Novinky v zákoníku práce od srpna: Valorizace minimální mzdy a zrušení rozvrhu dovolených
Již 1. srpna 2024 vstoupila v účinnost transpoziční novela zákoníku práce, která zakotvuje valorizační mechanismus minimálních mezd a přináší další změny, například zvýšení limitu pro osobní příplatek až na 100 procent platového tarifu nejvyššího stupně pro zaměstnance ve veřejné sféře.
Postup při pluralitě odborů
Novela řeší postup uzavření kolektivní smlouvy pro případ, že u zaměstnavatele působí více odborových organizací, které se ale neshodnou na obsahu kolektivní smlouvy. Zaměstnavatel je ponovu oprávněn zavřít kolektivní smlouvu s tou odborovou organizací, která má největší počet členů v pracovním poměru, nebo s více organizacemi, které mají v součtu největší počet členů.
Podmínkou je, že marně uplynula doba lhůta pro nalezení shody a zaměstnavatel zveřejnil se kterou odborovou organizací uzavře smlouvu, zároveň od tohoto oznámení uplynula lhůta 30 dnů a zaměstnanci v pracovním poměru s tímto postupem nevysloví souhlas.
Kolektivní smlouva ale nemůže být uzavřena, když „nadpoloviční většina všech zaměstnanců zaměstnavatele v pracovním poměru ve lhůtě 30 dnů ode dne oznámení zaměstnavatele (…) písemně prohlásí, že nesouhlasí s tímto postupem uzavírání kolektivní smlouvy, a toto prohlášení doručí zaměstnavateli.“ Nadpoloviční většina všech zaměstnanců tak může určit odborovou organizaci (nebo více organizací), s níž má být uzavřena kolektivní smlouva.
Valorizace minimálních mezd
Pro zaměstnance ve veřejném sektoru je nově zakotven zaručený plat. V soukromé sféře se zaručená mzda ruší a namísto tohoto institutu má být spravedlivá minimální mzda zajištěna pravidelnou valorizací.
„Zrušení právní úpravy zaručené mzdy přinese radikální snížení administrativní zátěže spojené se zařazováním zaměstnanců do skupin prací pro účely nejnižší úrovně zaručené mzdy a s povinností poskytovat doplatek ke mzdě nebo platu, pokud mzda nebo plat zaměstnance nedosáhnou alespoň nejnižší úrovně zaručené mzdy,“ vysvětluje předkladatel v důvodové zprávě.
Podle novely má Ministerstvo financí nejpozději do konce měsíce srpna 2024 vydat predikci průměrné hrubé mzdy pro kalendářní rok 2025. Následně stanoví vláda nařízením dva koeficienty pro roky 2025 a 2026. Těmito koeficienty se bude násobit predikce průměrné hrubé mzdy pro následující kalendářní rok, přičemž po zaokrouhlení na sto korun nahoru vyhlásí Ministerstvo práce a sociálních věcí do 30. září 2024 výši minimální mzdy pro příští rok.
„Cílem je zajistit transparentní a předvídatelný růst minimální mzdy. Tím se eliminují každoroční vyjednávání, která často způsobují nejasnosti a nedorozumění. Do roku 2029 by minimální mzda měla dosáhnout alespoň 47 procent průměrné mzdy. Tento poměr by měl růst lineárně, přičemž v roce 2025 bude činit 42,2 procenta,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Zdroj: MPSV
Zrušení povinnosti písemného rozvrhu dovolených
Vítanou změnou je zrušení povinnosti vypracovávat písemný rozvrh čerpání dovolené, zaměstnavatelům tak odpadne povinnost, která představovala pouze administrativní zatížení.
„V praxi se naprosto běžně při určování dovolené postupuje odlišně, a to typicky z iniciativy vlastních zaměstnanců, kteří na začátku kalendářního roku nemají mnohdy určitou představu o tom, kdy by měli zájem dovolenou následně čerpat. Sestavení tzv. plánu dovolených je tak mnohdy čistě formální záležitostí a tato povinnost tak pouze zbytečně navyšuje administrativní zátěž zaměstnavatele,“ stojí v důvodové zprávě k návrhu novely.
VIDEO: Flexi novela zákoníku práce není tak revoluční, švarcsystém nevyřeší, říká právník Valíček v pořadu FLOW.
Nové znění § 217 odst. 1 zákoníku práce nadále počítá s tím, že dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel, přičemž přihlíží nejen k provozním důvodům, ale i k oprávněným zájmům zaměstnance. Určenou dobu čerpání dovolené je třeba zaměstnanci písemně oznámit minimálně 14 dnů předem, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodne na kratší době.
Samorozvrhování pracovní doby od 1. ledna 2025 i na pracovišti
S účinností od počátku příštího roku se zavádí možnost sjednat se zaměstnancem písemně to, že si zaměstnanec bude sám rozvrhovat pracovní dobu do směn. Doposud to bylo možné pouze při výkonu práce na dálku. Novela rozšiřuje možnost sjednat samorozvrhování i na pracovišti zaměstnavatel, a to jak pro zaměstnance v pracovním poměru, tak pro dohodáře vykonávající práci na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.
Díky této novince odpadne povinnost předem rozvrhnout pracovní dobu dohodářům, která byla často plněna pouze formálně. O samorozvrhování však musí být v každém případě uzavřena písemná dohoda, kterou lze vypovědět i bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou.
