Řada zaměstnanců z různých preferuje práci na zkrácený úvazek. Jak je to ale během nemoci? Máte nárok na nemocenskou? A proč nemohou na zkrácený úvazek pracovat předčasní důchodci?
Z hrubé mzdy ze zkráceného úvazku se vždy odvádí sociální pojištění, proto mají nárok na nemocenskou i zaměstnanci pracující na zkrácený úvazek. Podmínka účasti na nemocenském pojištění je totiž splněna.
Nemocenská náleží od 15. dne
V prvních dvou týdnech pracovní neschopnosti náleží náhrada mzdy, kterou vyplácí zaměstnavatel. Na nemocenskou vzniká nárok až od 15. kalendářního dne. Nemocenská přitom náleží i za sobotu a neděli. Nemocenskou vyplácí místně příslušná Okresní správa sociálního zabezpečení.
Žádné krácení z důvodu práce na zkrácený úvazek
Výpočet nemocenské je stejný při práci na plný úvazek i při práci na zkrácený úvazek. Z důvodu částečného úvazku nedochází k žádnému znevýhodnění či krácení při výpočtu nemocenské. Základním vstupním údajem pro výpočet nemocenské je však průměrná hrubá mzda, která je při práci na zkrácený úvazek nižší, než by byla při práci na plný úvazek, takže z tohoto důvodu je výsledná nemocenská nižší.
Výhodnější výpočet pro dlouhodobou nemocenskou
Při samostatném výpočtu nemocenské je zvýhodněná dlouhodobá nemocnost, když do 30. dne pracovní neschopnosti je nemocenská 60 procent redukovaného denního vyměřovacího základu, od 31. dne do 60. dne již 66 procent a od 61. dne dokonce 72 procent.
Kalkulačka nemocenské ze zkráceného úvazku
V přiložené tabulce máme vypočtenu nemocenskou za 14 dní, za 30 dní, 45 dní a 90 dní. Vždy od 15. kalendářního dne nemoci, tedy po vyčerpání náhrady mzdy. Hrubá mzda u zkráceného úvazku může být nižší, než činí minimální mzda ve výši 18 900 korun platná pro práci na plný úvazek. Výpočty máme provedeny pro práci na zkrácený úvazek, proto je nemocenská vypočtená v rozmezí hrubé mzdy od 15 tisíc korun do 50 tisíc korun.
| Hrubá mzda | Souhrnná nemocenská a denní průměr dle délky trvání (v Kč) | |||
| 15 dní | 30 dní | 45 dní | 90 dní | |
| 15 tisíc Kč | 4 005/267 | 8 388/280 | 12 798/284 | 27 172/302 |
| 20 tisíc Kč | 5 340/356 | 11 170/372 | 17 035/379 | 36 214/402 |
| 25 tisíc Kč | 6 660/444 | 13 950/465 | 21 285/473 | 45 226/503 |
| 30 tisíc Kč | 7 995/533 | 16 746/558 | 25 551/568 | 54 298/603 |
| 35 tisíc Kč | 9 330/622 | 19 528/651 | 29 788/662 | 63 296/703 |
| 40 tisíc Kč | 10 665/711 | 22 324/744 | 34 054/757 | 72 368/804 |
| 45 tisíc Kč | 11 995/797 | 25 030/834 | 38 185/849 | 81 170/902 |
| 50 tisíc Kč | 12 855/857 | 26 900/897 | 41 030/912 | 87 204/í69 |
Předčasní důchodci nemohou pracovat na zkrácený úvazek
Legislativou je stanoveno, že předčasní důchodci nemohou mít do dosažení řádného důchodového věku příjem, ze kterého vzniká povinnost platit sociální pojištění. Předčasní důchodci tedy nemohou pracovat na zkrácený úvazek a nemohou pobírat nemocenskou.
Jak dlouho se může nemocenská pobírat?
Zaměstnání na zkrácený úvazek nijak negativně neovlivňuje délku pobírání nemocenské. Podpůrčí doba u nemocenské je dle § 26 zákona nemocenském pojištění nejvýše 380 kalendářních dní. Po jejím uplynutí vám může být prodloužena pouze na základě podané žádosti a pokud lze očekávat, že pojištěnec v krátké době, nejdéle však v době 350 kalendářních nabude pracovní schopnost.
Starobní důchodci a nemocenská
V řádném důchodovém věku je možné mít libovolné příjmy. V praxi oblíbeným přivýdělkem starobních důchodců je právě práce na zkrácený úvazek. I starobní důchodci mají nárok na nemocenskou, avšak v omezeném rozsahu. Dle § 28 zákona o nemocenském pojištění náleží starobním důchodcům nemocenská po dobu nejvýše 70 kalendářních dní a nejdéle do dne, jímž skončila doba zaměstnání.
