Pavel Kolář: Koronavirus posílil význam plánování bohatství | E15.cz

Pavel Kolář: Koronavirus posílil význam plánování bohatství

Jana Poncarová

Po výrazném jarním propadu trh se svěřenskými fondy ožil a zažívá konjunkturu. Lidé totiž hledají možnosti, jak snížit rizika spojená s nejistotou. „Řada podnikatelů zažila moment uvědomění a nyní hledají nástroje, které by jim pomohly ochránit majetek,“ říká v rozhovoru Pavel Kolář, generální sekretář Komory svěřenských poradců a správců ČR.

Jak se segmentu svěřenských fondů dotkla koronavirová krize?

Poměrně zásadně. Na jaře byl trh svěřenských fondů zmražený. V dubnu bylo založeno sedmnáct fondů, v květnu osmnáct a v květnu dvacet čtyři.  To byl v průměru propad o 90 procent. Před krizí měsíčně vznikalo 150 až 250 svěřenských fondů.

Proč byl propad tak výrazný?

Protože podnikatelé řešili základní věci spojené s podnikáním a přežitém byznysu. Museli zabezpečit chod společností. Neměli proto mentální kapacitu řešit strategická rozhodnutí ohledně majetkových záležitostí.

A jaká je situace nyní?

Vrátili jsme se do původních čísel. Svěřenské fondy zažívají konjunkturu. Zároveň se změnila emoce na trhu. Koronavirus podnítil a posílil význam plánování bohatství. V období společenské nejistoty si podnikatelé uvědomili význam strategického plánování. Ta zkušenost je nezaměnitelná. Nejistota a nová rizika ukázaly, že mohou přijít úplně nové tržní situace, bezprecedentní události, které třeba podnikatelé nevzali v potaz. Vrátili se k nám klienti, kteří na jaře neměli čas a kapacity plánování bohatství řešit. Zároveň si uvědomili, že je nutné izolovat část rodinného jmění a vytvořit plány pro období nejistoty, které dosud neměli.

S tím jim mohou svěřenské fondy pomoci?

Ano. Svěřenské fondy pomáhají chránit majetek. Zároveň jsou součástí strategického plánování bohatství. Vnímáme, že podnikatelé – a nejen vlastníci firem a jednatelé, ale třeba i živnostníci – se zajímají o možnosti, jak část majetku oddělit od podnikání, izolovat ho, nedávat všanc osobní majetek, pokud podnikatelský záměr nevyjde. Pandemie ukázala, že mohou podniknout různé kroky, ale nikdy nelze být připravený na vše. Proto pomáháme zároveň řídit rizika.

Svěřenské fondy za sebou mají šest let existence na českém trhu. Dá se říci, že už se etablovaly?

Dá se to říci. Na finančním trhu, kam řadíme banky, pojišťovny a další subjekty, ale vidím dvě tendence – negativní a pozitivní. Finanční sektor je díky regulacím Evropské unie svěřenským fondům obecně nakloněn, ale druhou stránkou věci je výklad jednotlivých subjektů. Uvedu příklad u bank. Jejich obchodní oddělení vidí v segmentu svěřenských fondů příležitost, ale jejich compliance officer a právní oddělení jsou opatrnější, poukazují například na netransparentní strukturu a potenciální rizikovost. A to přesto, že jsou svěřenské fondy právně zakotveny, je to právní institut stejně jako například spolky, nadace nebo společnosti s ručením omezením. Navíc mají své identifikační číslo, což výrazně pomohlo jejich institucionalizaci. Výzvou tedy ještě pořád je nehomogenita trhu – důležité je mít jednotnou ideu, která se bude prosazovat. Individuální cesty trhu neprospívají.

Dotkl jste se netransparentnosti. Tu ale přece pomáhá řešit evidence svěřenských fondů?

Evidenci svěřenských fondů vnímáme a priori pozitivně, protože legitimizovala institut svěřenských fondů, které do té doby byly některými stranami vnímány vlastně virtuálně. Proto bylo například náročné komunikovat s pojišťovnami nebo bankami. Svěřenským fondům evidence pomohla, i proto, že zakladatelé a správci už nemusí z ruky dávat diskrétní zakladatelské listiny, které před přidělením identifikačních čísel v podstatě sloužily jako jediný důkaz o zápisu a existenci svěřenských fondů. Zároveň jsme si vědomi nedostatků, které evidence má. Z ministerstva spravedlnosti ale máme signály, že na jejich odstranění pracují. 

Když se lidé o svěřenské fondy zajímají, jaký první krok by měli udělat?

Konzultovat. Existuje představa, že svěřenský fond zvládne založit jednotlivec, třeba s podporou právníka nebo notáře. To samozřejmě lze, ale z praxe víme, že se jedná o nedostatečné řešení. Když zakládáme svěřenský fond, pracuje na tom čtyři až šest kolegů s různou specializací. A samozřejmě, jak představy zákazníků narůstají, zvyšují se i nároky na kvalifikaci odborníků.

Což se promítá i v nákladech na založení fondu.

To je pravda. Třeba v roce 2014 jsme svěřenské fondy zakládali za náklady kolem 40 tisíc korun, dnes jsme v průměru na 75 tisících. Nesouvisí to však s hodnotou majetku, ale s mírou kvalifikace, která je zapotřebí, aby se vytvořila funkční entita. Cena se odvíjí od počtu odborných prací. Jen pro srovnání uvedu, že v některých jurisdikcích např. Lichtenštejnsku se fondy zakládají za cenu kolem půl milionu korun.

Kolik času je na založení svěřenského fondu potřeba?

Doporučujeme fázi generování statut svěřenského fondu neuspěchat a zároveň ji neprodlužovat. Ideální je vyčlenit si 60 až 90 dní. Po tuto dobu v tématu ležet, zabývat se otázkami strategického rozhodnutí. A konzultovat. Protahování založení fondu se pochopitelně odráží v nákladech, ale vše je také intelektuálně a emocionálně náročné, protože klient musí v sobě téma opakovaně otevírat. Zkušenosti nám ukazují, že delší doba než tři měsíce nemá na kvalitu fondu vliv, spíše se dokonce snižuje.

Jaká je podle vás budoucnost svěřenských fondů?

Jak už jsem uvedl, svěřenské fondy se etablovaly a institucionalizovaly. To je pozitivní. Opadly dokonce i obavy, že obor jako takový bude zrušen. Jsou nastavené stabilní procesy, státní správa i další instituce se svěřenskými fondy počítají. Na všech aktérech teď je, aby svoji oblast rozvíjeli. Češi si na svěřenské fondy velmi dobře a rychle zvykli. Pochopili smysl autonomního režimu majetku a snaží se dohnat vše, co jim bylo po desítky let upíráno. Výzvou stále zůstává finanční trh, například bankovnictví – některé banky mají k fondům pozitivní přístup, jiné nikoli. V tomto by měl nastat soulad a konsensus, aby byl při zakládání a správě fondů zajištěn hladký průběh.

Autor: Jana Poncarová
 

Mzdová kalkulačka