Nástup zaměstnance na dovolenou určuje zaměstnavatel. Žádost o dovolenou tak zaměstnanci nemusí schválit, pokud se to zaměstnavateli nehodí. Zaměstnavatel může zaměstnance z dovolené také odvolat. Jaká jsou pravidla?
Letošní nebo loňská dovolená?
Podle zákoníku práce má zaměstnavatel povinnost zajistit, aby si zaměstnanec vyčerpal dovolenou za daný rok vždy v tom kalendářním roce, v němž na ni vzniklo právo. Důvodem převodu do následujícího kalendářního roku mohou být provozní důvody na straně zaměstnavatele, případně překážky v práci na straně zaměstnance.
„Naléhavé provozní důvody na straně zaměstnavatele nejsou zákoníkem práce blíže specifikovány, proto je tento pojem věcí výkladu a bude nutné vykládat jej v návaznosti na konkrétní případy,“ vysvětluje advokát David Borovec z advokátní kanceláře Borovec Legal. „Podstatná je skutečná potřeba zaměstnavatele – pokud zaměstnavatel tuší či dokonce ví najisto, že v určitém období bude mít opravdu vyšší objem práce, který nemůže pokrýt prací ostatních zaměstnanců, jedná se z našeho pohledu o naléhavé provozní důvody,“ dodává advokát.
Z roku 2021 do roku 2022 bylo poprvé na základě velké novely zákoníku práce možné převést tu část dovolené, kterou zaměstnavatel poskytuje nad rámec základní výměry čtyř týdnů, a to na základě žádosti zaměstnance.
Kdy si zaměstnanec určuje nástup na dovolenou sám
Dočerpání staré dovolené musí zaměstnavatel zajistit nejpozději do konce následujícího kalendářního roku. Pokud vám zaměstnavatel dovolenou neurčí do 30. června následujícího roku, máte právo určit si datum nástupu dovolené sami.
„Zaměstnavatel pak nesmí vámi zvolený termín změnit, což ovšem nebrání tomu, aby vás z dovolené odvolal,“ vysvětluje ředitelka spotřebitelské organizace dTest Eduarda Hekšová.
Dalším případ, kdy musí zaměstnavatel žádosti o dovolenou vyhovět, stanoví zákoník práce v § 217 odst. 5. „Požádá-li zaměstnankyně zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, a zaměstnanec zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení rodičovské dovolené do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, je zaměstnavatel povinen jejich žádosti vyhovět,“ stojí v citovaném ustanovení.
Změna termínu dovolené nebo odvolání z dovolené
Nástup na dovolenou tedy určuje zaměstnavatel podle předem schváleného rozvrhu čerpání dovolené. Schválení rozvrhu neznamená automaticky schválení dovolené v rozvrhem určeném termínu.
Pokud však zaměstnavatel zaměstnanci následně schválí žádanku o dovolenou v konkrétním termínu, neměl by mu ji nedůvodně měnit. Změny termínu, zrušení dovolené nebo odvolání z dovolené by měl zaměstnavatel využít v krajním případě, kdy existují takové naléhavé provozní důvody, že se bez konkrétního zaměstnance nemůže obejít.
„V takovém případě je zaměstnavatel povinen nahradit náklady, které vám v důsledku zrušené dovolené vznikly. Tedy například jízdné či storno poplatky,“ připomíná Eduarda Hekšová.
