Smrskflace: Méně zboží v balení za stejnou cenu? Co říkají zákony

Smrskflace je fenomén, který je českým spotřebitelům dobře známý.

Smrskflace je fenomén, který je českým spotřebitelům dobře známý. Zdroj: E15 (Midjourney)

Samotná praktika, při které výrobci snižují množství v balení při zachování, nebo dokonce zvýšení ceny, je tu s námi od nepaměti. V poslední době se ale finta výrobců stává sofistikovanější. Kupující by si měli proto dávat větší pozor a sledovat na regálech jednotkové ceny.

Cílem snižování gramáže při zachování velikosti balení je skrýt inflaci a vyvolat ve spotřebiteli iluzi, že výrobek nepodražil. Jednotková cena za balení sice zůstává stejná, ale při přepočtu ceny na 100 gramů je zdražení znatelné. Firmy touto strategií reagují na rostoucí výrobní náklady.

„Podle dat z databáze Českého statistického úřadu vzrostla cena rýže za posledních deset let o 32 procent, vaječných těstovin dokonce o 71 procent. Přičemž jen za poslední rok to bylo u rýže loupané dlouhozrnné 24 procent a u těstovin 34 procent,“ říká Libor Márton, jednatel potravinářské společnosti LA Food, mezi jejíž hlavní komodity patří rýže, luštěniny, zdravá výživa a těstoviny.

Smrskflace (shrinkflation)

První použití slova shrinkflation, do češtiny překládaného jako smrskflace, je připisováno americké ekonomce Pippě Malmgren.

K odhalení pomůže jednotková cena i změna obalu

Ke skrytému snížení objemu, gramáže nebo kvality výrobků se producenti uchylují hlavně v dobách krize. Pokud výrobce snižuje gramáž, často přestane hmotnost uvádět na čelní straně výrobku. Spoléhá na to, že zákazníci si změny nevšimnou.

Informační povinnosti prodávajícího upravuje Zákon o ochraně spotřebitele. Ten stanovuje, které údaje musí výrobek obsahovat. Prodávající je podle zákona povinen zajistit, aby zboží bylo viditelně a srozumitelně označeno, a to mimo jiné údaji o hmotnosti, množství nebo velikosti. Legislativa nepřikazuje, kde přesně má údaj o váze produktu být. Nařízení pouze stanovuje povinnost uvádět ve stejném zorném poli název výrobku a množství.

Zákazník mnohdy nakupuje automaticky ze zvyku. Bere z regálu to, co zná. Přesto má možnost této praktice vzdorovat.

Měrné ceny musí už devět let uvádět i malé prodejny

Prvního května tomu bylo už devět let, kdy vznikla všem prodejcům povinnost označovat výrobky na regálech prodejní a současně i měrnou cenou. Do té doby jsme tomu byli zvyklí pouze v hypermarketech nebo supermarketech. Měrná cena je prodejní cena přepočtená na měrnou jednotku množství, kterou se rozumí jeden kus, 100 gramů nebo například 100 mililitrů.

„Jedním z nejlepších způsobů, jak si všimnout, že výrobce snížil množství potravin v balení je sledovat cenu přepočtenou na 100 gramů, nebo například 100 mililitrů, kterou obchodníci uvádějí na regálových cenách. Problém je, že písmo je mnohdy malé a tím pádem i hůře čitelné. Zpozornět by spotřebitelé měli, pokud uvidí úpravu designu balení, nebo třeba nový slogan. Může jít o signál, že společnost provedla změnu, jejíž součástí může být i množství,“ dodává Márton.

Pro nakupujícího může být obtížné zapamatovat si předchozí cenu za balení, nebo množství, které v balení při posledním nákupu bylo. Porovnáním regálových jednotkových cen za 100 gramů nebo třeba kilogram získají nejlepší aktuálně nabízenou cenu. Stále častěji tak můžeme v obchodech vidět starší ročníky spotřebitelů s lupou, kterou zkoumají malá písmena na etiketách nebo regálových cenách.

Kompenzace rostoucích nákladů zmenšováním gramáže se producentům může vymstít. Pokud si spotřebitelé všimnou, že v balení je najednou menší množství, mohou se cítit podvedení a ztratit ve značku důvěru, což je přivede až k hledání alternativy u konkurence.