Co je obsahem pracovnělékařské péče, kdy musí mít zaměstnavatel uzavřenu smlouvu s lékařem a které prohlídky jsou ze zákona povinné?
Uzavření smlouvy s lékařem
Podle zákona o specifických zdravotních službách mají zaměstnavatelé povinnost uzavřít smlouvu s lékařem, který tyto služby bude poskytovat. Součástí pracovnělékařských služeb jsou nejen vstupní a periodické lékařské prohlídky, ale například i poradenství související s prevencí a pravidelný dohled nad rizikovostí pracovišť. Dohled spočívá v provádění různých šetření, v jejichž rámci může lékař upozornit na nedostatky v ochraně zdraví zaměstnanců. Poradenství pak může nabývat podoby doporučení v oblasti BOZP, anebo například školení první pomoci.
Související vyhláška připouští, aby měl zaměstnavatel uzavřeno i více smluv s různými lékaři, zejména s ohledem na rozmístění pracovišť nebo při vysokém počtu zaměstnanců.
„Smlouvu s poskytovatelem pracovnělékařských služeb musí uzavřít všichni zaměstnavatelé. Výjimkou jsou jen zaměstnavatelé, kteří mají výhradně zaměstnance zařazené do tzv. čisté kategorie první, u nichž jsou zdravotní rizika výkonu práce minimální,“ vysvětluje advokátka Klára Rücklová z advokátní kanceláře Fairsquare. Neuzavře-li zaměstnavatel smlouvu s lékařem, ač je k tomu povinen, jde o přestupek podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Za ten hrozí pokuta až do výše jednoho milionu korun.
Lékařské prohlídky zaměstnance
Vstupní lékařská prohlídka je prováděna za účelem zjištění zdravotní způsobilosti zaměstnance pro výkon konkrétní práce. Zaměstnanec se jí musí podrobit nejpozději před nástupem do práce. Neučiní-li tak, pracovní smlouva je dále platná, ale zaměstnavatel nesmí zaměstnance připustit k výkonu práce.
V současnosti jsou vstupní lékařské prohlídky povinné u všech kategorií práce, a to i u prací bezrizikových, zařazených do kategorie první. Vstupní lékařskou prohlídku pro práce v první (bezrizikové) kategorii může provést i praktický lékař zaměstnance. Právě tyto prohlídky jsou často prováděny pouze formálně a ze strany zaměstnavatelských organizací zaznívá názor, že by měly být zrušeny.
Při novelizaci vyhlášky o pracovnělékařských službách v rámci antibyrokratického balíčku v roce 2022 navrhovalo Ministerstvo zdravotnictví zrušení této povinnosti. To ale narazilo na právní úpravu v zákoníku práce. Změna vyhlášky se tedy dotkla pouze periodických prohlídek u bezrizikových profesí v kategorii první a druhé bezrizikové. Od 1. ledna 2023 nejsou periodické prohlídky u bezrizikových kategorií povinné, ale provádí se pouze na žádost zaměstnavatele či zaměstnance.
| Kategorie práce | Povinnost/dobrovolnost | Periodicita prohlídek |
| První | jen když zaměstnavatel nebo zaměstnanec vyžadují | jednou za 6 let, nebo jednou za 4 roky (dovršil-li zaměstnanec 50 let) |
| Druhá | jen když zaměstnavatel nebo zaměstnanec vyžadují | jednou za 4 roky, nebo ednou za 2 roky (dovršil-li zaměstnanec 50 let) |
| Druhá riziková | povinně ze zákona | jednou za dva roky |
| Třetí | povinně ze zákona | jednou za dva roky |
| Čtvrtá | povinně ze zákona | jednou za rok |
Zdroj: Vyhláška č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče
Odpovědnost za obsah lékařského posudku
Jak uvádí Klára Rücklová z Fairsquare, za obsah lékařského posudku vždy odpovídá poskytovatel pracovnělékařských služeb. Právě vůči němu se může zaměstnanec domáhat náhrady. Podmínkou však je, že zaměstnanec lékaři nezamlčí důležité informace o svém zdravotním stavu.
„Pokud poskytovatel v posudku chybně uvede, že zaměstnanec je zdravotně způsobilý, ale ve skutečnosti by práci vykonávat neměl, může se zaměstnanec, kterému se kvůli práci zhorší zdraví, obrátit na poskytovatele s nárokem na náhradu nemajetkové újmy,“ uzavírá Rücklová.
