou hlasů. Zároveň ale omezuje maximální částku úroků, kterou si lze za rok odečíst od základu daně, z nynějších 300 000 na 150 000 korun.

"Je to ve stylu něco za něco," řekl poslanec ODS Vojtěch Munzar. Je to rušení jediné podpory vlastnického bydlení, kterou střední třída má, uvedl k rušení odpočtů. Věra Kovářová (STAN) poukazovala na to, že banky už při rozhodování o poskytnutí hypotéky počítají s tím, že si klient bude úroky odečítat, a změna proto může ovlivnit jejich rozhodování. Zachování odpočtů podpořil i předseda klubu SPD Radim Fiala.

Ministryně financí naopak argumentuje tím, že kupující ušetří peníze hned a můžou je použít na něco jiného. Zrušení odpočtů je podle ní navíc rušením daňové výjimky, která navíc zvýhodňuje pouze kupující bez úvěru na bydlení.

„Tento vývoj bude podpořen i dalším mírným snižováním úrokových sazeb. Rozhodně nyní nelze očekávat jejich postupný dlouhodobý růst, o kterém se mluvilo ještě před současnou pandemií,“ předpokládá Šimek.

Časový test se prodlouží

Další důležitou lhůtou vyplývající z návrhu nového zákona je konec roku 2020. Kdo stihne pořídit nemovitost ještě letos, bude mít tzv. časový test dle stávajících pravidel, tj. při prodeji nemovitosti za déle než pět let od pořízení mu nevznikne povinnost z případného zisku zaplatit daň z příjmu. Časový test od příštího roku ale bude prodloužen na deset let.