Alkohol na pracovišti: Stačí k okamžitému propuštění?
Všichni ví, že alkohol na pracoviště nepatří. Málokdo ale tuší, zda v případě, že je zaměstnanec přistižen pod jeho vlivem, hrozí automaticky okamžité zrušení pracovního poměru.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu z července 2024 (sp. zn. 21 Cdo 1562/2023) ukázalo, že i když je alkohol na pracovišti závažné pochybení, k tak razantnímu kroku, jako je „vyhazov na hodinu“, musí být splněny velmi přísné podmínky. Případ okamžité výpovědi dvěma učitelům ze střední školy v Prostějově, kteří byli nalezeni v kabinetu s otevřenými lahvemi alkoholu a odmítli dechovou zkoušku, skončil ve prospěch zaměstnanců. Soud totiž při posuzování důsledků zohledňuje nejen samotný čin, ale i další okolnosti.
Okamžité zrušení pracovního poměru: Kdy je oprávněné?
Okamžité zrušení pracovního poměru představuje nejpřísnější pracovněprávní sankci a zákoník práce zdůrazňuje, že k němu může zaměstnavatel přistoupit pouze ve výjimečných případech, kdy dojde ze strany zaměstnance k zvlášť hrubému porušení povinností. Ty nastávají i tehdy byl-li zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než 1 rok, nebo trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním na dobu nejméně 6 měsíců.
„Okamžité zrušení pracovního poměru je výjimečný nástroj a soudy podrobně zkoumají, zda byly skutečně naplněny zákonem vyžadované podmínky. Ne každé pochybení, byť závažné, k takovému ukončení pracovního poměru zaměstnavatele opravňuje,“ vysvětluje Jakub Chvátal, vedoucí pražské pobočky advokátní kanceláře Spring Walk. „Zaměstnavatel musí prokázat nejen samotné porušení povinností zaměstnance, ale také to, že bylo natolik závažné, že po něm nelze požadovat, aby s daným zaměstnancem spolupracoval ani po dobu výpovědní lhůty,“ dodává.
Při posuzování konkrétního případu soudy hodnotí řadu kritérií – například povahu a význam porušené povinnosti, míru zavinění – zda šlo o úmysl či nedbalost, výši škody či jiné následky pro zaměstnavatele, okolnosti a situaci, za níž k porušení došlo, postavení zaměstnance a jeho dosavadní pracovní chování apod.
Klíčovou roli hraje celkový kontext. „Pokud zaměstnanec vykonává práci, která vyžaduje maximální soustředění a zodpovědnost, například řídí vozidla nebo obsluhuje nebezpečné stroje, je nulová tolerance alkoholu na místě,“ uvádí Anna Kevorkyan, CEO pracovního portálu JenPráce.cz. V jiných situacích, kde přímé ohrožení nevzniká, ovšem může soud přihlédnout k dalším faktorům, jako je dosavadní dlouhodobá bezproblémová pracovní historie zaměstnance nebo způsob, jakým byl incident řešený.
Soud rozhodl ve prospěch učitelů
Ve zmíněném případu dvou středoškolských učitelů soudy zkoumaly, zda jejich jednání naplnilo onen požadavek „zvlášť hrubého“ porušení kázně. Ředitel školy našel oba učitele během vyučování v uzamčeném kabinetu s prázdnými a poloprázdnými lahvemi od alkoholu. Výuku ten den nezajistili a žáci zůstali bez dozoru. Podle svědků z nich byl cítit alkohol, mluvili nesrozumitelně a chovali se nekoordinovaně. Odmítli dechovou zkoušku a bez důvodné omluvy či svolení nadřízených odešli ze školy. Ještě téhož dne si nechali vystavit neschopenku se zpětným datem a tvrdili, že jako práce neschopní neměli povinnost učit. Jeden z učitelů později přiznal užívání alkoholu a připustil, že by akceptoval běžnou výpověď. Škola jim však doručila okamžité zrušení pracovního poměru.
Zaměstnavatel argumentoval, že jejich jednání poškodilo dobrou pověst školy a mohlo mít negativní dopad na žáky. Soudy však odmítly argument, že zaměstnanci svým chováním porušili mravní příklad učitele a poškodili pověst školy – incident se odehrál za zavřenými dveřmi, bez přítomnosti žáků či veřejnosti, takže nedošlo k přímému ohrožení vývoje studentů ani k diskreditaci školy navenek. Nebylo také jednoznačně prokázáno, že byli učitelé skutečně pod vlivem alkoholu – dechovou zkoušku odmítli a svědectví ostatních zaměstnanců byla subjektivní.
