Kdy vám přivýdělek zvýší důchod? Podmínky a pravidla
Někteří zaměstnanci mají kromě pravidelného příjmu z hlavního zaměstnání ještě další příjem, ať už ze závislé činnosti, samostatné výdělečné činnosti, nájmu nebo kapitálových příjmů. Jaký vliv mají jednotlivé přivýdělky na výpočet důchodu?
Do výpočtové formule starobního důchodu vstupují rozhodné příjmy od roku 1986, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění, a získaná doba pojištění. Z rozhodných příjmů se vypočítá průměrná důchodová mzda (osobní vyměřovací základ) v současné hodnotě, neboť dřívější příjmy se při výpočtu starobního důchodu přepočítávají na současnou úroveň pomocí koeficientů zohledňujících inflaci. Do doby pojištění se započítávají nejenom odpracované roky, ale i náhradní doby pojištění.
Základní pravidlo? Jedna doba pojištění
Z důvodu přivýdělku k hlavnímu zaměstnání se nikdy doba pojištění nezvyšuje. To znamená, že zaměstnanec pracující na klasickou pracovní smlouvu pro hlavního zaměstnavatele si již brigádou nebo přivýdělkem dobu pojištění nezvýší. Žádný měsíc se pro důchodové účely nemůže počítat jako dva měsíce. Druh přivýdělku přitom nehraje roli.
V praxi to znamená, že zaměstnanec pracující po celý rok pro jednoho zaměstnavatele získá stejnou dobu pojištění jako zaměstnanec pracující současně pro dva zaměstnavatele, oba mají započítán do doby pojištění jeden rok.
Důchodové příjmy
Měsíční částku starobního důchodu ovlivňují pouze příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění. Příjmy, ze kterých se sociální pojištění neplatí, nemají žádný vliv na výši osobního vyměřovacího základu. Zaměstnancům s přivýdělkem, ze kterého se sociální pojištění neplatí, se počítají tedy pouze z hlavního zaměstnání. Naproti tomu zaměstnancům s přivýdělkem, ze kterého se sociální pojištění platí, vstupují do výpočtu důchodu za příslušný rok všechny tyto příjmy.
Ze kterých příjmů se neplatí sociální pojištění nikdy neplatí?
Z pasivních příjmů z nájmu nebo z kapitálového majetku se sociální pojištění nikdy neplatí, bez ohledu na výši takového příjmu. Pasivní příjmy tedy nemají žádný vliv na výši státních důchodů. Zaměstnanci s přivýdělkem z pasivních příjmů by měli tedy počítat, že měsíční částka starobního důchodu bude záviset výhradně na příjmech v hlavním zaměstnání.
Přivýdělek formou závislé činnosti
U přivýdělku ze závislé činnosti a samostatné výdělečné činnosti je situace komplikovanější. Ze zaměstnání na pracovní smlouvu se sociální pojištění platí vždy, i když se jedná o zaměstnání na zkrácený úvazek. Z dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti se sociální pojištění platí, když je hrubá odměna nad limit. Například v roce 2025 se z dohody o provedení práce platí sociální pojištění, když je hrubá měsíční odměna 11 499 korun a více, v roce 2024 to však bylo, když byla hrubá měsíční odměna 10 001 korun a více. Pokud se z pracovních dohod platilo sociální pojištění, tak zvyšují příslušný roční vyměřovací základ.
Praktický příklad
Paní Tereza pracuje současně na dva zkrácené úvazky. V prvním zaměstnání má hrubou mzdu 27 tisíc korun a ve druhém zaměstnání má hrubou mzdu 22 tisíc korun. Paní Tereza bude pro oba zaměstnavatele pracovat po celý rok 2025. Roční vyměřovací základ za letošní rok bude tedy mít 588 tisíc korun. S ohledem na výpočet starobního důchodu je tak na tom za rok 2025 stejně jako pan Tomáš, který pracuje na plný úvazek pouze pro jednoho zaměstnavatele s hrubou měsíční mzdou 49 tisíc korun.
Přivýdělek formou samostatné výdělečné činnosti
Podnikající zaměstnanci vykonávají vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. V případě, že je hrubá měsíční odměna do limitu, tak se ze zisku z vedlejší samostatné výdělečné činnosti sociální pojištění neplatí a takový zisk nemá vliv na výši důchodu. Pokud je však roční hrubý zisk (příjem ponížený o související výdaje) nad limit, tak se již z vedlejší samostatné výdělečné činnosti sociální pojištění odvádí.
Například při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti po celý kalendářní rok 2024 se sociální pojištění neplatilo při hrubém zisku do 105 520 korun, za celý kalendářní rok 2025 to bude do 111 736 korun. Důchodově si tedy polepší pouze podnikající zaměstnanec, který z výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti platí sociální pojištění.
Důchodové kalkulačky na e15
Spočítejte si pomocí našich kalkulaček výši starobního důchodu, osobní vyměřovací základ a důchodový věk:
