Od prvního září do konce listopadu letošního roku nastává pro dlužníky opět milostivé léto. Je to naposledy, upozorňují jeho autoři. Zaplatí-li dlužník celou jistinu a paušální náhradu nákladů exekuce, bude mu odpuštěno příslušenství, tedy především mnohdy závratné úroky z prodlení.
Nový zákon, obdobná pravidla
Dne 22. července 2022 vyšel ve sbírce zákonů zákon č. 214/2022 Sb., o zvláštních důvodech pro zastavení exekuce. Podmínky pro odpuštění dluhů jsou obdobné jako v prvním kole milostivého léta. Dlužníci dostanou tři měsíce – od počátku září do konce listopadu 2022 – aby splatili své dluhy v exekuci. Pokud tak učiní v rámci milostivého léta, bude jim odpuštěno příslušenství.
„Akce se týká exekučních sporů s veřejnými institucemi. Milostivé léto se tedy vztahuje například na dluhy vůči dopravním podnikům, nemocnicím, energetikám v rukách státu, na nezaplacené poplatky České televizi, Českému rozhlasu a také vůči zdravotním pojišťovnám,“ vysvětluje tiskový mluvčí Ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.
Občané s uvedenými dluhy v exekuci (ale nikoliv v insolvenci) se mohou všech dluhů zbavit, pokud během tříměsíčního milostivého léta uhradí celou částku jistiny a paušální náhradu nákladů exekuce. Částka na úhradu nákladů exekuce byla navýšena na 1500 korun. Je-li exekutor plátcem DPH, stoupne též o DPH. Povinný musí exekutorovi písemně sdělit, a to nejpozději do 30. listopadu, že žádá o zahájení postupu podle zákona o milostivém létu. Další podmínkou je, že exekuce byla zahájena před 28. říjnem 2021.
ČAV: Pomoc dlužníkům v nouzi je třeba, ale ne nesystémově
Ani v druhém kole milostivého léta se však odpuštění příslušenství nebude týkat daňových a správních exekucí. Česká asociace věřitelů vytýká autorům zákona nesystémovost.
„Vždyť milostivé léto se týká například i pokut udělených řidičům za rychlou jízdu v obci nebo dluhů odsouzených, kteří musejí platit náklady za trestní řízení. Nedomnívám se, že by společnost měla tyto typy dluhů, resp. jejich příslušenství odpouštět,“ připomíná výkonná ředitelka České asociace věřitelů Petra Kolářová. V obecních rozpočtech nezaplacené poplatky za svoz odpadu chybí. „Obec si musí ztráty kompenzovat jinak – na řádně platících daňových poplatnících. Peníze, které budou chybět v rozpočtech, nakonec zaplatí všichni poctiví občané,“ dodává Kolářová.
Podle prezidenta exekutorské komory ČR Jana Mlynarčíka přišel stát na odpuštěném příslušenství dluhů v prvním kole milostivého léta o více než jeden a půl miliardy. Tato částka pak několikanásobně převýšila částku vymoženou na jistinách. Dluhů se prvním kole zbavilo zhruba 15 tisíc dlužníků, zastaveno bylo cca 42 tisíc exekucí. Zákonodárci přitom počítali s tím, že zájem bude větší.
„Nejedná se o žádnou dluhovou amnestii či popření pravidla o tom, že dluhy se mají platit. Naopak věřitelům se jednorázově vrátily celé dlužné jistiny, dlužníci se zbavili desítek tisíc exekucí u dluhů vůči státu a stát vrátil dlužníky do standardních socioekonomických vztahů. Stát ušetří na sociálních dávkách, získá na odvodech těch, kteří už nebudou pracovat někde v šedé zóně, ale podle běžných pravidel," vysvětluje spoluautor milostivého léta poslanec Marek Výborný.
Penále a smluvní pokuty se považují za příslušenství
Podle zákona o zvláštních důvodech zastavení exekuce se jistina považuje za uhrazenou tehdy, je-li exekuce vedena pouze pro vymožení příslušenství. „Penále a smluvní pokuta se pro účely tohoto zákona považují za příslušenství,“ stojí v ustanovení § 1 odst. 4.
Zákonodárce tak odstraňuje nejasnosti, které při aplikaci právní úpravy prvního milostivého léta vznikaly. Nejasnosti se objevovaly zejména v otázce, zda je penále k pojistnému na veřejné zdravotní pojištění příslušenstvím.
Podle důvodové zprávy vyplývá již z judikatury správních soudů, že „je penále vždy příslušenstvím dlužného pojistného nebo daně a sleduje tak jejich osud, a to bez ohledu na to, zda se jedná o penále v oblasti daňové, pojistného na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti nebo pojistného na veřejné zdravotní pojištění“.