Soudy zdůraznily, že okamžité zrušení pracovního poměru je mimořádné opatření, které lze využít pouze tehdy, pokud je situace natolik vážná, že není možné zaměstnance nadále zaměstnávat ani po výpovědní dobu. V tomto případě se však jednalo spíše o závažné porušení pracovních povinností, které by bylo možné řešit výpovědí, ale ne okamžitým zrušením pracovního poměru.
Odmítnutí dechové zkoušky samo o sobě nestačí
Zákoník práce ukládá zaměstnanci povinnost nepít alkohol na pracovišti a nevstupovat pod jeho vlivem ani mimo pracoviště, pokud požívá alkohol v pracovní době. „Zaměstnanec má podle zákoníku práce také povinnost podrobit se na pokyn zaměstnavatele zkoušce, zda není ovlivněn alkoholem či jinými návykovými látkami,“ upozornila Anna Kevorkyan.
Co ale když zaměstnanec dechovou zkoušku odmítne? Odmítnutí testu na alkohol není automaticky k okamžitému zrušení pracovního poměru – takový závěr potvrdil Nejvyšší soud. Jakkoli tedy zaměstnanec tímto krokem poruší své povinnosti, nejedná se bez dalšího o hrubé či dokonce zvlášť hrubé porušení kázně opravňující „vyhazov na hodinu“.
„Zaměstnavatel ovšem není při kontrolách přítomnosti alkoholu u zaměstnanců bezmocný, nicméně musí postupovat důsledně a v souladu se zákonnými požadavky. Klíčové je už to, že dechovou zkoušku smí nařídit pouze při důvodném podezření, nikoli namátkově. Pokud zaměstnanec odmítne test bez pádného důvodu, může zaměstnavatel zajistit lékařské vyšetření prostřednictvím závodního lékaře, případně v extrémních situacích za účelem ochrany zdraví a majetku přivolat policii,” uvádí Jakub Chvátal.
„Teprve na základě prokázaných výsledků dechové zkoušky, či lékařského vyšetření, lze přistoupit k postihům v pracovněprávní rovině. I v takovém případě platí, že zaměstnavatel musí volit přiměřený postih – tedy zohlednit veškeré související faktory jako množství alkoholu, které zaměstnanec požil, jak uvedené množství ovlivnilo jednání zaměstnance, v jaké situaci k tomu došlo, jaké má pracovní výsledky a minulost a podobně,” vysvětluje dále Chvátal.
Poučení a doporučení pro zaměstnavatele i zaměstnance
Z uvedeného případu plyne několik obecných závěrů pro zaměstnavatele i zaměstnance. Zákaz alkoholu na pracovišti platí striktně a zaměstnanci mají povinnost spolupracovat při kontrolách – odmítavý postoj se jim může vymstít kázeňským postihem nebo v odůvodněných případech ukončením pracovního poměru.
Zaměstnavatelé by však měli při okamžitém propuštění postupovat obezřetně a důsledně dodržovat zákonné postupy, shromažďovat důkazy a volit postih úměrný všem okolnostem prohřešku. Nestačí pouze domněnky nebo nepřímé důkazy – musí být jasně prokázáno, že zaměstnanec porušil pracovní kázeň zvlášť hrubým způsobem.
Soudní rozhodnutí v kauze prostějovských učitelů tak jasně ukazuje hranice, které jsou v aktuální soudní praxi brány v potaz: alkohol v práci je porušením pracovních povinností, ovšem k okamžitému propuštění musí jít o skutečně zvlášť hrubé porušení pracovní kázně. Pokud tato laťka není překonána, má zaměstnanec šanci svůj exces „ustát“ bez okamžitého konce pracovního poměru – což ovšem neznamená, že zůstane bez následků. Standardní výpověď či jiné postihy mohou přijít i tak.
Případ z Prostějova stále není definitivně uzavřen – byla podána ústavní stížnost, a tak se může stát, že konečný verdikt přinese další změny v tom, jak bude podobné situace v budoucnu posuzovat soudní praxe.
