Originály méně známých malířů: Může jít o investici do budoucna? | E15.cz

Vše o netradičních investicích

Vše o netradičních investicích Vstoupit do speciálu

Originály méně známých malířů: Může jít o investici do budoucna?

Kamila Ondráčková

Kupovat relativně levné reprodukce slavných obrazů ve specializovaných obchodech či supermarketech se lidem nemusí vyplatit. Za skoro stejnou cenu se na některém z online tržišť dají pořídit originály obrazů v současné době méně známých umělců. V těch se přitom může ukrývat zajímavý investiční potenciál. Naopak před údajnými originály známých autorů v online aukcích bez posudků odborníci spíše varují.

Milovníci umění jistě dají za pravdu tvrzení, že onen hřejivý pocit z pohledu na originální obraz žádná reprodukce na světě nenahradí. Umělecké dílo může existovat zjednodušeně ve třech variantách. Za prvé v originále, který je samozřejmě u děl známých autorů ve vlastnictví národních galerií, muzeí či miliardářů, a běžným lidem je dostupný leda k prohlédnutí.

Za druhé v kopiích široké škály kvality a povedenosti, kdy platí, že šikovný malíř může zdárně napodobit staré mistry. Konkrétně u obrazů se pod termínem kopie rozumí technicky totožné dílo nejen obrazem, ale i jeho podkladem. Vytvoření kopie je samo o sobě značně náročné na schopnosti umělce i míru jeho znalostí z historie umění.

Poslední variantou je reprodukce, což je oproti kopii, forma bez dodržení techniky. U obrazů jde především o tisk na papír nebo na plátno, případně tisk olejem na plátno. Podstatný je ale fakt, že reprodukce nevytváří člověk.

Privátní dluhopisy vs. dluhopisové fondy. Pozor, výše rizika se může dost lišit

„Je tristní, že jsou lidé schopni zaplatit za strojově tištěný obraz někde v řetězci prodejen s nábytkem víc, než za kolik mohou koupit pěkný originální obrázek, byť třeba od málo známého umělce. Takový obrázek může být i dobrou, byť malou investicí,“ uvádí Pavel Krejčíř z největšího online tržiště Aukro. Příkladem jsou podle něj práce Adolfa Borna nebo významného českého sochaře Olbrama Zoubka. Zatímco v minulosti byla cena jejich děl pro kupce přívětivá, jak se stávali známějšími, přirozeně rostla. Netřeba dodávat, že u maleb, soch a dalších výtvorů již nežijících umělců dochází pak k dalšímu cenovému skoku.

K dalším známým a pro většinu sběratelů cenově nedostupným českým malířům patří Jan Zrzavý, Kamil Lhoták, Josef Čapek nebo Emil Filla. Třeba na Aukru se od Jana Zrzavého v roce 2019 za 225 200 korun prodaly jeho Tři loďky a tři kameny. Aktuálně pak probíhá aukce pastelu Bárky s posudkem pravosti. Ten ale aukce ne vždy obsahují.

Pro větší věrohodnost tak třeba právě Aukro zavedlo kategorii Autorská díla, kde mohou svá umělecká díla vystavovat jen přímo jejich autoři nebo zavedené a ověřené galerie, a to až poté, co je online tržiště schválí, popřípadě jsou-li dostupná ověření od galeristů.

Komentář: Další vývoj na trzích? Sázím na pokles

V oblasti umění je nutné našlapovat velice opatrně. „Snažíme se stále zdokonalovat systém pro podchycení problematických prodejců, kteří zakládají aukce od 1 koruny, v nichž nabízejí Fillu, Čapka, Zrzavého nebo Lhotáka,“ říká Pavel Krejčíř. Popisky k jednotlivým „dílům“ jsou podle něj popsané tak šikovně, že prodejce není možné právně napadnout. „Pokud někdo napíše ‚obraz, olej na plátně, s podpisem Jan Zrzavý‘, tak jen popisuje předmět a ne pravost obrazu. Pokud by napsal, že jde o olej na plátně od známého a uznávaného malíře Zrzavého a doplnil jeho medailonek, tak to už by si v případě nepravosti obrazu na problém zavařil,“ popisuje strategii pokoutních prodejců Pavel Krejčíř.

Investici byste měli rozumět

Investování do uměleckých děl však obecně vyžaduje dvě věci, které ne každý investor má. Zaprvé, nadšení pro daný obor. Zadruhé, opravdovou znalost oboru, nejen jeho současnosti, ale i historie.

Jedno souvisí s druhým. Nadšení pro obor usnadňuje komunikaci se zástupci umělecké komunity, včetně nejmladších autorů, což upevňuje znalost oboru, jeho aktuální a možné nadcházející módní vlny a trendy.

Zelený kapitalismus. Světem se valí vlna odpovědných investic

„Je třeba umět odlišit krátkodeché módní vlny od trvalejších trendů. Jestliže je třeba nějaký malíř populární dnes, nemusí tomu tak být za deset let, pokud je jeho popularita jen momentální, módní záležitostí. Pokud však nějaký umělec nastoluje trend, je docela možné, že se trvale zapíše do dějin malby a jeho díla budou v průběhu nadcházejících desetiletí stoupat na ceně. Laik nebo povrchní investor nemá šanci rozeznat módní vlny od trendů a jeho investování do umění je tedy jakousi loterií, „kasínem“, nikoli investováním v pravém smyslu slova,“ upozorňuje Lukáš Kovanda, Hlavní ekonom Czech Fund, a dodává:   „Takže investice do děl méně známých umělců se skutečně může vyplatit a investor se může během příštích let a desetiletí dočkat zhodnocení třeba i v řádu tisíců procent, avšak musí umět odlišit skutečně převratné umění – takové, které udává nový trend – od umění, jež takové známky nevykazuje.“

Podobné je to v případě dalších druhů alternativního investování. Také investor do mincí, známek, vína či automobilových veteránů potřebuje velké nadšení pro věc, které pak umocňuje ochotu učit se a budovat si vlastní expertní znalost v rámci dané komunity sběratelů, investorů či samotných původců, ať už jde o malíře nebo vinaře.

Stručný průvodce investováním: Umění jako součást investičního portfolia

Kdo nadšení, zápal pro věc nevykazuje, nikdy zřejmě nezíská dostatečné povědomí o daném investičním oboru, nikdy dostatečně do dané komunity nepronikne. Měl by pak dát přednost konvenčnímu investování do akcií, nemovitostí, fondů či třeba zlata. „Tyto obory jsou z hlediska počtu investorů i objemu investovaných peněz mnohem rozsáhlejší a je jednodušší v nich získat relevantní informace, aniž by se investor nutně musel stát skutečným znalcem a nadšencem,“ uzavírá Kovanda.

Autor: Kamila Ondráčková
 

Mzdová kalkulačka