Poslední díl našeho seriálu o investování věnujeme otázce, zda mít či nemít finančního poradce. Podle studie investiční firmy Vanguard může poradce dlouhodobě zlepšit výnos pro klienta až o 3 procenta ročně. Jak?
Koučink: Strach a chamtivost jsou nepřátelé výnosu. Role poradce je, aby sedl klientovi na ruce a nechal ho vše si pořádně rozmyslet.
Alokace aktiv: Banky zajímá jen ta část majetku, kterou spravují. Výsledkem je, že celkové rozdělení majetku klienta neodpovídá jeho preferencím a jeho toleranci k riziku, protože se nikdo se nedívá na jeho majetek jako celek.
Investiční náklady: Roční náklady na zainvestování 25 milionu korun mohou činit 250 tisíc korun ve švýcarské bance anebo 7 tisíc korun u internetového brokera. Vyberte si.
Udržování alokace v čase: Dobrý poradce upravuje složení portfolia podle toho, jak se vyvíjí trhy a podle toho, jak se mění váhy jeho jednotlivých částí.
Prodej portfolia: Někdo investuje pro své děti, ale většina z nás si chce časem také něco koupit. Prodám něco, co je ve ztrátě, anebo věřím, že se cena vrátí? Splňuji daňový časový test? Udělám letos realizovaný zisk či ztrátu? Dobrý poradce vás těmito vodami provede.
Je rovněž zajímavé, co ve výčtu chybí. Není tam ani slovo o tom, že by vám poradce dával „zaručené“ investiční tipy, na kterých určitě zbohatnete. Ale když ono říkat lidem to, čemu chtějí věřit je tak snadné…
Jak ale poradce vybrat?
Pokud vám někdo nabízí, že poradí zadarmo, má to skrytý háček. Takový člověk je totiž placený z provizí. Stává se, že čím horší investici vám prodá, tím vyšší provizi dostane. To je pak zničující pro vaše výnosy. Plaťte si svého poradce sami a neprohloupíte. Pak bude kopat za vás.
Na rozloučenou vám přejeme pevné investiční nervy. Nakonec jsou to jen peníze a rubáš stejně nemá kapsy.
Autor je partnerem společnosti EnCor Wealth Management.
